Mořské hlubiny od A do Ž

Moře a oceány zabírají téměř 80 % veškerého prostoru na Zemi. Přesto, že v oceánech žije na 90% veškerých pozemských živočichů, člověk prozkoumal pouze 10% těchto vod. Největší hrozbou je vražedný tlak, ale i v těchto podmínkách žijí četní živočichové.Moře a oceány zabírají téměř 80 % veškerého prostoru na Zemi. Přesto, že v oceánech žije na 90% veškerých pozemských živočichů, člověk prozkoumal pouze 10% těchto vod. Největší hrozbou je vražedný tlak, ale i v těchto podmínkách žijí četní živočichové.

Afotická zóna – oceánská oblast zcela bez přítomnosti světla, v oceánu obvykle od hloubky pod 1 000 m. Známe mj. i zónu eufotickou, což je vrstva mořské vody od hladiny do hloubky, kde ještě může probíhat fotosyntéza.

(jen zřídka sahá pod 100 m).Batyskaf – volně pohyblivé hlubinné ponorné plavidlo složené z kulovité kabiny pro posádku a nosných nádrží. Nejvíce se proslavil batyskaf U. S. Navy Trieste. V něm švýcarský oceánolog Jacques Piccard a americký poručík Don Walsh 23.1.

1960 dosáhli dna Mariánského příkopu v Tichém oceánu. Toto nejhlubší místo zemského povrchu je v hloubce 11 km. Ponorná komora kulovitého tvaru s posádkou spouštěná z paluby lodi na laně se nazývá batysféra.

Černý kuřák – v hloubce 2 000 – 3000 km pod hladinou se táhne středem oceánů v délce 45 000 km středooceánský hřbet. Místy je široký 80 km a zdvíhá se až do tříkilometrové výše nad mořské dno. Tady tryskají hydrotermální prameny žhavé jak roztavené olovo (350 – 400°C).

Vědci je poprvé objevili teprve roku 1977. Různobarevné proudy vody valící se z hlubin podle zbarvení nazývají „černí kuřáci“ (ve vodě převažují vysrážené sulfity kovů) či „bílí kuřáci“ (bílé zbarvení mj. podle srážejících se síranů). Největší dosud objevený „černý kuřák“ se nazývá Godzilla: Při šířce 12 metrů je vysoký 45 metrů, tedy jako šestnáctipatrový panelák.Dno hlubokomořské (oceánské) – z plochy 300 milionů km2 je zatím prozkoumáno pouhých cca 20 km 2.

Jen málo výzkumných ponorek se totiž dokáže ponořit do hloubky pod 1000 m. Přitom 80 % oceánu je hlubších než 3000 m. Společenstvo všech organismů žijících na dně vodních ploch se nazývá bentos.Epifauna – živočichové obývající oceánské dno.

Nezáleží na tom, zda žijí trvale na jednom místě anebo se různě pohybují. Při absenci slunečního tepla se musí potýkat s nízkou teplotou vody a s vysokým tlakem a nedostatkem potravy. Fytoplankton – planktonní rostliny, které dokážou přeměňovat sluneční energii na živou hmotu – základ potravního řetězce.

Planktonní organismy jsou špatní plavci, takže ve volné vodě jsou hříčkou mořských proudů. Velikost jejich těl je velmi proměnlivá – od pikoplanktonu v délce 0,0002 mm (tenčí než vlas) až po reprezentanty megaplanktonu dlouhé několik metrů při až tunové hmotnosti.

Guyot – podmořská stolová hora vulkanického původu. Má ploché temeno, které bylo zarovnáno erozí v době, kdy se vrchol hory ještě nacházel při hladině. Guyoty najdeme zejména v Tichém oceánu (Pacifik).

Hlubokomořský výzkum – novodobě se datuje od roku 1872, kdy se uskutečnila velká výprava zaměřená na studium oceánů. Na více jak tříletou cestu kolem světa se vydala britská loď Challenger. Díky zkušenostem se zrodila hlubokomořská biologie.

Do té doby se většina lidí (včetně učenců) domnívala, že podmínky v hlubokém moři neumožňují, aby tam byl život.Oceánografie jako mezioborová věda spojuje vědce, kteří se zabývají jak biologií, tak fyzikou, chemií, geologií, mořskou archeologií, astronomií, geografií.

Ke studiu vodních tvorů se vedle tradičních vlečných sítí a drapáků, využívají elektronické a akustické přístroje. Perfektní jsou ponorky typu Alvin. Chaluhový les – společenstvo mnohobuněčných hnědých řas, kde dominantní složku tvoří velcí zástupci chaluh (Phaeophyta).

Chaluhy, kterých známe přes 7000 druhů, dokážou ze slunečního svitu pomocí barviva chlorofylu vyrábět živá pletiva. Ta jsou potravou jak vodních živočichů, tak i lidí. (K jídlu slouží asi 500 druhů chaluh, oblíbené jsou zejména v Japonsku.)Infauna – souhrnné označení druhů živočichů, kteří vrtají v písku a v bahně.

Někteří jsou býložraví, jiní jako maličtí predátoři číhají na kořist v záloze za zrníčky písku.Ježovky – všežraví ostnokožci žijící na mořském dnu, často až v počtu milionů jedinců na malé ploše. Převládající formou života na dně jsou sumýši ( mořské okurky)ve velikosti od centimetru až po metrovou hadici.

Kraken – pojmenování známé od středověku pro krakatici obrovskou. Při délce až 15 metrů a hmotnosti více jak tunu je to největší bezobratlý živočich obývající nejen moře, ale i souš. Bohužel tohoto tvora s očima jako fotbalový míč ještě nikdo nespatřil živého, protože po vytažení na povrch, kde je mnohem nižší tlak než v hlubinách, umírá.

Známe mrtvé jedince chycené do rybářských sítí zejména u Nového Zélandu. Příbuznými hlavonožci jsou chobotnice a olihně, které dosud mají svoje záhady. Nedávno vědci objevili v hloubce 5000 m vampýrovku hlubinnou (Vampyroteuthis infernalis – hlavonožec upíří pekelný), tvořící přechod mezi chobotnicí a krakaticí.

Latimérie podivná – žijící fosilie. Pravěká ryba, o které se vědci domnívali, že dávno vyhynula. V roce 1938 však tuto lalokoploutvou rybu (dlouhou 1, 5 m) ulovila do vlečné sítě rybářská loď u jihoafrických břehů Tichého oceánu.

Mnohem více informací experti získali od roku 1991 díky nové ponorce u Komorských ostrovů, které se rozkládají v Indickém oceánu, na polovině trasy mezi Afrikou a Madagaskarem. Letos na jaře nádherný exemplář přísně chráněné připomínky pravěku vylovili rybáři u Nového Zélandu.. Měsíční gravitace je příčinou každodenního přílivu a odlivu.

Má obrovský vliv na život v moři, zejména na rostliny a živočichy obývající pobřeží, neboť jsou střídavě ponořeni při každém přílivu a odhaleni při odlivu. Gravitační síla Měsíce(od Země vzdálen 376 000 km) je dvakrát silnější než Slunce vzdáleného 150 milionů km.

Na většině oceánských pánví příliv způsobí stoupání vody o 1 -3 metry.Nekton – narozdíl od planktonu unášeného vodou, kam se jí zamane, zástupci nektonu si plavou tam, kam sami chtějí. Mezi nekton patří ryby, mořští savci a hlavonožci, mořské želvy, tučňáci i hadi..Orgány světelné (fotofory) má asi 90 % živočichů, kteří žijí v přechodném pásmu hlubokého moře.

Ovládají bioluminiscenci – jev, kdy chemická reakce v organismu vyvolává jeho světélkování. Mnoho tvorů jí používá k vytváření klamného osvětlení či změně siluety před dravcem. Tuto schopnost mívá i fytoplankton, takže vidíme, jak do tmy září povrch moře.

Pláň hlubokomořská v hloubce 4000 m není bez života. Kolem komínů horkých pramenů je natěsnáno více živočichů (nepoznaných) než v tropické džungli. V těchto oázách života převládají dvoumetroví krytonošci silní jako lidská ruka.

Hojně je i bílých krabů a podivných růžových ryb.Rypouš sloní je šampónem v potápění. Přitom není tajemstvím, že samec je dlouhý pět metrů při hmotnosti čtyři tuny, což je jako průměrný indický slon.

Potápí se až do hloubky 2000 metrů, kde vydrží dvě hodiny. Potápěním stráví až 90 % všeho času, dokonce si přitom i zdřímne. V moři za rok prožije 250 dní, přičemž uplave mezi tichomořskými pastvinami asi 21 000;.

to představuje téměř trojnásobek největší šířky afrického kontinentu.Salinita – míra množství rozpuštěných solí ve vodě. Měří se salinometrem.Slanost vody určuje, která zvířata v ní mohou žít. Pro některá je vhodné jen sladkovodní prostředí.

Naopak určité druhy si libují v solných bažinách.Tlak vody v hloubce 5000 metrů je cca pětsetkrát větší než u hladiny. Bez problémů mohou měnit hloubky jen ryby s plovacím měchýřem. Pokud je hlubokomořský živočich vytažen na hladinu, rychle hyne.

Přitom v hloubce pod 1000 metrů je teplota vody asi 4 °C.Útesy korálové – výrazně přispívají k biologické rozmanitosti tropických moří, protože na nich rostliny a živočichové vytvářejí složité společenství.

Symbolicky lze útesy přirovnat k městům, jednotlivé korály k cihlám a řasy v jejich těle k maltě. Tak vznikají hradby a valy. (Koráli si lebedí ve vodě teplé 18 – 30 °C.)Voda je předpokladem veškerého života.

Přes 65 % jí obsahuje tělo většiny organismů, u mořských živočichů představuje dokonce až 95 % obsahu (např. u medúzy).Zooplankton – volně plovoucí živočichové velcí od pouhých mikronů až po několik metrů v průměru.

Jsou býložraví (spásají fytoplankton) nebo masožraví, kteří loví i jiný zooplankton.Žraloci – představitelé paryb (do této třídy o 1100 druzích patří i rejnoci, trnuchy a chiméry). V oceánu lovili již před stamiliony roky.

Nejmenší žralok (trpasličí ) měří jen 25 cm, největší (obrovský) až 20 metrů, (tedy jako městský autobus). Více se dozvíte:H. V. Thurman, A.P. Trujillo: Oceánografie (Tajemný svět moří a oceánů), Computer Press, Praha, 2005A.

Byatt, A. Fothergill a M. Holmes: Modrá planeta (Přírodopis oceánů), BBC – Euromedia Group, 2002H. Debelius, Indický oceán, Rajzl, 2002

Autor: Milan Koukal
Rubriky:  Příroda
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Experimenty na mezinárodní vesmírné stanici s pomocí Česka

Experimenty na mezinárodní...

Létání do vesmíru i pobyt v něm se už brzy stane pro astronauty...
Siemens představil ultra výkonnou dobíjecí stanici

Siemens představil ultra výkonnou...

Společnost Siemens Smart Infrastructure představila novou ultra výkonnou dobíjecí...
Senior Pointy pomáhají s registrací k očkování

Senior Pointy pomáhají s registrací...

Senior Pointy se houfně zapojují do pomoci seniorům. Prochází s nimi krok...
Jak vybrat ty nejlepší spermie?

Jak vybrat ty nejlepší spermie?

Při umělém oplodnění lékaři vybírají ty nejkvalitnější spermie, aby měl proces co...
Úspěch českého SPACE týmu společnosti Atos

Úspěch českého SPACE týmu...

Český SPACE tým společnosti Atos se bude podílet na vývoji testovacího zařízení...
Zdravější pivo? Vědci poprvé upravili chmel moderní technologií CRISPR

Zdravější pivo? Vědci poprvé...

Více léčivých látek a hořkých kyselin v chmelu chtějí docílit vědci z...
Hydrolog Václav Šípek: Voda je.  Rozhodují ale extrémy, ne průměr

Hydrolog Václav Šípek: Voda je. ...

Česko vysychá na troud. Podle vědců a portálu Intersucho procházíme...
Leden jako měsíc boje proti rakovině děložního čípku

Leden jako měsíc boje proti rakovině...

První měsíc v roce byl vyhlášen jako mezinárodní měsíc boje proti rakovině...
Rok 2021 a připojení 15 nových jaderných bloků

Rok 2021 a připojení 15 nových...

Celkem 15 nových jaderných bloků o souhrnném instalovaném výkonu přes...
Jen „čísla“ ze spermiogramu nestačí

Jen „čísla“ ze spermiogramu nestačí

Mužská plodnost klesá a reflektují to i „tabulky“ WHO. Normální...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Siemens představil ultra výkonnou dobíjecí stanici

Siemens představil ultra výkonnou...

Společnost Siemens Smart Infrastructure představila novou ultra výkonnou dobíjecí...
Senior Pointy pomáhají s registrací k očkování

Senior Pointy pomáhají s registrací...

Senior Pointy se houfně zapojují do pomoci seniorům. Prochází s nimi krok...
Proběhla dívčí válka ve skutečnosti na jižní Moravě?

Proběhla dívčí válka ve skutečnosti...

„Postavíme si hrad,“ navrhne jedna z dívek. Ostatní nadšeně souhlasí. Mají...
Experimenty na mezinárodní vesmírné stanici s pomocí Česka

Experimenty na mezinárodní...

Létání do vesmíru i pobyt v něm se už brzy stane pro astronauty...
John Wayne zatočil se Stalinovými vrahouny

John Wayne zatočil se...

Stalin napjatě sedí na okraji křesla a s rukama pevně svírajícíma kožené...
Český, polský a uherský král zapili spojenectví 9800 litry vína

Český, polský a uherský král...

Na kopci nad řekou Dunaj se tyčí masivní zdi starého hradu. Kočár, kterým přijíždí Karel IV., teprve...
Světové metropole na historických fotografiích. Poznáte je? 

Světové metropole na historických...

Svět se mění a s ním i tvář největších světových metropolí. Jak...
Jak se měnil v průběhu let vesmírný skafandr?

Jak se měnil v průběhu let...

Když se řekne kosmonaut, každý si představí člověka oděného do...
7 divů světa: Původně to byl jen turistický průvodce!

7 divů světa: Původně to byl jen...

„Viděl jsem je všechny a všechny věru stojí za to, abys je na svých...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.