Porovnávat metody v medicíně není zrovna jednoduchý úkol. Všechny mají svůj význam, jak v diagnostice chorob, tak při konkrétní léčbě. O menší srovnání některých z nich, které zásadně ovlivnily medicínu ve 20. století, jsme se přesto v 21. STOLETÍ pokusili.
Pomohli nám přitom MUDr. Jiří Vrána z Ústavu normální, patologické a klinické fysiologie 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, prof. Jaroslav Petr, pracovník Výzkumného ústavu živočišné výroby v Praze-Uhříněvsi, i vy, naši čtenáři, prostřednictvím ankety na internetových stránkách www.21stoleti.cz! Své vyjádření k názoru čtenářů pak připojil kardiolog MUDr. Michal Fejfuša, CSc. z Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem.
Každé metodě jsme přidělili příslušný počet bodů podle celkového umístění, od 6 bodů (1. místo) až po 1 bod (poslední místo). Vzniklo tak pořadí, které se snaží reflektovat používanost, jednoduchost a „převratnost“ jednotlivých metod.
1. Rentgenografie
Jiří Vrána – 5 bodů: První a nejrozšířenější zobrazovací metoda díky svým modifikacím zasahující do většiny lékařských oborů napomohla jejich rozvoji (např. traumatologie, gastroenterologie, angiologie). Provází medicínu od začátku 20. století a její význam neklesá díky zvýšené bezpečnosti ani ve století 21.
Jaroslav Petr – 6 bodů: Za revoluci v diagnostice byl prohlášen už na přelomu 19. a 20. století objev paprsků pronikajících měkkými tkáněmi lidského těla. „Neviditelné viditelným“ učinil v roce 1895 švýcarský fyzik Wilhelm Conrad Roentgen a v roce 1901 za to získal Nobelovou cenou. Masově se rentgen uplatnil už v první světové válce a používá se dodnes.
Michal Fejfuša – 3 body: Kdyby se vynálezce rentgenového záření Conrad Roentgen mohl probudit, velice by se divil, jaký základ svým objevem položil řadě dalších obdivuhodných metod.
Celkem: 14 bodů
2. Magnetická rezonance (MR)
Jiří Vrána – 3 body: Její největší předností je vysoké prostorové rozlišení, neinvazivita a nepřítomnost ionizujícího záření. Ve speciální konfiguraci jako funkční MR poskytuje nejen morfologické, ale i funkční informace. Klinické využití těchto funkčních poznatků ovšem teprve přichází a význam MR bude ještě stoupat.
Jaroslav Petr – 4 body: Magnetická rezonance používá k zobrazení magnetické pole. Nezatěžuje pacienta zářením a některé orgány zobrazuje ještě lépe než „cétéčko“ (např. mozek, srdce, ledviny). U jiných orgánů (např. kosti) je ale zobrazení horší než na „cétéčku“.
Michal Fejfuša – 5 bodů: Nejsou dosud známé škodlivé účinky této vyšetřovací metody a lze předpokládat, že se magnetická rezonance stane zobrazovací metodou u stále širšího spektra diagnostických problémů. Jejím základním omezením je vysoká cena přístrojů a obtížná dostupnost.
Celkem: 12 bodů
3. Transplantace
Jiří Vrána – 2 body: Náhrada orgánů a tělesných tkání byla vždy lidským snem. Ve 20. stol. se stala skutečností. Přispěly k tomu pokroky v chirurgii, imunologii, molekulární biologii a objevy nových léků: antibiotik, imunosupresiv a jiných. Ačkoli transplantační léčba není bez rizika, pomáhá prodlužovat život ať v podobě transplantace velkých orgánů (srdce, plíce, játra, ledviny), tak při transplantaci tkání (rohovka, kožní štěpy, by-passy a pod.).
Jaroslav Petr – 3 body: Cestu k transplantacím orgánů otevřel francouzský lékař Alexis Carrell objevem tzv. cévního stehu v roce 1902. I pak rozvoji transplantací bránila reakce pacientova imunitního systému na cizí orgán. První úspěšnou transplantaci orgánu provedli v roce 1954 američtí lékaři. Dárcem a příjemcem ledviny byly sestry – jednovaječná dvojčata. Teprve vývoj metod výběru vhodných dárců a objev léků tlumících imunitní systém dovolil skutečný rozvoj tohoto odvětví. Dnes je hlavním omezením nedostatek vhodných orgánů.
Michal Fejfuša – 6 bodů: Dalším problémem transplantací je, že tělo příjemce se často brání při hojení orgánů z cizího organismu. Aplikují se proto tzv. imunosupresiva, která potlačují jeho imunitní reakci. V důsledku toho ale může dojít k infekci nebo růstu nádorů v organismu příjemce.
Celkem: 11 bodů
4. – 5. místo – Počítačová tomografie (CT)
Jiří Vrána – 1 bod: Zobrazovací metoda využívající RTG záření k zobrazení řezů tělem byla vynalezena v roce 1972, o něco dříve než MR. Rutinní zavedení počítačové tomografie v 80. a 90. letech napomohlo k zpřesnění diagnostiky, a tím i k cílenější terapii. Tato metoda nabízí ve srovnání s MR vyšší rychlost a širší dostupnost. Vliv obou metod je podobný a rozhodně nemalý.
Jaroslav Petr – 5 bodů: Známá jako „cétéčko“ (z anglického „computer tomography“) vzniklo zdokonalením rentgenu. Obraz je zpracován počítačem a dovoluje rekonstruovat trojrozměrný obraz různých části těla. Je přesnější, podrobnější než rentgen.
Michal Fejfuša – 4 body: Využitím počítačů došlo k rozvoji metod, které lépe znázorňují vyšetřované orgány, a tak umožňují přesněji stanovit diagnózu. Podstatou zdokonalení je skutečnost, že zatímco při hodnocení rentgenových snímků je lidské oko schopné rozlišit 100 stupňů šedi, pomocí počítačů lze těchto stupňů rozlišit až 2000.
Celkem: 10 bodů
4. – 5. Dialýza
Jiří Vrána – 6 bodů: Dialýza byla zkoušena již od 20. let, ale první úspěšné použití se povedlo až v roce 1945. Od té doby se postupně technicky zdokonalovala a dnes prodlužuje a zlepšuje život asi 1,2 milionu pacientů na celém světě. Je to principiálně jednoduchá, technicky složitá, ale rutinně aplikovaná metoda a to ji pro mne staví na první místo.
Jaroslav Petr – 2 body: Tak zvaná „umělá ledvina“ byla poprvé použita u člověka v roce 1924. Jde o zařízení, které „čistí“ krev od zplodin látkové výměny u pacientů, kterým nefungují jejich vlastní ledviny a nenašel se pro ně vhodný orgán k transplantaci. Od svého zavedení na přelomu 50. a 60. let zachránila dialýza život milionům pacientů.
Michal Fejfuša – 2 body: Dialýza umožňuje „čištění“ krve od odpadních látek, především močoviny. Principem dialyzačních přístrojů je odfiltrování krve a odloučení dusíkatých látek, které jsou odvedeny z organismu náhradní cestou.
Celkem: 10 bodů
6. Radioterapie
Jiří Vrána – 4 body: Radioterapie byla poprvé použita už v roce 1896 a stala se ve spojení s chemoterapií a chirurgickými metodami základní léčbou nádorových onemocnění, které jsou zodpovědné za cca 30% úmrtí. Postupné zdokonalování metod vede k přesnějšímu zacílení podané dávky záření, a tím k omezení vedlejších účinků (viz např. Leksellův gamma nůž).
Jaroslav Petr – 1 bod: Radioterapie se stala jednou z hlavních zbraní v boji s nádorovými onemocněními. Radioaktivní záření zčásti přímo poškozuje buňky, ale jeho účinek spočívá hlavně v tvorbě tzv. volných radikálů vznikajících z ozářené vody. Ty pak zabíjejí zasažené buňky. Záření je buď cíleno na nádor, nebo (v případě vzniku metastáz nádoru) je ozařováno celé tělo.
Michal Fejfuša – 1 bod: Radioaktivní záření dokáže tlumit růst a množení buněk tkání, takže je lze využít vedle metod chirurgických a chemoterapeutických k léčení nádorů. V době, kdy stále stoupá počat pacientů s tímto onemocněním, má proto důležitý význam.
Celkem: 6 bodů