Bývaly doby, kdy se obyčejný smrtelník mohl alespoň na něco spolehnout. Třeba na to, že jeden metr měří jeden metr nebo že jeden kilogram váží jeden kilogram. Jenže model všech kilogramů, který je uložen v Paříži, se pravděpodobně zhlédl v módních časopisech plných anorektických modelek a po jejich vzoru se zřejmě rozhodl zhubnout.
Praotec všech kilogramů byl vyroben v roce 1889. Je to vlastně malý válec, který na výšku i v průměru měří 3,9 centimetru. A materiál, ze kterého vznikl? Velmi stabilní, slitina platiny a iridia. Přesto se děje zvláštní věc. Mustr všech kilogramů váží dnes méně než jeden kilogram.
50 mikrogramů je pryč
Americký fyzik Richard Davis z Mezinárodního ústavu pro míry a váhy konstatoval, že „pan kilogram“ váží o 50 mikrogramů méně, než by správně měl. „Skutečně pro to nemáme žádné rozumné vysvětlení,“ rezignovaně dodává Davis. Přitom s tímto kilogramem bývá manipulováno minimálně, na zámku ve francouzském Sevres, kde je s několika svými kopiemi uložen, se na denní světlo dostane minimálně. Záhadou je i to, že zatímco původní kilogram chřadne, jeho kopie si svou váhu drží.
Německý vědec Michael Borys, z německého ústavu pro míry a váhy v Braunschweigu upozorňuje na jeden závažný problém: „Je dáno, že jedině originál představuje přesně kilogram.“ Co to znamená v praxi? Jelikož je kilogram definován jako aktuální hmotnost prototypu, změnila se tím i definovaná velikost kilogramu. Objekt, který měl v roce 1889 hmotnost 1 000 kilogramů a vůbec se od té doby nezměnil, má dnes hmotnost asi 1 000,000 05 kg.
Překalibrujeme váhy?
Kdyby se tento zákon měl zachovat do důsledků, musely by se překalibrovat všechny váhy na světě, i když se na první pohled může zdát, že nějakých nepatrných 50 mikrogramů nehraje roli. Tato poněkud absurdní představa však zůstane jen představou. Vědci už delší dobu uvažují o jiném řešení, které ani tak nesouvisí s tím, že kilogram hubne, jako spíš s tím, jak od roku 1889 výrazně pokročily všemožné technologie. Měl by vzniknout nový model kilogramu, který rozhodně nebude mít chuť do hubnutí. Jako materiál může posloužit například krystal křemíku 28, ten totiž obsahuje toliko jediný druh atomů a tudíž je stabilní. Spíš než technický je to problém politický. Takovou změnu musí odsouhlasit všechny vlády a je klidně možné, že některá z nich se prostě „zašprajcne“.
Každopádně, normální člověk si ničeho ani nevšimne. „Žádná změna se v běžném životě neuskuteční,“ konstatuje Richard Davis. „Kilogram zůstane kilogramem a hmotnost, která bývá nastavená na váhách, bude stále správná.“
Zajímavosti ze světa měření….
Jednotky délky mohou někdy být kuriózní. Inkové používali tzv. kokady, což byla vzdálenost, kterou uběhl posel nadopovaný jednou dávkou koky. V Indii zase existuje jednotka, která odpovídá vzdálenosti, dokud je ještě možné slyšet bučení krávy.
Metrický systém vznikl v roce 1795 ve Francii, kde dozníval revoluční kvas. Jednotka metr byla zvolena francouzskými akademiky jako délka jedné čtyřicetimiliontiny délky zemského poledníku procházejícího Paříží (nakonec se ukázalo, že tato definice nebyla přesná).
K metru přibyla objemová míra cadil (litr), která definovala kilogram jako jeden krychlový decimetr (litr) vody při teplotě 3,98 Celsia (při takové teplotě má voda nejvyšší hustotu).
V roce 1875 uzavřelo 17 států metrickou konvenci a metry s kilogramy tak odstartovaly své vítězné tažení světem.
Ovšem, leckde metrický systém stále naráží. Velká Británie na něj oficiálně přistoupila až v roce 2000 a i nadále se lze v této zemi setkat s yardy, mílemi nebo pintami. Podobně jsou na tom i další anglosaské země.
Leckdy se ovšem taková roztříštěnost nevyplácí. Pracovníkům amerického kosmického výzkumu dodnes stojí na hlavě vlasy hrůzou při vzpomínce na okamžik, kdy byla zničena drahá sonda, která měla zkoumat Mars, jen proto, že při výpočtech její přistávací dráhy byly zaměněny centimetry za palce.
Na území České republiky se metrická soustava oficiálně používá od 1. ledna 1876.