Američtí imunologové zkoumají krev lidí, kteří přežili nejhorší epidemii chřipky v historii.
Dnes je těm, kteří v roce 1918 zažili chřipkovou pandemii, při níž zemřelo 50 až 100 milionů lidí, 90-100 let. I po 90 letech si však jejich bílé krvinky pamatují, jak se zákeřným virem bojovat. Stále umějí proti němu vyrábět protilátky. A ty dokonce fungují i u myší infikovaných virem z těl obětí epidemi z roku 1918. Vědci doufají, že jim nové poznatky o chování imunitního systému napomohou při vývoji vakcíny proti viru ptačí chřipky.
