Domů     Příroda
Chemický koktejl v našich vodách: Budou rybí populace tvořeny jen samicemi?

komerční sdělení

Už od počátků průmyslové výroby do prostředí unikají sloučeniny, se kterými si příroda příliš nerozumí. Tím pochopitelně trpí živé organismy.

Mezi tyto sloučeniny patří i léčiva a různé chemické prostředky, které dnešní moderní člověk používá každý den a život bez nich si už nedovedce představit. Jedná se například o čisticí a dezinfekční přípravky, kosmetiku, hygienické prostředky, opalovací krémy atp.

Souhrnně se tato skupina chemikálií označuje zkratkou PPCPs z anglického výrazu „Pharmaceuticals and Personal Care Products“. Zbytky těchto látek odcházejí z domácností v odpadní vodě, která putuje do čističky.

Proces čištění však není dokonalý a dost významná část látek stále uniká do našich potoků, řek a nádrží.

Odtoky z COV představují významný zdroj kontaminace vodního prostředí širokým spektrem mikropolutantů včetně zbytků léčiv.

Ryby měnící pohlaví i chování

Některé výzkumy ukázaly, že zbytky hormonálních léků nebo třeba antidepresiv ve vodě zapříčiňují změnu pohlaví ryb či jejich chování. Ze samců se stávají hermafroditi a některé rybí populace jsou tak v ohrožení.

Poukázala na to mimo jiné studie britských vědců z univerzity v Exeteru, podle kterých se samičí znaky objevily téměř u čtvrtiny rybích samečků.

Koncentrace chemických látek ve vodě zpravidla nebývají nijak závratné, ale i když odpovídají kostce cukru rozpuštěné v rybníku, koktejl antidepresiv, antikoncepčních prostředků a analgetik nadělá slušnou paseku.

Léčiva jsou totiž biologicky vysoce účinné látky, což znamená, že ovlivňují organismy již ve velmi nízkých koncentracích.

Své o tom vědí odborníci z Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity a jejího výzkumného centra CENAKVA.

Ohrožené malé toky

Koncentrace mixu cizorodých látek hraje v ovlivňování živých organismů zásadní úlohu. „Nejvyšší koncentrace jsou obecně nalézány v menších tocích, kde dochází k nízkému naředění vypouštěných ,vyčištěných‘ odpadních vod.

Proto paradoxně může být horší situace například v malém potoku pod Prachaticemi než ve Vltavě pod Prahou,“ vysvětluje prof. Ing. Tomáš Randák, Ph.D, z Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity.

Žít v takovém znečištěném prostředí není žádný med: „Tento koktejl cizorodých látek přítomný v životním prostředí může narušovat rozmnožování organismů, měnit jejich chování či u nich vyvolávat chemický stres spojený s různými obrannými reakcemi.

Krajním projevem např.  přítomnosti látek s účinky podobnými samičím hormonům v daném prostředí může být až feminizace samců a vznik hermafroditismu,“ říká Tomáš Randák. Dalším a nikoli nemalým problémem, který může mít dlouhodobé a značně nepříjemné důsledky, je i to, že se ve vodě s různými druhy léčiv setkávají  patogenní mikroorganismy.

Těm tento kontakt sice pohlaví nezmění, ale umožní jim lépe se seznámit se složením antibiotik a dalších medikamentů. Poté, co zaútočí na člověka, budou pak skvěle připraveni a vůči antibiotikům už budou mít přichystanou obranu.

Zjišťování přítomnosti mikropolutantů ve složkách životního prostředí je možné díky pokročilé analytické instrumentaci a efektivním analytickým metodám. Často je používána kapalinová chromatografie ve spojení s vysokorozlišovací hmotnostní spektrometrií (LC/HRMS).

Léky do záchodu nepatří

Výzkumy jihočeských vědců ukazují, že byť určité koncentrace léčiv v našich vodách nejsou výjimkou, není třeba se obávat konzumace ryb v nich žijících. „Cizorodé látky, o nichž se bavíme, jsou v našich tocích téměř všudypřítomné, mohou ovlivňovat organismy, na druhou stranu se téměř nedostávají do masa ryb, a tedy, alespoň podle současných znalostí, neohrožují jejich konzumovatelnost,“ popisuje Tomáš Randák.

K omezení chemických koktejlů pronikajících do vod může přispět každý. Například tím, že omezí využívání chemických látek ve své domácnosti. „Je zapotřebí zvažovat, zda je jejich použití v konkrétní situaci nutné a nelze využít jinou alternativu.

Velmi důležité je i vracet nespotřebované léky do lékárny, a nikoli je hodit do odpadu či spláchnout do záchodu,“ uzavírá Tomáš Randák.

Související články
Moderní kukuřice může být až dvakrát vyšší než dospělý člověk, pro děti je chůze v kukuřičném bludišti zábavou. Ovšem výška rostliny ji činí náchylnou ke zničení během silných poryvů větru. Proto byla vyvinuta nižší varianta kukuřice, která skýtá řadu výhod. Kukuřice je starobylou zemědělskou plodinou Ameriky, známá byla již 4000 let před naším letopočtem. Její […]
Mezi přední světové producenty kakaa (Theobroma cacao) patří i africká Ghana. Její produkci však decimuje nemoc zvaná viróza zduřelých výhonků kakaovníku, přenášená drobným hmyzem vlnatkou. Od roku 1946 muselo být kvůli tomu v Ghaně vykáceno přes 254 milionů kakaovníků. Pomocnou ruku zemi nabídl profesor matematiky z Texaské univerzity. Až polovina světové produkce čokolády pochází z […]
Říká se, že není malých rolí. A že i nicotný jedinec může dokázat velké věci. To se potvrdilo v savaně v Keni, kdy jeden druh mravenců zapříčinil malou změnu v přírodním prostředí, která ale měla dalekosáhlé důsledky. Celá desetiletí působil a žil na pastvinách v africké Keni původní druh mravenců akátových (Crematogaster). Ten svými jedovatými […]
Vinaři používají dvě metody k detekci toho, zda bylo jejich bílé víno kontaminováno nežádoucími mikroby, a to čichovou zkoušku a testování vzorků vína v Petriho misce. Nyní by se k nim mohla přidat ještě třetí, hi-tech metoda, a to testování vína pomocí elektronického jazyka. Elektronický jazyk se tomu lidskému vůbec nepodobá co do vzhledu, ale […]
Za hadího rekordmana byl dosud považován Titanoboa cerrejonensis, jehož pozůstatky byly objeveny v roce 2002 v severovýchodní Kolumbii. Žil zhruba před 60 miliony let a dle odhadů mohl měřit kolem 13 metrů. Nyní vědci v Indii objevili obratle zřejmě ještě většího příslušníka podřádu hadi… V hnědouhelném dole Panandhro v indickém státě Gudžarát bylo objeveno celkem […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz