Každým rokem nás epidemiologové straší, že lidstvo zasáhne globální chřipková pandemie. Zatím úspěšně odoláváme, otázka ale zní: jak dlouho ještě?
Co taková pandemie chřipky dokáže, o tom se lidstvo v minulosti již přesvědčilo. Například tzv. španělské chřipce (jednalo se zřejmě o podobný virus, jakým je virus současné ptačí chřipky), která řádila v letech 1918 a 1919, padlo za oběť okolo 20 milionů lidí, některé údaje pak hovoří dokonce o 50 milionech. Chřipkou tehdy onemocněla pětina celkové populace. Již před dvěma lety varoval vedoucí ruského virologického institutu Dmitrij Lvov, že příští pandemie by dokáala zabít až jednu miliardu lidí, tedy téměř sedminu veškerého obyvatelstva.
Viry chřipky přežijí až – 80oC!
S chřipkou tedy není žádná legrace. Mezi lidmi panuje všeobecné přesvědčení, že chřipkové viry mají rády spíše teplejší prostředí. Opak je ovšem pravdou, viry prospívají nejvíce v chladném a samozřejmě vlhkém klimatu. Takový virus chřipky dokáže být aktivní i při teplotě minus 80 stupňů Celsia.
Jak se rodí pandemie?
Chřipková epidemie se i v našich končinách vyskytuje každý rok. Ztráty na životech při ní bývají minimální, ale i tyto smutné případy se čas od času vyskytnou. Účinnou prevencí je dnes již dostupné očkování. Epidemie je místně lokalizována a v populaci se dále nešíří. Lidský organismus si totiž během jejího působení dokáže vytvořit účinné protilátky.
Oproti tomu pandemie se nedrží jen na jednom místě, ale velmi rychle se dokáže rozšířit z jednoho konce světa na druhý. Pandemicky se šíří především dosud neznámé, zmutované viry chřipky.
Zhruba jednou za 40 let dojde u chřipkového viru ke změně genetické informace a vzniká tak reálná hrozba chřipkové pandemie. Tento proces virologové nazývají antigenní shift. Tak se do lidského viru chřipky mohou dostat třeba části ptačího viru. A nebezpečí je na světě!
Vakcínu nelze vyvinout předem!
Proti zmutovanému viru je lidský organismus téměř bezbranný, protože na něj není připraven a nemá v sobě žádné protilátky. Pokud skutečně pandemie propukne, dá se očekávat, že její kořeny lze hledat právě v kombinací „ptačího“ a „lidského“ chřipkového viru.
Jestliže chřipkový virus dodrží své tempo genetických proměn, pandemie by měla přijít někdy mezi roky 2008 až 2017. Protože se však bude jednat o zmutovaný vir, nelze proti ní použít preventivní vakcinaci. Proto i poté, co bude pandemický kmen odhalen, bude trvat ještě nějakou dobu, než se účinnou protilátku podaří vyrobit. Světová zdravotnická organizace alespoň zatím rozsáhle testuje vzorky virů získané v Asii, aby tak měla při vývoji účinné vakcíny náskok.
Více se dozvíte:
www.chripka.cz
Pandemie chřipky ve 20. století
Nejznámější a nejvíc smrtelná byla pandemie Španělské chřipky (chřipka typu A, kmen H1N1), která trvala od roku 1918 do 1919, podlehlo jí zřejmě víc lidí než padlo v 1.světové válce.
Mezi další pandemie patří Asijská chřipka z roku 1975 (typ A, kmen H2N2) a Hongkongská chřipka z roku 1968 (typ A, kmen H3N2).
Chřipka nemůže za všechno
Stejně jako ne každé nachlazení je chřipka, je třeba si dávat pozor i na nemoci, které se mohou jako chřipka tvářit, ale ve skutečnosti představují zcela jiný problém. Rýma a bolest hlavy spojená s horečkou mohou být příznakem bakteriálního zánětu vedlejších dutin nosních. Kašel je přítomen jak u onemocnění horních cest dýchacích, tak u nemocí průdušek a plic. Bolest hlavy spojená s bolestí očí a světloplachostí může být příznakem zánětu mozkových blan neboli meningitidy.