Paleontologové však informace tajili do té doby, než se jim podařilo vykopávky zabezpečit před lovci senzací. Z kostí končetin lze usoudit, že oba exempláře byly o 6-7 metrů delší než doposud největší australský dinosaurus. Titanosauři obývali Austrálii před 98 miliony let a současný nález podle zdejších paleontologů do značné míru upravuje představy o jejich geografickém rozšíření (předchozí kostry pocházely ze severnějších částí kontinentu) i možnostech růstu těchto obrů, kteří patří mezi vůbec nejtěžší známé suchozemské tvory naší planety.
Symbol ochrany zvířat nepřežil návrat do divočiny
Co zabilo první pandu vypuštěnou do přírody?
První panda, kterou po odchovu v zajetí čínští zoologové vypustili do volné přírody, zemřela po necelém roce stráveném v divočině a její tělo bylo nalezeno letos v únoru. Podle prohlášení čínských ochranářů z konce května vše nasvědčuje tomu, že spadla ze stromu, na který ji zahnaly divoké pandy. Kromě zranění, která si přivodila pádem, byly na jejím těle nalezeny i známky souboje s dalšími příslušníky jejího druhu. K incidentu došlo i přesto, že se před vypuštěním do přírody podrobila důkladnému výcviku zaměřenému na shánění potravy a obranu proti nepřátelům. Projekt navracení těchto vzácných zvířat do přírody se tedy bude muset značně přehodnotit, chystané změny v záchranném programu však Číňané zatím nijak nekonkretizovali.
Proč si Peruánci usekávali hlavy
Tajemství andských rituálů odhalila bezhlavá kostra.
Hlavy bez těl jsou nedílnou součástí kreseb kultury Nazca, která se rozvíjela u jižního pobřeží Peru od počátku našeho letopočtu až do 8. století. Přestože se v této oblasti nalezlo mnoho lidských lebek, bezhlavých těl se stopami po dekapitaci (utětí hlavy) bylo doposud objeveno jen osm. Nejnověji odkrytá kostra z oblasti La Tiza údajně poskytla mnoho důležitých informací o stínání hlav a jeho vztahu ke starověkým představám o obrození národa. Dekapitace obětí byla součástí důležitých rituálů, které měly přivést zpět na zem dávno zesnulé předky. Jejich přítomnost zajišťovala prosperitu a dlouhé trvání kultury Nazca. Podle texaských archeologů bylo oddělení hlavy od těla u posledního nálezu spojeno s rituálem zajišťujícím bohatou úrodu, pokračování života a obrodu společnosti.
Vznik nové supergalaxie
Kde bude naše planeta po splynutí dvou galaxií?
Podle počítačových simulací, které představili vědci ze Smithsonova astrofyzikálního střediska Harvardovy univerzity v USA, se Andromeda a Mléčná dráha setkají za dvě miliardy let. O další tři miliardy let později obě galaxie zcela splynou. Výsledkem bude supergalaxie ve tvaru šišatého míče na rugby. V současnosti jsou obě galaxie od sebe vzdáleny 2,2 milionu světelných let a přibližují se k sobě rychlostí 500 000 kilometrů za hodinu. Pro sluneční soustavu tento jev bude znamenat, že se posune na okraj nové galaxie, pracovně nazývané Milkomeda. Lidstva se však už tento problém týkat nebude, pokud se nevyhladí navzájem, bude už dávno bydlet na jiných planetách. V té době bude totiž teplota na naší planetě natolik vysoká, že jakýkoliv život zde bude nemožný.
Novozélandské krávy se zdravým mlékem
Dietní mléko přímo z vemene
U dojnice jménem Marge se v roce 2001 přišlo na to, že její mléko obsahuje pouhé jedno procento tuku (oproti běžným 3,5 %). Navíc se ukázalo, že v tomto tuku v naprosté většině převažují omega-3 mastné kyseliny, které jsou zdraví prospěšné a jejich vysoký obsah má za následek snadnou roztíratelnost másla. Nedávno se také prokázalo, že tato vlastnost je dědičná a k jejímu přenosu na potomstvo stačí kopie genu od jednoho rodiče (je tedy dominantní). Novozélanďanům tak už nic nebrání v tom, aby odchovali celé stádo „nízkotučných“ dojnic a mohli začít vyrábět zdravé mléko zcela přirozenou cestou. První komerční farma s takovými dojnicemi by měla zahájit provoz do roku 2011. Výzkumníci mají obrovské štěstí, že za ně veškerou práci za udělala příroda. Pokud by měli sami najít gen odpovědný za nízký obsah tuku v mléce a pak „vytvořit“ geneticky modifikované dojnice, čekalo by je několik let práce a nejistý osud potravin s nepopulární nálepkou GMO.
Blesky pohánějí hurikány
Nové poznatky o vzniku nejsilnějších bouří
Podle nejnovější studie vyvolávají bouře nad Etiopií silné turbulence, ze kterých vznikají tlakové níže. Ty se pak stěhují nad Atlantik, kde se na jejich dalším osudu podepíšou zejména tamní teplotní podmínky, obsah pevných částic nebo proudění vzduchu. Ne každá etiopská tlaková níže dá vznik hurikánu, nicméně 85 % silných atlantických hurikánů má údajně svůj původ právě v afrických bouřích.
Odhalen hrob židovského krále Heroda
Kde leží vrah neviňátek?
Izraelci se domnívají, že se jim podařilo odkrýt hrobku panovníka, který po Ježíšově narození nařídil v Betlémě vraždění neviňátek. Hrob byl nalezen v pouštní pevnosti Herodium, která se nachází 12 km jižně od Jeruzaléma a kterou král založil kolem roku 23 před naším letopočtem. Na místo posledního odpočinku vlivného panovníka archeologové usuzují podle bohatého zdobení vápencového sarkofágu. Sarkofágy stejného typu přitom byly zatím objeveny pouze dva a dovolit si je rozhodně nemohl nikdo bez značné moci. Přestože se historikové přiklánějí k názoru, že se opravdu jedná o Herodův hrob, upozorňují, že jisti si mohou pouze v případě, že se jim podaří objevit i nápis s jeho jménem
Nepohlavní rozmnožování u žraloků
Některé paryby se obejdou i bez samců.
V zoo v americké Omaze se roku 2001 narodilo mládě kladivouna. Na tom by nebylo nic zvláštního, kdyby k tomu nedošlo v nádrži, ve které byly umístěny pouze tři samice, jež se po dobu minimálně tří let nedostaly do kontaktu s žádným samcem. DNA analýza v současnosti ukázala, že genetická informace mláděte neobsahuje žádné geny ze samčích chromozomů. Jedná se tak o první potvrzený případ partenogeneze (vývoj jedince z neoplozeného vajíčka) u žraloků. Ta se běžně vyskytuje u hmyzu, byla zaznamená i u některých druhů plazů a ryb, naproti tomu nikdy nebyla pozorována u savců ani ptáků.
Nejsilnější výbuch supernovy
Jak zanikají největší obři vesmíru?
Supernovu s označením Sn 2006gy ve 240 milionů světelných let vzdálené galaxii NGC 1260, sledovali astronomové již od září loňského roku. Na rozdíl od běžných supernov, které sílí jen několik dní, Sn 2006gy zjasňovala po dobu 70 dní a v maximu zářila jako 50 miliard Sluncí. Její exploze byla stokrát silnější než u běžných supernov.
Zánik velkých hvězd probíhá kolapsem do černé díry, nicméně současná exploze do jisté míry potvrzuje spekulace o tom, že ty nejhmotnější končí svůj život prudkým výbuchem, který je důsledkem tzv. párové nestability. Tlakové a teplotní poměry uvnitř obrovsky hmotných hvězd jsou příčinou toho, že se rentgenové záření přemění na páry částic a antičástic. Tím se sníží tlak na vnější vrstvy hvězdy, a ta se začne smršťovat. Nakonec dojde k obrovské jaderné explozi, která je příčinou velmi silné jasnosti supernovy.
Draví dinosauři byli dobří plavci
Zkamenělé stopy plavajícího dinosaura
Paleontologové objevili ve Španělsku stopy, které patřily dravému dinosaurovi z období před 125 miliony let. Podle série rýh vzdálených od sebe asi 3 m, jež v pískovci zanechaly drápy ještěra, vědci usuzují, že zvířata plavala za pomoci pádlování končetin podobně jako současní vodní ptáci. Celkem patnáctimetrová řada rýh podle úhlu stop naznačuje, že dinosaurus musel plavat přes místo se silným proudem. Paleontologové nález považují za první důkaz dobrých plaveckých schopností teropodů (dinosaurů pohybujících se po dvou nohách).
Oteplení ohrožuje stěhování
Změny klimatu zabíjejí migrující ptáky.
V důsledku oteplení musejí ptáci měnit své trasy a dobu stěhování, aby se přizpůsobili teplejším zimám, mizení míst, kde obvykle nacházeli dostatek potravy, nebo vysychajícím bažinám. Pokud nedokáží své návyky změnit, hrozí jim vymření. Může se stát, že na obvyklé místo dorazí buď příliš brzo, nebo příliš pozdě, nenaleznou tu pak dostatek hmyzu, planktonu nebo ryb a mohou hynout hladem. V některých oblastech může dokonce dojít k tomu, že ptáci přestanou migrovat a případě chladnější zimy pak budou strádat. Údajně není namístě uvažovat o tom, jestli oteplení způsobí vymření některých stěhovavých druhů, ale spíše o tom, kolik takto postižených druhů bude. Odborníci počítají s tím, že globální oteplování výrazně zasáhne do života 84 % všech známých stěhovavých ptáků. Podle předpovědí některých zoologů se vymírání vlivem oteplení bude v příštím století týkat 30 % současných druhů a stěhovaví ptáci patří mezi nejrizikovější skupiny. Změny klimatu totiž mohou postihnout jak jejich hnízdiště, tak zimoviště nebo odpočinkové místo na trase. K vymření druhu přitom může vést i zničení jediného z těchto míst.
Newyorské taxíky s hybridním pohonem
Alespoň trochu ekologie v největší městě USA
Radnice New Yorku vydala opatření, podle kterého by do pěti let měly mít veškeré místní taxíky hybridní pohon. Radní si od svého rozhodnutí slibují i snížení spotřeby pohonných hmot, a to ze současných sedmnácti na osm litrů na sto kilometrů. Právě hybridní vozy totiž nejsou odkázány jen na klasické pohonné látky, ale mohou využívat třeba i elektřinu. Podle registrů jezdí v New Yorku až 13 000 vozů taxi. Krok republikánského starosty Bloomberga možná předznamenává postupné opouštění dosavadních přezíravých pozic této strany vůči životnímu prostředí.
Jak létají netopýři?
Tajemství jejich šikovnosti odhaleno
Švédský zoolog Anders Hedenström filmoval netopýry kaloně v proudu mlhy, jejíž částečky posloužily k vizualizaci pohybu vzduchu za jejich tělem. Za křídly ptáků se vytvářejí jen slabé víry, které se posléze spojují do jedné smyčky. Díky tomu vzniká jen malé množství turbulencí. Netopýři naopak vytvářejí za svými křídly silné víry, jež se i později pohybují samostatně. Netopýři tím ztrácejí na efektivitě pohybu vpřed (nejsou příliš aerodynamičtí), ale na druhu stranu jejich křídla pracují nezávisle na sobě, což jim dodává mnohem více obratnosti. Díky tomu mohou podobně jako hmyz ve vzduchu prudce měnit směr nebo (v případě býložravých letounů) „viset“ na místě a za letu vysávat nektar z květů.
I zeleným čajem se lze předávkovat
Přílišná péče o zdraví se nevyplácí.
Zelený čaj obsahuje antioxidanty, které snižují riziko vzniku nádorových onemocnění. Zlepšuje i trávení, zmírňuje žaludeční obtíže a působí blahodárně na centrální nervovou soustavu. Ne každému však musí pití zeleného čaje dělat a priori dobře. Pokud se to trochu přežene, může dojít k žaludeční nevolnosti. A v případě, že se ho zkonzumuje skutečně příliš, trpí především ledviny a játra. K tomuto zjištění dospěl americký vědec Chung Yang z univerzity v New Jersey. Ten říká, že látky, které zelený čaj obsahuje, zejména pak polyfenoly, sice působí v menších dávkách blahodárně, ale jejich přílišné množství v organismu může způsobit i pěknou neplechu. Yang varuje zejména před potravinovými doplňky, které vznikly na bázi zeleného čaje, protože právě v nich lze nalézt zvýšenou koncentraci polyfenolů.
Pyramidy z betonu
Co ukázal elektronový mikroskop?
Archeologové většinou nepochybují, že materiál na stavbu pyramid pochází z vápencových lomů. Před pěti lety se však objevily úvahy o tom, že (minimálně některé) kvádry z pyramid v Gíze jsou ve skutečnosti odlité z primitivní formy betonu. Stavební materiál pyramid byl proto podroben důkladné analýze včetně prohlížení vnitřní struktury pod elektronovým mikroskopem. Co vědci zpočátku považovali za bláznivinu, kterou po pár dnech smetou ze stolu, se ukázalo jako překvapivě pravděpodobná hypotéza, jež si vyžádala více než pět let podrobného zkoumání. V současnosti lze údajně téměř s jistotou říct, že kvádry z vnějšího pláště pyramid nejsou přírodního původu. Obsahují více vody než jakýkoli známý severoafrický vápenec a jejich atomy nejsou sestaveny v pravidelný vzorcích běžných v přírodních sedimentech, ale vykazují amorfní strukturu. Vše tedy nasvědčuje tomu, že se jedná o starověký beton.
Malé velké zprávy
Na konci května se v pražské zoologické zahradě narodilo druhé gorilí mládě. Porodila jej samice Kijivu, která je matkou i slavné dvouleté samičky Moji. Porod proběhl bez jakýchkoli komplikací a mládě se jeví jako zcela zdravé.
V jedné ze zoo na jihu Číny vznikl projekt pozorování změn v chování zvířat s cílem předpovědi zemětřesení. Tamní zoologové uvádějí, že změny související s příchodem zemětřesení pozorovali u 130 druhů. Do svého projektu chytají zapojit pávy, jeleny, sysly a některé druhy žab, želv a hadů.
Mobily nás budou varovat před bouřkou. Blesky jako atmosférické elektrické výboje šíří radiové vlny o frekvenci 5-10 MHz a podle její výše lze určit vzdálenost od blesku. Podle firmy Nokia není problém jakýkoli typ mobilového přijímače na tuto frekvenci naladit.
Ukrajinský biolog Alexej Bojko přišel s novou teorií stárnutí. Podle něj se tzv. gliové buňky v mozku (podpůrná tkáň) mění na astrocyty (jiný druh podpůrných buněk), které zabraňují produkci nových neuronů.
Američtí mikrobiologové „cvičí“ půdní bakterie k tomu, aby čistily zamořené prostředí. Přeprogramovali jejich běžné metabolické návyky tak, aby v případě vysoké koncentrace některých látek začaly odbourávat nežádoucí chemikálie. V případě zamoření se tedy z obyčejných bakterií stanou účinné čističky.
Americká vláda si jako poradce bezpečnosti zvolila skupinu spisovatelů sci-fi. Autoři zabývající se technologiemi budoucnosti mají při odhadu rizik a vývoji opatření dodat bezpečnostní složkám fantazii pro všechna možná a hlavně nepravděpodobná rizika, která by konvečním bezpečnostním složkám nepřišla na mysl.
Paleontologové v Itálii objevili fosílie krokodýlů. Jedná se o první důkaz, že se v Evropě tato zvířata v historii vyskytovala. Žili tady přibližně před 5 miliony let a dosahovali délky kolem dvou metrů (dnešní nilští krokodýli jsou dlouzí 4 m).
V jednom z nejstarších tureckých měst, přístavu Urla, který byl založen před více než 5000 lety, byla nalezena nejstarší známá dřevěná kotva světa. Pochází ze 7. století před naším letopočtem.
Američtí technologové vynalezli nanolepidlo, které má účinnou vrstvu pouhý 1 nanometr, což je tisíckrát méně než dosavadní komerční lepidla. Za jeho vlastnostmi stojí chemická vazba mezi molekulami mědi a křemíku a mělo by sloužit k lepení například elektronických komponent.
Podle nové studie se člověk učil chodit po dvou na stromech. Napřímení a vývoj lidského stylu chůze mu ulehčila změna stavby páteře spojená se stylem pohybu ve větvích, kdy přední končetiny slouží k zachycení na horních větvích a dolní sloužily k opoře těla (podobně se dodnes pohybují například orangutani).
Američané geneticky modifikovali pivní kvasinky tak, aby v případě vyšší koncentrace chemických složek výbušnin změnily barvu do zelena. Počítají s nimi jako s detektory výbušnin například na letištích a nádražích.
Ve Španělsku se rozhodli bojovat proti hmyzím škůdcům (konkrétně vrtuli ovocné) originální metodou. Odchovávají samečky, které ozářením zbaví plodnosti. Do přírody pak vypouštějí zdatné milovníky, kteří však nedokáží zplodit potomky. Samičky jim kvůli lepší kondici (jsou z laboratoře dobře vykrmení) dávají přednost a o páření s přírodními samečky nemají zájem. Většina jich tedy zůstane neoplozena a budoucí generace bude značně oslabena.
Americká studie ukázala, že podoba lidí většinou odpovídá tomu, koho si představujeme pod jejich jménem (Jackové vypadají jako naše představy o Jackovi). Jak je možné, že toto pravidlo platí i ve společnosti, kde se jména dětem vybírají ještě před jejich narozením, však objasnit nedokázala.
NATO spustilo program výcviku svých pilotů na online simulátorech, aby piloti ze všech členských zemí mohli trénovat společně. Jednotky z různých koutů světa se tak mohou snadno „sehrát“ na společnou misi. Cílem programu je především snížit riziko palby do vlastních řad.
Floridská soukromá firma specializovaná na hledání pokladů objevila v mezinárodních vodách několik kilometrů od jihozápadního pobřeží Velké Británie potopený 350 let starý vrak lodi s 500 000 stříbrnými a zlatými mincemi o celkové hmotnosti 17 tun. Jejich cena se odhaduje na stovky milionů dolarů. Jedná se o největší podmořský poklad historie.
Stalo se
Před 509 lety 3. 8. 1492 – italský mořeplavec Kryštof Kolumbus vyplul ze Španělska na cestu, která skončila objevením Ameriky.
Před 214 lety 22. 7. 1793 – Dorazil Alexander Mackenzie k pobřeží Tichého oceánu a jako první tak přešel celý severoamerický kontinent. Jeho cesta začala 9. 5. 1793.
Před 198 lety 19. 8. 1819 – zemřel James Watt, skotský mechanik a fyzik, který vynalezl moderní parní stroj.
Před 188 lety 23. 7. 1829 – William Burt z Detroitu si v USA patentoval psací stroj. První funkční přístroj však vynalezl již v roce 1714 Angličan Henry Mill.
Před 185 lety 22. 7. 1822 – v Hynčicích nedaleko Opavy se narodil Johann Gregor Mendel, český vědec a zakladatel genetiky. Zemřel 6. ledna 1884.
Před 174 lety 22. 7. 1933 – Wiley Post dokončil první sólový let kolem světa, který začal 15. července 1933. Musel však absolvovat několik mezipřistání. Zeměkouli bez mezipřistání a čerpání paliva jako první sám obletěl až známý miliardář Steve Fossett v roce 2005.
Před 136 lety 23. 7. 1871 – V českých zemích, stejně jako v celé tehdejší habsburské monarchii byl zaveden metrický systém délkových, plošných a objemových měr a decimální soustava vah. V souvislosti s tím později proběhla i normalizace průmyslových výrobků a stavebních hmot.
Před 126 lety 6. 8. 1881 – se narodil skotský lékař Alexander Fleming, který v roce 1928 objevil první antibiotikum penicilin, ze než v roce 1945 obdržel Nobelovu cenu. Zemřel 11. března 1955.
