Domů     Příroda
Mořské hlubiny od A do Ž
21.stoleti 20.7.2007

Moře a oceány zabírají téměř 80 % veškerého prostoru na Zemi. Přesto, že v oceánech žije na 90% veškerých pozemských živočichů, člověk prozkoumal pouze 10% těchto vod. Největší hrozbou je vražedný tlak, ale i v těchto podmínkách žijí četní živočichové.Moře a oceány zabírají téměř 80 % veškerého prostoru na Zemi. Přesto, že v oceánech žije na 90% veškerých pozemských živočichů, člověk prozkoumal pouze 10% těchto vod. Největší hrozbou je vražedný tlak, ale i v těchto podmínkách žijí četní živočichové.

Afotická zóna – oceánská oblast zcela bez přítomnosti světla, v oceánu obvykle od hloubky pod 1 000 m. Známe mj. i zónu eufotickou, což je vrstva mořské vody od hladiny do hloubky, kde ještě může probíhat fotosyntéza. (jen zřídka sahá pod 100 m).
Batyskaf – volně pohyblivé hlubinné ponorné plavidlo složené z kulovité kabiny pro posádku a nosných nádrží. Nejvíce se proslavil batyskaf U. S. Navy Trieste. V něm švýcarský oceánolog Jacques Piccard a americký poručík Don Walsh 23.1.1960 dosáhli dna Mariánského příkopu v Tichém oceánu. Toto nejhlubší místo zemského povrchu je v hloubce 11 km. Ponorná komora kulovitého tvaru s posádkou spouštěná z paluby lodi na laně se nazývá batysféra.
Černý kuřák – v hloubce 2 000 – 3000 km pod hladinou se táhne středem oceánů v délce 45 000 km středooceánský hřbet. Místy je široký 80 km a zdvíhá se až do tříkilometrové výše nad mořské dno. Tady tryskají hydrotermální prameny žhavé jak roztavené olovo (350 – 400°C). Vědci je poprvé objevili teprve roku 1977. Různobarevné proudy vody valící se z hlubin podle zbarvení nazývají „černí kuřáci“ (ve vodě převažují vysrážené sulfity kovů) či „bílí kuřáci“ (bílé zbarvení mj. podle srážejících se síranů). Největší dosud objevený „černý kuřák“ se nazývá Godzilla: Při šířce 12 metrů je vysoký 45 metrů, tedy jako šestnáctipatrový panelák.
Dno hlubokomořské (oceánské) – z plochy 300 milionů km2 je zatím prozkoumáno pouhých cca 20 km 2. Jen málo výzkumných ponorek se totiž dokáže ponořit do hloubky pod 1000 m. Přitom 80 % oceánu je hlubších než 3000 m. Společenstvo všech organismů žijících na dně vodních ploch se nazývá bentos.
Epifauna – živočichové obývající oceánské dno. Nezáleží na tom, zda žijí trvale na jednom místě anebo se různě pohybují. Při absenci slunečního tepla se musí potýkat s nízkou teplotou vody a s vysokým tlakem a nedostatkem potravy.
Fytoplankton – planktonní rostliny, které dokážou přeměňovat sluneční energii na živou hmotu – základ potravního řetězce. Planktonní organismy jsou špatní plavci, takže ve volné vodě jsou hříčkou mořských proudů. Velikost jejich těl je velmi proměnlivá – od pikoplanktonu v délce 0,0002 mm (tenčí než vlas) až po reprezentanty megaplanktonu dlouhé několik metrů při až tunové hmotnosti.
Guyot – podmořská stolová hora vulkanického původu. Má ploché temeno, které bylo zarovnáno erozí v době, kdy se vrchol hory ještě nacházel při hladině. Guyoty najdeme zejména v Tichém oceánu (Pacifik).
Hlubokomořský výzkum – novodobě se datuje od roku 1872, kdy se uskutečnila velká výprava zaměřená na studium oceánů. Na více jak tříletou cestu kolem světa se vydala britská loď Challenger. Díky zkušenostem se zrodila hlubokomořská biologie. Do té doby se většina lidí (včetně učenců) domnívala, že podmínky v hlubokém moři neumožňují, aby tam byl život.Oceánografie jako mezioborová věda spojuje vědce, kteří se zabývají jak biologií, tak fyzikou, chemií, geologií, mořskou archeologií, astronomií, geografií. Ke studiu vodních tvorů se vedle tradičních vlečných sítí a drapáků, využívají elektronické a akustické přístroje. Perfektní jsou ponorky typu Alvin.
Chaluhový les – společenstvo mnohobuněčných hnědých řas, kde dominantní složku tvoří velcí zástupci chaluh (Phaeophyta). Chaluhy, kterých známe přes 7000 druhů, dokážou ze slunečního svitu pomocí barviva chlorofylu vyrábět živá pletiva. Ta jsou potravou jak vodních živočichů, tak i lidí. (K jídlu slouží asi 500 druhů chaluh, oblíbené jsou zejména v Japonsku.)
Infauna – souhrnné označení druhů živočichů, kteří vrtají v písku a v bahně.Někteří jsou býložraví, jiní jako maličtí predátoři číhají na kořist v záloze za zrníčky písku.
Ježovky – všežraví ostnokožci žijící na mořském dnu, často až v počtu milionů jedinců na malé ploše. Převládající formou života na dně jsou sumýši ( mořské okurky)ve velikosti od centimetru až po metrovou hadici.
Kraken – pojmenování známé od středověku pro krakatici obrovskou. Při délce až 15 metrů a hmotnosti více jak tunu je to největší bezobratlý živočich obývající nejen moře, ale i souš. Bohužel tohoto tvora s očima jako fotbalový míč ještě nikdo nespatřil živého, protože po vytažení na povrch, kde je mnohem nižší tlak než v hlubinách, umírá. Známe mrtvé jedince chycené do rybářských sítí zejména u Nového Zélandu. Příbuznými hlavonožci jsou chobotnice a olihně, které dosud mají svoje záhady. Nedávno vědci objevili v hloubce 5000 m  vampýrovku hlubinnou (Vampyroteuthis infernalis – hlavonožec upíří pekelný), tvořící přechod mezi chobotnicí a krakaticí.
Latimérie podivná – žijící fosilie. Pravěká ryba, o které se vědci domnívali, že dávno vyhynula. V roce 1938 však tuto lalokoploutvou rybu (dlouhou 1, 5 m) ulovila do vlečné sítě rybářská loď u jihoafrických břehů Tichého oceánu. Mnohem více informací experti získali od roku 1991 díky nové ponorce u Komorských ostrovů, které se rozkládají v Indickém oceánu, na polovině trasy mezi Afrikou a Madagaskarem. Letos na jaře nádherný exemplář  přísně chráněné připomínky pravěku vylovili rybáři u Nového Zélandu..
Měsíční gravitace je příčinou každodenního přílivu a odlivu. Má obrovský vliv na život v moři, zejména na rostliny a živočichy obývající pobřeží, neboť jsou střídavě ponořeni při každém přílivu a odhaleni při odlivu. Gravitační síla Měsíce(od Země vzdálen 376 000 km) je dvakrát silnější než Slunce vzdáleného 150 milionů km. Na většině oceánských pánví příliv způsobí stoupání vody o 1 -3 metry.
Nekton – narozdíl od planktonu unášeného vodou, kam se jí zamane, zástupci nektonu si plavou tam, kam sami chtějí. Mezi nekton patří ryby, mořští savci a hlavonožci, mořské želvy, tučňáci i hadi..
Orgány světelné (fotofory) má asi 90 % živočichů, kteří žijí v přechodném pásmu hlubokého moře. Ovládají bioluminiscenci – jev, kdy chemická reakce v organismu vyvolává jeho světélkování. Mnoho tvorů jí používá k vytváření klamného osvětlení či změně siluety před dravcem. Tuto schopnost mívá i fytoplankton, takže vidíme, jak do tmy září povrch moře.
Pláň hlubokomořská v hloubce 4000 m není bez života. Kolem komínů horkých pramenů je natěsnáno více živočichů (nepoznaných) než v tropické džungli. V těchto oázách života převládají dvoumetroví krytonošci silní jako lidská ruka. Hojně je i bílých krabů a podivných růžových ryb.
Rypouš sloní je šampónem v potápění. Přitom není tajemstvím, že samec je dlouhý pět metrů při hmotnosti  čtyři tuny, což je jako průměrný indický slon. Potápí se až do hloubky 2000 metrů, kde vydrží dvě hodiny. Potápěním stráví až 90 % všeho času, dokonce si přitom i zdřímne. V moři za rok prožije 250 dní, přičemž uplave mezi tichomořskými pastvinami asi 21 000;. to představuje téměř trojnásobek největší šířky afrického kontinentu.
Salinita – míra množství rozpuštěných solí ve vodě. Měří se salinometrem.Slanost vody určuje, která zvířata v ní mohou žít. Pro některá je vhodné jen sladkovodní prostředí. Naopak určité druhy si libují v solných bažinách.
Tlak vody v hloubce 5000 metrů je cca pětsetkrát větší než u hladiny. Bez problémů mohou měnit hloubky jen ryby s plovacím měchýřem. Pokud je hlubokomořský živočich vytažen na hladinu, rychle hyne. Přitom v hloubce pod 1000 metrů je teplota vody asi 4 °C.
Útesy korálové – výrazně přispívají k biologické rozmanitosti tropických moří, protože na nich rostliny a živočichové vytvářejí složité společenství. Symbolicky lze útesy přirovnat k městům, jednotlivé korály k cihlám a řasy v jejich těle k maltě. Tak vznikají hradby a valy. (Koráli si lebedí ve vodě teplé 18 – 30 °C.)
Voda je předpokladem veškerého života. Přes 65 % jí obsahuje tělo většiny organismů,  u mořských živočichů představuje dokonce až 95 % obsahu (např. u medúzy).
Zooplankton – volně plovoucí živočichové velcí od pouhých mikronů až po několik metrů v průměru. Jsou býložraví (spásají fytoplankton) nebo masožraví, kteří loví i jiný zooplankton.
Žraloci –  představitelé paryb (do této třídy o 1100 druzích patří i rejnoci, trnuchy a chiméry). V oceánu lovili již před stamiliony roky. Nejmenší žralok (trpasličí ) měří jen 25 cm, největší (obrovský) až 20 metrů, (tedy jako městský autobus).

Více se dozvíte:
H. V. Thurman, A.P. Trujillo: Oceánografie (Tajemný svět moří a oceánů), Computer Press, Praha, 2005
A. Byatt, A. Fothergill a M. Holmes: Modrá planeta (Přírodopis oceánů), BBC – Euromedia Group, 2002
H. Debelius, Indický oceán, Rajzl, 2002

Související články
Zastánci potrhlé konspirační teorie o duté zemi možná slaví. U útrob naší planety totiž vycházejí prazvláštní signály. Vysvětlení samozřejmě bude někde úplně jinde, než v tom, že by uvnitř Země žila ještě nějaká jiná civilizace, ale věda v jeho hledání zatím tápe. Něco pod ledem mluví. Věda zatím nesklouzává k mimozemšťanům, ale připouští: z Antarktidy […]
Nejnovější výzkum, provedený odborníky z Univerzity Heinricha Heineho v Německu, ukázal, že okyselování oceánů, způsobené rychlou absorpcí oxidu uhličitého, významně poškozuje zuby těchto vrcholných mořských predátorů. Kvůli tomu by mohli mít potíže se sháněním potravy, což by narušilo stabilitu celého mořského ekosystému… Strachem z toho, že je v moři napadne žralok a zakousne se do […]
Stonehenge, světoznámý komplex menhirů sestavených do kruhů, se nachází v hrabství Wilshire v jihozápadní Anglii. Zatímco některé kamenné bloky pochází z míst poblíž, jiné byly na místo dopravována až z Preseli Hills ve Walesu. Kravský zub nalezený vedle vstupu do komplexu by mohl být důkazem, že k jejich přepravě byl využíván právě skot. Čelistní kost […]
Příroda 25.8.2025
Jde o jeden z nejpalčivějších problémů, jemuž moderní věda čelí. Tím problémem je syndrom zhroucení včelstev, jednoduše řečeno úbytek včel. Expertům se aktuálně podařilo vyvinout „superpotravinu“, která má potenciál k záchraně včel výrazně pomoci Proč včely mizí? Na vině jsou třeba virová onemocnění, změny klimatu či nedostatek živin. S touto globální krizí, ohrožující potravinovou bezpečnost planety, […]
Medicína Příroda 24.8.2025
V posledních letech si výzkumníci všímají stále rostoucí hrozby panzootik, tedy chorob, které jsou schopné přeskakovat mezi různými biologickými druhy. Jedním z nejvýraznějších příkladů je v tomto ohledu vysoce patogenní ptačí chřipka H5N1, která se šíří nejen mezi ptáky, ale i mezi savci. Panzootika, která překračuje druhové bariéry a postihuje různé živočišné druhy, celkem podstatně […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz