To, že hmyz je velmi dobře přizpůsobivý, je všeobecně dobře známá věc. Prim však v adaptabilitě nehraje nikdo jiný než mravenci.
Ferda mravenec – práce všeho druhu, praví se v populární knížce Ondřeje Sekory. Ale ve skutečnosti je tomu trochu jinak. Mravenci za úspěch vděčí právě specializaci. Mravenci jsou sociální hmyz, který žije v koloniích. Tyto kolonie mohou čítat jen několik desítek jedinců, ale i několik milionů. Podobně, jako lidská města mohou splynout v aglomerace, i mravenčí kolonie někdy splývají a vytvářejí superkolonie, které se často táhnou do délky až desítek kilometrů.
Šikovnost mravenců je pověstná, díky ní mohli osídlit téměř veškerá místa na planetě Zemi s výjimkou polárních krajů. Na některých místech v tropech tvoří až pětinu veškerých živočišných druhů tvoří právě mravenci. V současnosti věda zná téměř 12 000 mravenčích druhů. Mravenci upřednostňují, když je okolní vzduch vlhký, ale zamokřeným místům se vyhýbají. Dokáží si budovat hnízda pod zemí, ve stromech a v rostlinách, někteří dokonce i mezi listy stromů. Při stavbě svých obydlí dokáží skvěle spolupracovat, společnými silami třeba mohou odtáhnout kamínek, na který by jeden mravenec nestačil.
U nás dobře známý mravenec lesní se dožívá až deseti let, královna dokonce dvaceti. V mraveništi panuje třídní společnost, nalezneme v něm královnu, samce, kteří ji pravidelně oplodňují, klasické dělnice i něco na způsob armády. Tu tvoří dělnice se zvlášť vyvinutými kusadly. Analogie s lidskými ozbrojenými silami je patrná. I mravenčí vojsko, které obsadí jiné území, jej vyplení a cizí mravence povraždí. Ovšem pozor, když dva mravenčí druhy zároveň obsadí novou lokalitu, mohou zde žít naprosto mírumilovně.