To, že hmyz je velmi dobře přizpůsobivý, je všeobecně dobře známá věc. Prim však v adaptabilitě nehraje nikdo jiný než mravenci.

Ferda mravenec – práce všeho druhu, praví se v populární knížce Ondřeje Sekory. Ale ve skutečnosti je tomu trochu jinak. Mravenci za úspěch vděčí právě specializaci. Mravenci jsou sociální hmyz, který žije v koloniích.

Tyto kolonie mohou čítat jen několik desítek jedinců, ale i několik milionů. Podobně, jako lidská města mohou splynout v aglomerace, i mravenčí kolonie někdy splývají a vytvářejí superkolonie, které se často táhnou do délky až desítek kilometrů.

Šikovnost mravenců je pověstná, díky ní mohli osídlit téměř veškerá místa na planetě Zemi s výjimkou polárních krajů. Na některých místech v tropech tvoří až pětinu veškerých živočišných druhů tvoří právě mravenci.

V současnosti věda zná téměř 12 000 mravenčích druhů. Mravenci upřednostňují, když je okolní vzduch vlhký, ale zamokřeným místům se vyhýbají. Dokáží si budovat hnízda pod zemí, ve stromech a v rostlinách, někteří dokonce i mezi listy stromů.

Při stavbě svých obydlí dokáží skvěle spolupracovat, společnými silami třeba mohou odtáhnout kamínek, na který by jeden mravenec nestačil.U nás dobře známý mravenec lesní se dožívá až deseti let, královna dokonce dvaceti.

V mraveništi panuje třídní společnost, nalezneme v něm královnu, samce, kteří ji pravidelně oplodňují, klasické dělnice i něco na způsob armády. Tu tvoří dělnice se zvlášť vyvinutými kusadly. Analogie s lidskými ozbrojenými silami je patrná.

I mravenčí vojsko, které obsadí jiné území, jej vyplení a cizí mravence povraždí. Ovšem pozor, když dva mravenčí druhy zároveň obsadí novou lokalitu, mohou zde žít naprosto mírumilovně.