Domů     Příroda
Chemický koktejl v našich vodách: Budou rybí populace tvořeny jen samicemi?
Martin Macourek 20.12.2021

Už od počátků průmyslové výroby do prostředí unikají sloučeniny, se kterými si příroda příliš nerozumí. Tím pochopitelně trpí živé organismy.

Mezi tyto sloučeniny patří i léčiva a různé chemické prostředky, které dnešní moderní člověk používá každý den a život bez nich si už nedovedce představit. Jedná se například o čisticí a dezinfekční přípravky, kosmetiku, hygienické prostředky, opalovací krémy atp.

Souhrnně se tato skupina chemikálií označuje zkratkou PPCPs z anglického výrazu „Pharmaceuticals and Personal Care Products“. Zbytky těchto látek odcházejí z domácností v odpadní vodě, která putuje do čističky.

Proces čištění však není dokonalý a dost významná část látek stále uniká do našich potoků, řek a nádrží.

Odtoky z COV představují významný zdroj kontaminace vodního prostředí širokým spektrem mikropolutantů včetně zbytků léčiv.

Ryby měnící pohlaví i chování

Některé výzkumy ukázaly, že zbytky hormonálních léků nebo třeba antidepresiv ve vodě zapříčiňují změnu pohlaví ryb či jejich chování. Ze samců se stávají hermafroditi a některé rybí populace jsou tak v ohrožení.

Poukázala na to mimo jiné studie britských vědců z univerzity v Exeteru, podle kterých se samičí znaky objevily téměř u čtvrtiny rybích samečků.

Koncentrace chemických látek ve vodě zpravidla nebývají nijak závratné, ale i když odpovídají kostce cukru rozpuštěné v rybníku, koktejl antidepresiv, antikoncepčních prostředků a analgetik nadělá slušnou paseku.

Léčiva jsou totiž biologicky vysoce účinné látky, což znamená, že ovlivňují organismy již ve velmi nízkých koncentracích.

Své o tom vědí odborníci z Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity a jejího výzkumného centra CENAKVA.

Ohrožené malé toky

Koncentrace mixu cizorodých látek hraje v ovlivňování živých organismů zásadní úlohu. „Nejvyšší koncentrace jsou obecně nalézány v menších tocích, kde dochází k nízkému naředění vypouštěných ,vyčištěných‘ odpadních vod.

Proto paradoxně může být horší situace například v malém potoku pod Prachaticemi než ve Vltavě pod Prahou,“ vysvětluje prof. Ing. Tomáš Randák, Ph.D, z Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity.

Žít v takovém znečištěném prostředí není žádný med: „Tento koktejl cizorodých látek přítomný v životním prostředí může narušovat rozmnožování organismů, měnit jejich chování či u nich vyvolávat chemický stres spojený s různými obrannými reakcemi.

Krajním projevem např.  přítomnosti látek s účinky podobnými samičím hormonům v daném prostředí může být až feminizace samců a vznik hermafroditismu,“ říká Tomáš Randák. Dalším a nikoli nemalým problémem, který může mít dlouhodobé a značně nepříjemné důsledky, je i to, že se ve vodě s různými druhy léčiv setkávají  patogenní mikroorganismy.

Těm tento kontakt sice pohlaví nezmění, ale umožní jim lépe se seznámit se složením antibiotik a dalších medikamentů. Poté, co zaútočí na člověka, budou pak skvěle připraveni a vůči antibiotikům už budou mít přichystanou obranu.

Zjišťování přítomnosti mikropolutantů ve složkách životního prostředí je možné díky pokročilé analytické instrumentaci a efektivním analytickým metodám. Často je používána kapalinová chromatografie ve spojení s vysokorozlišovací hmotnostní spektrometrií (LC/HRMS).

Léky do záchodu nepatří

Výzkumy jihočeských vědců ukazují, že byť určité koncentrace léčiv v našich vodách nejsou výjimkou, není třeba se obávat konzumace ryb v nich žijících. „Cizorodé látky, o nichž se bavíme, jsou v našich tocích téměř všudypřítomné, mohou ovlivňovat organismy, na druhou stranu se téměř nedostávají do masa ryb, a tedy, alespoň podle současných znalostí, neohrožují jejich konzumovatelnost,“ popisuje Tomáš Randák.

K omezení chemických koktejlů pronikajících do vod může přispět každý. Například tím, že omezí využívání chemických látek ve své domácnosti. „Je zapotřebí zvažovat, zda je jejich použití v konkrétní situaci nutné a nelze využít jinou alternativu.

Velmi důležité je i vracet nespotřebované léky do lékárny, a nikoli je hodit do odpadu či spláchnout do záchodu,“ uzavírá Tomáš Randák.

Související články
Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR našli během letoška čtyřicet nových sladkovodních virů, které napadají vodní mikroorganismy. První, který se jim podařilo izolovat a podrobně popsat, dostal jméno podle jihočeské metropole – Budvirus. Jedná se o takzvaný obří virus, který napadá jednobuněčné vodní řasy skrytěnky. Výzkumníci potvrdili, že tento virus má významnou roli v ekosystému, protože […]
Ostatní Příroda 21.11.2024
Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR společně s portugalskými odborníky odlovili dvě dosud největší ryby, které byly kdy uloveny ve sladkých vodách Portugalska. Jednalo se o sumce velké, z nichž jeden měřil 222 cm a vážil 76,5 kg a druhý měl 228 cm a 91,5 kg. Sumec velký (Silurus glanis) je přitom ve vodách  jižní Evropy […]
Ostatní Příroda 20.11.2024
Když u břehů Mauriciu poprvé přistála evropská loď, námořníci se mohli potrhat smíchy: Jídlo jim tam chodilo samo naproti! Ptáci velcí jako krocani se dali bezelstně ubíjet, neutíkali a svá vejce nechávali ležet na zemi. Tím blbounu nejapnému začaly odtikávat hodiny – o století později už jako druh neexistoval. Nejbližším žijícím příbuzným doda zůstává holub […]
Ostatní Příroda 19.11.2024
Mořští biologové strávili 20 let zkoumáním hlubokomořského tvora, kterého pojmenovali Bathydevius caudactylus, aby nyní potvrdili, že se jedná o zcela nový, dosud neobjevený druh. Mořský plž, obývající hlubiny východního severního Tichého oceánu, připomíná průhlednou kapuci a jako ochranu před predátory využívá bioluminiscenci. Na rozdíl od běžných mořských plžů, kteří žijí na mořském dně případně u […]
Jsou pouhým okem neviditelné, bez chuti a bez zápachu. Nemáte šanci je v jídle postřehnout, přitom jde o vysoce nebezpečné karcinogeny. Z přírody se vymýtit nedají. Jistou naději ale dávají výzkumy biologických metod boje proti plísním, které aflatoxiny tvoří. Počátkem 60. let minulého století postihla britské chovatele drůbeže nečekaná rána. Ve velkém jim hynuly především krůty. Vypadalo to […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz