Představa, že ať jíme co jíme, bude to vždy lahodit našemu mlsnému jazýčku a přitom se nebudeme muset bát o svou štíhlou linii, je pro každého lákavá. Tento sen by se, díky supermoderní nanodietě, již dost brzy mohl změnit ve skutečnost.
Velké naděje vzbuzuje nanodieta zejména v USA, kde je lidí trpících nadváhou, vykrmovaných nezdravými hamburgery, přeslazenými limonádami, nepředstavitelnými kvanty čokolády, zmrzliny a jiných sladkostí, nejvíce. Každoročně zemře na onemocnění související s obezitou přes 300 000 dospělých Američanů (srovnatelné s počtem obyvatel Ostravy). Nejspíš i proto se na nanodietu intenzivně zaměřila především americká potravinářská společnost Kraft Foods.
V Evropě se, podle posledních výzkumů, dostali na třetí místo čeští tlouštíci.
Zázrak z ledničky
Na počátku všech budoucích zázraků bude kapalina bez barvy a chuti, kterou budeme mít doma v chladničce. Nádoba s ní, připomínající termosku, bude vybavena několika sadami funkčních tlačítek. Pouhým stisknutím jednoho z nich pak můžeme podle svého přání dodat kapalině například chuť naši oblíbené whisky či koňaku, jiný knoflík zase přidá potřebné množství kofeinu, dalším tlačítkem zas doplníme vhodný vitamin. Ve výběru nebude samozřejmě chybět ani chuť mléka, čaje, kávy…
Všechny zvolené ingredience se do kapaliny dostanou ukryty v mikroskopicky malých nanokapslích. Podle potřeby pak můžeme doplnit i jiné přísady, popřípadě barvu, jakou jsme si pro nápoj vybrali. Tato kouzla se ale samozřejmě nebudou týkat jen tekutin, ale i jiných poživatin. Také ty si budeme kombinovat podle chuti.
Vybrané předprogramované nanokapsle pak budou, podle našeho přání, aktivovány mikrovlnami. Na vlastní oči uvidíme, jak se nápoj přelitý do sklenky mění třeba v mléko či například ve whisky. Samozřejmě se dá naprogramovat i teplota.
Když si na tekutině smlsnou naše chuťové buňky v ústech, poputuje pak do zažívacího ústrojí. Tady už se do práce zapojí další zvolené přísady. Některé, třeba vitaminy, se tak postupně dostanou přímo do krevního oběhu.
Zdravý pamlsek
Že je to jen fantazie? Biotechnolog Dr. Frans Kampers, ředitel Wageningen University v Nizozemsku, nejpřednějšího světového biotechnologického centra zaměřeného na inovaci potravin a zdraví, upřesnil: „Předpokládáme, že je možné nanočástice chutí dostat do úst, kde by se pouzdérka s nimi rozlomila, přičemž by vznikly specifické enzymy. Takové nanočástice s různými chutěmi se mohou různě kombinovat. Budou obsahovat rozmanité potřebné poživatiny. Důležitou roli sehrají různé čichové i jiné lidské senzory.“
Vývoj jde nyní tak rychle kupředu, že pomocí nanotechnologií se budou brzy vyrábět poživatiny chutné, ale bez látek, které dosud škodí zdraví. Frans Kampers to konkrétně ukazuje na příkladu majonézy, která ve své tradiční podobě připomíná časovanou tukovou a cholesterolovou bombu . „Majonéza je směsí dvou základních substancí, kapiček oleje ve vodě. Jestliže se nám podaří oddělit vodu od oleje, můžeme vyrábět majonézu, která má chuť, vůni i pocit v ústech jako tradiční majonéza, avšak ani náhodou nebude přispívat k obezitě.“
Jak se dělají zázraky?
Vyrobit chutné jídlo, které bude současně co nejzdravější, nejbezpečnější a přitom trvanlivé, není však vůbec snadné. Vědci zkoumají nejrůznější rostliny i živočichy, aby dosáhli kvality udržitelné dlouhá léta. Už dávno víme, že při vaření, smažení i jiných tepelných úpravách potravin dochází ke změně jejich molekul – platí to i o přípravě obyčejného křupavého řízku.
Zavádění nanotechnologie do oblasti potravin pochopitelně přináší spoustu problémů a dosud nezodpovězených otázek. Vždyť tady se jednotlivé substance užívají v nepředstavitelně malém množství a dochází dokonce i k manipulaci s fyzikálními vlastnostmi. Molekuly o nanorozměrech se často svým chováním vymykají běžným fyzikálním zákonitostem.
Například směsi, normálně nerozpustné ve vodě či oleji, se v nich díky nanotechnologii rozpouštějí. Substance, které se běžně v žaludku nesnášejí a vyvolávají nevolnost a zvracení, se v nanokapslích do trávícího traktu bez problémů dostávají a navzájem se na sebe „netváří nijak nepřátelsky“. Některé se podle potřeby rozpustí až po čase a ihned je absorbuje krevní řečiště.
Půjčeno z přírody
Frans Kampers se domnívá, že v příštích 5 – 10 letech se tato technologie zaměří na vývoj, kdy se dosud známé potraviny budou nově obohacovat o prospěšné vitaminy, minerály. Tady zase hraje prim příroda! Od ní si specialisté pomocí zvláštní techniky vypůjčují buněčné membrány, které jsou vytvořeny z fosfolipidních molekul, jež mají vodu přitahující „hlavu“ a vodě odolný „ohon“.
S použitím těchto fosfolipidů dokážou odborníci vytvářet nanokontejnerky, zvané vesicles (měchýřky). Ty samy vytvářejí malinkaté dutinky, které poté odborníci zaplní různými potřebnými živinami. Vnější vrstva pak může být upravena na potřebnou míru podle velikosti tablety (kapsle) a s ohledem na to, zda se má rozpustit například ve vodě či oleji. Jindy mohou být zase odolné vůči vnějším vlivům, dokud neproniknou do úst, nebo odolávat žaludečním kyselinám předtím, než se dostanou třeba do střeva.
Máme se bát nanodiety?
Odborníci předpokládají, že postoj lidí k nanodietě bude mnohem příznivější než ke geneticky modifikovaným (GM) potravinám. U mnoha laiků i odborníků totiž genové manipulace vyvolávají obavy z možného zneužití či nevratného zásahu do genofondu potravin.
Laureát Nobelovy ceny za mír z roku 1995 Joseph Rotblat z Velká Británie v této souvislosti tvrdí: „Manipulace s geny nutně povede k nepředvídatelným následkům a nebezpečným překvapením, které představují hrozbu pro rostliny, živočichy a celé životní prostředí. Například vědci z Michiganské univerzity zjistili, že vytvoření GM rostlin odolných vůči virům nutí tyto viry mutovat nové, stabilnější a proto i nebezpečnější formy. „
Badatelé z Oregonu například objevili, že modifikovaný mikroorganiasmus Klebsiella planticola „snědl“ absolutně všechny živiny nacházející se v půdě, naštěstí zatím jen v laboratorní misce!
Americký profesor molekulární biologie John Fagan rovněž varuje. „Vědci mohou, i když neúmyslně, změnit genom rostlin, v důsledku čehož mohou vzniknout dříve neexistující bílkoviny s úplně neznámými vlastnostmi!“
Nejnovější argument proti GM rostlinám přišel z Asie, kde je tradiční potravinou sója. Zdejší muži, kteří GM sóju konzumují nejméně dvakrát týdně, mají více mozkových poruch než ti, kteří sóje nefandí. GM sója vede ke ztrátě hmotnosti mozku!
Tyto hrozby se však nanodiety netýkají, protože ta pracuje na zcela jiném principu.
Už v roce 2010?
Odborníci ukazují, že z využití nanotechnologií lidé takové obavy mít vůbec nemusejí, i když by se například „maso“ mohlo vyrábět i z rostlin. Každopádně základním principem nanodiety je výrazná změna struktury pokrmu. Biotechnolog dr. Frans Kampers zcela oprávněně tvrdí: „Struktura je důležitým aspektem požitku z jídla. Změnit ji pro potřeby nanotechnologií znamená obtížnou práci.“
Rozvoj světového trhu s nanopotravinami někteří optimisté datují už do roku 2010. Uvidíme! Jejich zavedení ale samozřejmě nebude znamenat, že bychom si nemohli tradičně pochutnat na svém doma nachystaném oblíbeném jídle.
Více se dozvíte:
www.nanofood.info
www,hkc22.com/nanofood.html
www.biont.wur.nl/nl
J.Trefil, Hranice neznáma, Ikar, 2001
Co je nanotechnologie?
Jako nanotechnologie je obecně označován technický obor, který se zabývá tvorbou a využíváním technologií v měřítku řádově nanometrů (obvykle cca 1–100 nm). Nanometr je miliardtina metru, tedy rozměr tak asi deseti atomů seřazených vedle sebe nebo stotisíciny tloušťky lidského vlasu.
Označení „nanotechnologie“ se v poslední době spojuje především s jakoukoli technikou týkající se velice malých objektů, například i miniaturních elektrických obvodů. V této velikosti již vědci sestrojili plně funkční parní stroj měřící pouhé tisíciny milimetru. S nanostrukturami se ale experimentuje i v medicíně, textilním průmyslu i jiných oblastech.
Pár příkladů z nanopraxe
Obohacený čaj
Experti čínské společnost Shenzen Become Industry and Trade Co využívají nanotechnologii k obohacování čaje o důležité látky. Jedním ze základních komponentů tohoto tradičního nápoje je stopový prvek selen, který je považován za prostředek dlouhověkosti. Proces výroby čaje je přitom zprvu tradiční, ale v konečné fázi se čaj obohacený selenem upravuje do formy nanočástic.
Olej bez cholesterolu
NSSL je technický název speciálního jedlého oleje. Do něj se při použití samočinně vpravují nanočástice s vitaminy a minerály, čímž ho obohacují o zdraví potřebné látky. Vylučuje se naopak škodlivý cholesterol HDL, takže nemůže ohrožovat krevní řečiště.
Čokoláda bez cukru
Americká společnost RBC Life Sciences vyvinula chutný čokoládový nápoj s neuvěřitelně sníženým obsahem cukru. Základem jsou shluky kakaových nanočástic, 100 000krát menších než zrníčka písku. Po spojení s bezbarvou kapalinou vzniká nápoj kakaové barvy i chuti, který chutná jako by tam cukr byl.
Sprej s vitaminy
Společnost Health Plus International (USA) úspěšně zkouší sprej, ze kterého srší nanočástice s vitaminy. Zásluhu na tom má vodní a olejový roztok, který si uživatel vstřikuje do úst.
Nanodieta naše zdraví neohrozí!
Výhodou nanodiety mj. je, že narozdíl od dosavadního způsobu přípravy jídel (ať v továrnách, restauracích či domácí kuchyni) a jejich konzumace se nanočástice s poživatinami dají dopravit přímo „na místo určení“ – třeba vitaminy do krevního oběhu.
Skotský chemik Donald Bruce k obavám, jak se lidský organismus k nezvyklým nanočásticím zachová, upozorňuje: „Člověk se s nanočásticemi setkává doslova ode dne svého narození. Inhalujeme je například v kouři. Máme výborný imunitní systém, nejsou pro nás něčím nepřirozeným.“
Bude dál platit glykemický index?
Převrat v dietologii znamenal před pár lety tzv. glykemický index (GI). Až dosud se hodnota potravin posuzovala podle toho, kolik obsahují doporučovaných živin a energie. Glykemický index umožňuje zjistit rychlost přeměny sacharidů ze konzumovaných potravin na využitelnou energii. (glykémie = hladina cukrů – glukózy – v krvi.)
Je známo, že při prudkém snížení hladiny cukru v krvi (glykemie) máme pocit velkého hladu, což často vede k nekontrolovanému přejídání. Optimální je tedy stav, kdy hladina cukru v krvi zůstává vyvážená, bez prudkých výkyvů. Zajišťuje to konzumace takových potravin, ze kterých se sacharidy nevstřebávají naráz a proto jejich trávení zabere našemu organismu delší čas. Znalci doporučují potraviny, které mají hodnoty pod 55, tedy s nízkým GI. Vhodné nejsou poživatiny s vysokým GI (nad 70).
Jak se nově ukazuje, na hodnotu GI má vliv nejen složení určité potraviny, ale také její technologické zpracování. Trávení a vstřebávání zpomalí přidání vhodného tuku či přísad, které především obsahují vlákninu. Třeba chléb, který má v suchém stavu GI kolem 70, stačí potřít máslem a džemem a hodnota GI klesne na 62. Právě tady se otevírají značné možnosti pro nanodietu.
GI některých poživatin:
Pivo -110, francouzská bageta – 95, bramborová kaše i bílá rýže – 88, brambory (pečené bez tuku) či smažené hranolky – 85, vařená mrkev – 85, oplatky – 77, koblihy, vdolky – 76, med -73 , pšeničný chléb a bílá mouka – 70 -72, bílý cukr – 65, brambory vařené ve slupce – 65, tmavý chléb – 62, těstoviny – 59, rýže loupaná dlouhozrnná – 55, pop corn – 55, pomeranč – 43, , špagety – 41, jablečný džus – 41, jablko – 38, jogurt – 37, mrkev syrová – 35, mléko polotučné či grapefruit – 30, čočka – 30, burské oříšky, houby, zelí, třešně – po 20 -22, , sója -18, ořechy vlašské, cibule a česnek – po 15.
Tato znalost je životně důležitá nejen pro diabetiky, ale i pro osoby, které mají potíže s rakovinou, se srdcem, cévami, ledvinami, zvýšeným krevním tlakem, vysokou krevní hladinou tuků či škodlivého cholesterolu (LDL), obezitou… Zcela zdraví lidé této možnosti optimálního dosažení sytosti podle hodnoty GI využívají jako vhodnou prevenci.
Platnost GI by neměla narušit ani nanodieta.