S rostoucími teplotami se v Česku probouzí i aktivitě i klíšťata. Ačkoliv největší nebezpečí jejich přisátí hrozí při procházkách lesem a vysokou trávou, stále častěji se s nimi lze setkat také v městském prostředí, tedy v parcích, zahradách či na okraji zelených ploch. Jak se chránit před nákazou?.

I když má většina z nás za hlavní sezónu klíšťat teplé letní měsíce a spojuje si je se sběrem hub v lese, klíšťata jsou ve skutečnosti aktivní už při relativně nízkých teplotách, obvykle kolem pěti až sedmi stupňů Celsia.

Ani chladnější dny tak nejsou zárukou bezpečí. „S klíštětem se lidé mohou setkat už zkraje jara, aktivní začínají být už na konci března, v některých případech ale i dříve. Navíc se nevyskytují pouze v přírodě, ale v poslední době také čím dál častěji v městské zeleni, parcích či zahradách,“ upozorňuje Aleš Krebs, prezident České lékárnické komory.

Jan Kamiš z Biologického centra Akademie věd ČR pak varuje: „Lidé mají často pocit, že ve městě se s klíštětem setkat nemohou. Naše výzkumy ale ukazují opak. Klíšťata nacházíme v parcích, na sídlištních trávnících i v příměstských lesoparcích.

Městské prostředí jim totiž poskytuje dostatek hostitelů, včetně drobných hlodavců či ptáků.“ Česká republika navíc patří mezi evropské země s vyšším výskytem onemocnění přenášených klíšťaty.

Nemoci přenášené klíšťaty na vzestupu

Loni bylo u nás hlášeno 11 384 případů lymeské boreliózy a 707 případů klíšťové encefalitidy, což je nárůst o 182 %, respektive o 5 % oproti roku 2024. Jedná se o nejvyšší hodnoty za poslední dekádu. Aktivitě klíšťat nahrávají i teplejší zimy.

„Již v polovině února jsme v českobudějovickém parku Stromovka nasbírali dvě desítky klíšťat, která přitom již aktivně hledala svého hostitele. Podobně tomu bylo v posledním únorovém týdnu v Ostravě v Bělském lese, aktivní klíště jsme našli také v Kunratickém lese v Praze,” jmenuje Jan Kamiš.

Při pobytu v přírodě je tak důležitá prevence, a to zejména nošení správného oblečení a používání repelentů v oblastech s výskytem klíšťat. „Pokud se procházíte travnatými nebo zalesněnými oblastmi, noste dlouhé kalhoty a trička s dlouhým rukávem a po návratu si zkontrolujte oblečení a kůži, zda na nich nejsou klíšťata,“ radí Timothy Brewer, lékař infekčních chorob a epidemiolog z Kalifornské univerzity v Los Angeles.

Ideální je nosit světlé oblečení, aby na něm bylo klíště lépe viditelné, a zastrčit si kalhoty do ponožek, aby parazit nemohl vylézt po nohavici.

Repelent s obsahem DEET

Protože klíšťata obvykle vyhledávají jako své hostitele menší zvířata, často se lidem přichytí na oděv či kůži někde od pasu dolů a pak lezou nahoru. Běžným chováním je u nich tak zvané „pátrání “, kdy vylezou na vrchol stébla trávy a čekají tam s nataženými předními nohami, připravená se přisát, když kolem projde hostitel.

Odpuzuje je použití repelentu, zejména toho s obsahem DEET. Jedná se o diethyltoluamid, nažloutlou olejovitou kapalinu, vyvinutou po 2. světové válce americkou armádou k odpuzování hmyzu, která je vysoce efektivní i v tropických oblastech.

Procento DEET určuje, jak dlouho repelent účinkuje. Při kratších pobytech v přírodě, do dvou hodin, stačí nižší procento, při delším je třeba obsah až 25 %, případně opakovaná aplikace repelentu. Po návratu z venku je pak třeba se zkontrolovat.

„Zkontrolujte si oblasti kolem kotníků nebo nohou, pokud jste byli venku krátce,“ radí Michael Reiskind, entomolog ze Státní univerzity v Severní Karolíně. „Ale pokud jste byli venku několik hodin nebo dní, mohla klíšťata se rozšířit na jakoukoliv část těla, proto požádejte přítele nebo člena rodiny, aby vám zkontroloval i záda a vlasovou linii.“ Klíšťata se totiž nejčastěji přisávají k lidským hostitelům právě v oblasti třísel, podpaží a vlasové linie.

Zdroj: National Geographic, lekarnici.cz.