Domů     Zajímavosti
10 největších zvonů světa
21.stoleti 20.7.2007

Zvonařství patří mezi nejstarší řemesla. Lidé zvonům odjakživa dávali jména, čímž obyčejný výrobek odlišovali od symbolu spojeného se svým životem, kulturou i vírou v boha. Ty největší z nich byly prací několika stovek lidí a výsledkem mnohaměsíčních příprav.Zvonařství patří mezi nejstarší řemesla. Lidé zvonům odjakživa dávali jména, čímž obyčejný výrobek odlišovali od symbolu spojeného se svým životem, kulturou i vírou v boha. Ty největší z nich byly prací několika stovek lidí a výsledkem mnohaměsíčních příprav.

Zvony provázely lidstvo od chvíle, kdy dokázal ovládnout umění tavení kovů. Nejstarší důkazy o jejich výrobě pocházejí z období 3000 let před naším letopočtem. Svolávaly k bohoslužbám, upozorňovaly na nebezpečí, odbíjely hodiny a zvonily zesnulým na jejich poslední cestu. Největšího rozkvětu se zvonařské řemeslo dočkalo u nás i ve světě v 15. až 17. století. I v dnešní době, kdy valnou část jejich původních funkcí zastane moderní technika, stále vznikají majestátní zvony, aby zdobily památná místa, slavné historické objekty nebo sloužily stejně jako v minulosti náboženským účelům.

1. Dhammazedi
Hmotnost: 294 tun
Země: Barma
Místo: Původně Dagonská pagoda v Rangúnu
Rok odlití: 1484

Podle pověsti chtěl v 15. století barmský král Dhammazedi nechat provést sčítání lidu. Jeho horliví ministři si však tento administrativní úkon vysvětlili po svém, a tak kromě vytvoření úřední listiny všechny navštívené domácnosti rovnou i zdanili. Získali tak přibližně 295 tun mědi. Vládce však s iniciativou svých úředníků nesouhlasil, a tak veškerou měď nechal roztavit a odlít z ní zvon. Jeho hmotnost 294 tun se dá přirovnat k hmotnosti některých vesmírných teleskopů nebo obchodní zámořské lodi z kolonizační éry. Hotový byl 5. února 1484. Zvon byl údajně bohatě zdoben drahokamy a byl zavěšen v dagonské pagodě (jedné z nejhonosnějších barmských staveb, která se nachází v hlavním městě Barmy, Rangúnu). Roku 1608 se zvon pokusil ukrást portugalský dobrodruh De Brito, převoz kolosu však nezvládl, a objekt jeho nenechavých choutek skončil na dně řeky Yankun. Dodnes se nikomu nepodařilo jej odtamtud vyzvednout.

2. Car Kolokol III.
Hmotnost: 160 tun
Země: Rusko
Místo: Moskevský Kreml
Rok odlití: 1735

Trojka za názvem zvonu značí, že byl odléván celkem třikrát a pokaždé se k původní mase přidával nový kov. Je vysoký 6,14 m a má průměr 6,6 m. Současnou podobu získal v roce 1735 a na jeho výrobě se podílelo více než 200 dělníků pod vedením Ivana Motorina a jeho bratra Michaila, z jejichž dílny vzešlo mnoho dalších slavných zvonů. Těsně po jeho dokončení došlo k požáru dřevěně konstrukce a při následném hašení zvon vlivem prudkého ochlazení praskl a odlomila se část vážící 11,5 tuny. Proto v odlévací jámě zůstal až do roku 1836, kdy byl vystaven na kamenném postavci u Věže Ivana Velikého v moskevském Kremlu.

3. Šťastný zvon
Hmotnost: 116 tun
Země: Čína
Místo: Pingdingšan
Rok odlití: 2000

Na Nový rok 2000 odlila skupina Tianrui z města Pingdingšan v čínské provincii Henan obrovský zvon, který je v současnosti největším funkčním zvonem světa bez srdce. Je 8,11 m vysoký a v průměru má 5,12 m. Jeho povrch je bohatě zdobený ornamenty a postavami z čínských bájí a podle zvonařů má mimořádně kvalitní zvuk. Slouží jako monument čínského a světového zvonařského umění.

4. Mingun
Hmotnost: 90 tun
Země: Barma
Místo: Mingunská Pagoda u Sagainu
Rok odlití: 1808

Až do roku 2000 byl největším funkčním zvonem světa zvon z mingunské Pagody, která se nachází poblíž barmského města Sagaing. Nechal jej vyrobit král Bodawpaya kolem roku 1808. Zvon je vysoký 4 m, nemá srdce a rozeznívá se údery kladiva. I samotná pagoda stojí  za pozornost. Jedná se o největší cihlový chrám Asie. Jeho základna má obsah přibližně 25 m2 a dosahuje výšky 45 m. Vinou chybějící věže je sice celá pagoda považována za nedokončenou, nicméně některé zdroje se zmiňují o tom, že věž nenechal král Bodawpaya postavit záměrně kvůli její přílišné hmotnosti. V tomto případě by pagoda byla hotovou stavbou.

5. Carský Kolokol
Hmotnost: 72 tun
Země: Rusko
Místo: Moskevský Kreml
Rok odlití: 2003
S Carem Kolokolem má společný jen podobný název, jedná se však o dva rozdílné zvony. Původně byl vyroben v roce 1748 a až do roku 1930 dodával zvuk známé hodinové věži v klášteře Svaté trojice a Svatého Sergeje v ruském Zagorsku (70 km jižně od Moskvy), který pochází z roku 1340 a patří mezi nejvýznamnější ruské ortodoxní kláštery. V roce 1930 byl zvon roztaven a znovu vyroben až v roce 2003 v Baltické slévárně v Petrohradě. Od roku 2004 je opět součástí zagorské zvonice a v současnosti se představuje největší funkční zvon se srdcem na světě. Vysoký je 4,5 m a v průměru má 4,55 m.

6. Velký zvon
Hmotnost: 74 tun
Země: Japonsko
Místo: Chrám Čion-in v Kjótu
Rok odlití: 1633

Největší japonský zvon byl ulitý v roce 1633 pro chrám Čion-in v Kjótu. Stejně jako v případě barmského obra mu chybí srdce a rozeznívá se kladivem. Čion-in slouží jako hlavní chrám větve japonského budhismu Jodo, která byla založena roku 1175. Díky jednoduchému učení se k ní hlásilo mnoho prostých Japonců a dodnes zůstala nejrozšířenější budhistickou sektou Japonska. Chrám byl založen roku 1274, nejstarší dochované budovy však pocházejí až z 18. století. Kromě největšího japonského zvonu se Čion-in může pochlubit i nejvyšší chrámovou bránou, která dosahuje výšky 24 m.

7. Uspenskij zvon
Hmotnost: 65 tun
Země: Rusko
Místo: Moskevský Kreml
Rok odlití: 1817

Jedná se o největší zvon ulitý v moskevském Kremlu 19. století, kde jej roku 1817 vyrobil slavný zvonař Alexander Zavjalov. Je součástí zvonice chrámu skonu Pany Marie (Uspenskij sobor) který roku 1543 postavil italský architekt Petroc Minor a býval hlavním chrámem ruské pravoslavné církve, kde docházelo ke korunovacím carů. Uspenskij sobor zároveň patří mezi nejstarší budovy dnešního Kremlu.

8. Yong Le
Hmotnost: 46 tun
Země: Čína
Místo: Velká zvonice v Pekingu
Rok odlití: 15. století (přesně není známo)

Největší čínský zvon v současnosti zdobí pekingskou Velkou zvonici. Je vysoký 6,75 m, v průměru má 3,3 m a na jeho povrchu je vyryto 227 000 čínských znaků. Nese název po císaři z dynastie Ming, Yong Le, který jej nechal odlít před 600 lety. Původně byl zvon umístěn v Císařském chrámu dlouhověkosti a teprve roku 1733 byl převezen do současné zvonice. Převoz ze slévárny do chrámu v 15. století představoval značný problém, jelikož tehdy nebyl k dispozici žádný vůz, který by vydržel váhu zvonu. Nakonec Číňané vše vyřešili tak, že vyhloubili podél cesty kanál, nechali jej naplnit vodou a počkali do zimy, až zamrzne. Pak zvon po ledu odtáhli několika desítkami volů. Podle nejnovějšího výzkum Čínské akademie věd se může rozeznít až na 120 decibelů (srovnatelné s hlukem, který vydává startující letadlo) a za ticha v hluboké noci je slyšet až na 50 km daleko.

9. Todaiji
Hmotnost: 43 tun
Země: Japonsko
Místo: Chrámový komplex Todaiji ve městě Nara
Rok odlití: 1239

Todaiji je chrámový komplex japonského města Nara, který byl vybudován roku 743. V té době byl budhismus v Japonsku velmi rozšířen a plnil tu úlohu státního naboženství. Nejznámějším artefaktem chrámu je obrovská bronzová socha Daibutsu, která je vysoká 15 metrů. Jedná se o největší pozlacenou sochu Budhy na světě. Umístěna je navíc ve 48 metrů vysoké budově, která je zároveň nejvyšší dřevěnou budovou světa. Chrámová zvonice pochází ze 13. století a samotný zvon byl ulitý v roce 1239.

10. Gotemba
Hmotnost: 36 tun
Země: Japonsko
Místo: Úpatí hory Fudži
Rok odlití: 2006

Na konci loňského roku byl uveden v provoz zvláštní zvon na pahorku před japonskou horou Fudži. Nejedná se o klasický asijský zvon, ale „obyčejný“ zvon se srdcem evropského původu. Je součástí luxusního ubytovacího komplexu pro turisty a podle slov majitele je jeho účelem „aby se tu hosté z Evropy cítili jako doma.“ Je vysoký 4,5 m a v průměru má také 4,5 m. Odlitý byl v dílně firmy Royal Eijsboust  v nizozemském Astenu. Zajímavé pro nás je, že se na jeho výrobě podílel i český zvonař Petr Manoušek. Pro srovnání uvádíme, že největší český zvon Zikmund z katedrály svatého Víta v Praze váží 16,5 tuny, vysoký je 2,6 m a v průměru má 2,03 m.

Související články
Virtuální realita už není jen hračkou geeků, odnoží herního zábavního průmyslu nebo vědců. Její potenciál je větší, s přesahem do každodenního života. Městská knihovna v Praze prostřednictvím VR nejen zpřístupnila zajímavou, bezmála stoletou historii budovy knihovny na Mariánském náměstí, ale umožňuje i pohlédnout na knihovnu a její služby novýma očima. Městská knihovna v Praze zahájila projekt před […]
Pro dospělé není život černo-bílý, žijeme v mnoha barvách. Pro dítě se však dělí na dvě poloviny – ženskou a mužskou. Od chvíle, kdy dítě začne vnímat, je pro něj otec zástupcem/modelem jedné poloviny lidstva. A pokud muž chce být skutečným mužem/otcem, musí být i „dobrým tátou“… Role otce před 100 lety byla někde úplně […]
Larvy potemníka moučného, kterému se přezdívá moučný červ, patří mezi potravinové a skladištní škůdce. V domácnostech se s nimi naštěstí, na rozdíl od potravinových molů, setká málokdo. Larvy totiž potřebují velké zásoby potravin, protože se vyvíjejí dlouho. Podle českých vědců by se však v budoucnosti mohly právě ony stát základem našeho jídelníčku. Vzhledem k rostoucí […]
Byla to senzace, když v roce 2003 na indonéském ostrově Flores našli vědci kosterní pozůstatky asi metr vysokého humanoida. Právě kvůli výšce se mu začalo přezdívat hobit. Kdo byli tito lidé ale zač? Trpěli záhadnou nemocí, v jejímž důsledku se zmenšili, jak si experti myslí? Oficiálně jde o člověka floreského (Homo floresiensis), mnohem více se však uchytilo […]
Tuto otázku si položili vědci z Friedrich Alexander Universität v Německu a hledali na ni odpověď. Zkoumání podrobili chemikálie obsažené v tělesném pachu, jejichž koncentrace se liší u kojenců a dospívajících. Malé děti voní rodičům příjemně, jako květiny, zato při zachycení tělesného pachu puberťáků, kteří nepoužili deodorant, sebou nejeden rodič trhne a nakrčí nos. V […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz