Domů     Příroda
Tenká hranice od nenávisti k ochraně
Martin Macourek 10.6.2021

Běžná situace, plavete si v moři a nejednou vás napadne žralok. Šok, panika, a dle stavu v jakém se ze šlamastyky dostanete, posttraumatický stav. Každý běžný smrtelník by se po napadení žralokem obrátil k tomuto živočišnému druhu zády.  Opačnou strategii však pojal za svou Mick Fanning, trojnásobný mistr světa, vítěz 22 závodů světového poháru v surfingu, kterého při finálovém klání v závodě v Jeffreys Bay 2015, napadl žralok.

Jen jeho duchapřítomnost, kdy kopl žraloka a snažil se dostat prkno mezi něj a žraloka mu zachránila nejen život, ale i nezpůsobila žádná vážná zranění.

Nikdo by se nemohl divit, kdyby na adresu žraloka bílého plynuly slova vášně a opovržení, jenže tohle není situace stejná, jako když si odřete koleno po pádu z kola. Tohle je něco víc. Sám Mick svoji tehdejší situaci hodnotil slovy:

„Chystal jsem se pádlovat z vlny dolů a v okamžiku, kdy jsem šel na to, otočím se a uslyším šplouchnutí. Cítil jsem, jak mě nějaká ploutev zasáhla přímo do hlavy. Byl to ocas žraloka. Na chvíli jsem zkameněl!

Začal jsem tedy plavat co nejrychleji pryč.“ Video a popis této situace obletěl svět a stal se hlavní zprávou mnoha médií.

Za pomoci organizátorů i samotných závodníků vyvázl z této dramatické situace bez zranění, pouze s psychickou újmou. Na dva roky přerušil svoji profesionální kariéru, aby se vrátil a zkusil znovu bojovat o nejvyšší mety.

Když pak v roce 2018 ukončil Mick svoji profesionální činnost, celou dobu mu tato situace nedala spát. Sám přiznává, že pořád o zmíněné situaci přemýšlel, a i když před veřejností měl statečný výraz v obličeji, v podvědomí přiznával neustálý strach.

Tohle přemýšlení má hlubší význam, než byste čekali. Od běžného „proč právě já“ se Mick zaobírá myšlenkou proč žralok útočil. A snaží se pochopit jeho důvody. Faktem je, že z důvodu globalizace se čím dál více zmenšují hranice mezi přirozenou lokalitou žraloků a lidí, nedostatek potravy v důsledku rybolovu nutí žraloky nacházet nová loviště a ty jsou bohužel na úkor nás, lidí.  A predátoři, i když primárně nejsou lidskými zabijáky, svůj instinkt uplatní v okamžiku, kdy jim k tomu dáme příležitost.

Stejně tak jako když psovi berete žrádlo, zaútočí žralok v důsledku vašeho chování, byť vám vaše chování přijde jakkoliv normální. Cachtání, plácání do vln, zvuky, křik a samotná lidskost je však impulzem pro útok.

A zde přichází na řadu změna chování samotného Micka Fanninga. Klade si prostou otázku, proč?

Podle profesora Colina Simpendorfera je zřejmé, že žraloci jsou extrémně ohroženi lidmi a nikoliv naopak, že lidé jsou ohroženi žraloky.  Kvůli „ploutvím“ a nadměrnému rybolovu přicházíme o 50 až 100 milionů žraloků ročně!

A to je prostě zničující! Nejen pro tento fakt, ale pro mnohé další věci, které v rámci ekosystému svými aktivitami lidstvo narušuje, se Mick rozhodl situaci řešit a zabývat se jí. Potlačil svůj vlastní strach, vrhl se znovu do vln, byť tentokrát v plovoucí kleci na zádi průzkumných lodí a rozhodl se pomoci při záchraně žraloků.

Osobní zkušenost Micka Fanninga slibuje, že se nebude jednat o pouhou odvetu, nýbrž o pochopení, proč a jak žraloci útočí a jak lze skloubit naše společné soužití.

Celému snažení pomohlo přátelství s režisérem Taylorem Steelem, se kterým před lety Mick připravoval dokument o surfaření. Myšlenku spojit vlastní zkušenost s vědeckým názorem tak přináší pozoruhodný dokument Zachraňte žraloky, který mohou diváci shlédnout v sobotu 12.6. od 14.40, a to oba díly hned po sobě, nebo při opakování ve středu 16.6. ve 20.05 první část a ve středu 23.6. ve stejný čas druhou část. .

V rámci dokumentu Mick spolupracuje s Davem Wardem, který se původně zaměřoval na omezení nelegálního pytláctví divoké zvěře, zvlášť nosorožců v jihoafrickém národním parku Kruger. Jeho technologická řešení se ukázala jako účinná i ve výzkumu žraloků a vědy, jak je možné zachránit žraloky před vyhynutím.

Dalším členem záchranné mise je Carole Griedley, která z pozice senior ředitelky společnosti Cisco poskytla nejnovější software a technologie pro toto unikátní prostředí a přijala šanci stát se certifikovaným potápěčem a přiblížit se žralokům.

Dr. Charlie Huveneers, který vlastní doktorát na Macquarie University v oboru biologie a ekologie žraloků přispěl do výzkumu nasazením akustického značkovacího a monitorovacího systému žraloků. Již zmíněný Colin Simpfendorfer je profesorem mořské biologie na Vysoké škole vědy a techniky, který má více než 25 let zkušeností s výzkumem žraloků a jeho názory mají velkou váhu.

Dr. Neil Hammerschlag je mořský ekolog a působí také jako ředitel Shark Research & Conservation Programme na University of Miami. Neilův výzkum se soustředí na behaviorální ekologii, biologii ochrany a ekologii pohybu mořských predátorů, zejména žraloků.

V neposlední řadě je zde Cristina Zenato, domorodkyně z deštného pralesa, v němž si vytvořila vášeň pro přírodu a divočinu. Před více než dvaceti pěti lety cestovala na Bahamy, aby se naučila potápět, pracovala s více než tuctem žraloků různých druhů na mnoha místech a její hlavní prací je žralok karibský v jejím domě na Bahamách.

Cristina je mimochodem také jednou z prvních osob na světě, která jemným dotykem dokázala navodit stav relaxace u žraloků karibských.

Mají žraloci pod taktovkou všech zmíněných osobností šanci přežít? Možná ano, možná ne. My však věříme, že ano. Odpovědi na všechny vaše otázky hledejte v červnu na Viasat Nature v pásmu pořadů: Sezóna žraloků, během kterého bude odvysílán i zmíněný dokument Zachraňte žraloky..

Trailer: 

https://youtu.be/CXu2p2CrNgE

Související články
Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR našli během letoška čtyřicet nových sladkovodních virů, které napadají vodní mikroorganismy. První, který se jim podařilo izolovat a podrobně popsat, dostal jméno podle jihočeské metropole – Budvirus. Jedná se o takzvaný obří virus, který napadá jednobuněčné vodní řasy skrytěnky. Výzkumníci potvrdili, že tento virus má významnou roli v ekosystému, protože […]
Ostatní Příroda 21.11.2024
Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR společně s portugalskými odborníky odlovili dvě dosud největší ryby, které byly kdy uloveny ve sladkých vodách Portugalska. Jednalo se o sumce velké, z nichž jeden měřil 222 cm a vážil 76,5 kg a druhý měl 228 cm a 91,5 kg. Sumec velký (Silurus glanis) je přitom ve vodách  jižní Evropy […]
Ostatní Příroda 20.11.2024
Když u břehů Mauriciu poprvé přistála evropská loď, námořníci se mohli potrhat smíchy: Jídlo jim tam chodilo samo naproti! Ptáci velcí jako krocani se dali bezelstně ubíjet, neutíkali a svá vejce nechávali ležet na zemi. Tím blbounu nejapnému začaly odtikávat hodiny – o století později už jako druh neexistoval. Nejbližším žijícím příbuzným doda zůstává holub […]
Ostatní Příroda 19.11.2024
Mořští biologové strávili 20 let zkoumáním hlubokomořského tvora, kterého pojmenovali Bathydevius caudactylus, aby nyní potvrdili, že se jedná o zcela nový, dosud neobjevený druh. Mořský plž, obývající hlubiny východního severního Tichého oceánu, připomíná průhlednou kapuci a jako ochranu před predátory využívá bioluminiscenci. Na rozdíl od běžných mořských plžů, kteří žijí na mořském dně případně u […]
Jsou pouhým okem neviditelné, bez chuti a bez zápachu. Nemáte šanci je v jídle postřehnout, přitom jde o vysoce nebezpečné karcinogeny. Z přírody se vymýtit nedají. Jistou naději ale dávají výzkumy biologických metod boje proti plísním, které aflatoxiny tvoří. Počátkem 60. let minulého století postihla britské chovatele drůbeže nečekaná rána. Ve velkém jim hynuly především krůty. Vypadalo to […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz