Jak chytit sršně a nedostat žihadlo?

Zajímavým, ale poněkud nebezpečným výzkumem se zabývá Michael Goodisman na Georgijském technickém institutu v USA. Studuje pěkně zblízka sociální vztahy mezi sršni. Z výsledků jeho práce vyplývá, že od sršní bychom se i my lidé mohli v mnohém přiučit.Zajímavým, ale poněkud nebezpečným výzkumem se zabývá Michael Goodisman na Georgijském technickém institutu v USA. Studuje pěkně zblízka sociální vztahy mezi sršni. Z výsledků jeho práce vyplývá, že od sršní bychom se i my lidé mohli v mnohém přiučit.

První a nejnebezpečnější fází Goodismanovy práce je najít dobře přístupné sršní hnízdo. Oblečený do bílého včelařského obleku se potuluje krajinou. Jakmile hnízdo objeví, stáhne si masku přes obličej a do výletového otvoru hnízda nalije pár kapek éteru.

Trocha adrenalinu prý nezaškodí
Vědec přesně ví, kolik éteru může použít, aby poslal nebezpečný hmyz do říše snů. Příliš mnoho éteru by jej zabilo a při menším množství by mohly zůstat sršně dost pohyblivé, aby jej pořádně pobodaly. Po několika minutách Goodisman se svými studenty hnízdo rychle sebere a umístí celou kolonii do připravené krabice. „Bohužel, k některým rozhněvaným sršním se někdy nedostane dost éteru a ti pak zuřivě narážejí do našich ochranných oděvů. Pokud by našly sebemenší otvor, neváhaly by nás pobodat. Ale alespoň máme při výzkumu trochu adrenalinu,“ říká profesor Goodisman. Nejšťastnější je, když mu volají do laboratoře majitelé domů ve městě, aby jim pomohl odstranit sršní hnízda. To prý je pak vše zjednodušené a bez dlouhého hledání.

Proč studovat sociální hmyz?
Sršeň obecná (Vespa crabro) patří – stejně jako včely, vosy, mravenci či termiti – mezi sociální hmyz, početně zastoupený na naší planetě. Sociální hmyz má společnou vlastnost tzv. eusocialitu. Jejím základem je společenské uspořádání, kdy v jednom hnízdě žije společně více spolupracujících jedinců téhož druhu. O eusocialitě hovoříme za následujících předpokladů:
1. Dospělí jedinci se starají společně o potomstvo.
2. V jednom hnízdě spolu žijí alespoň dvě generace.
3. Společnost hnízda je rozdělena na reprodukující se (královskou) kastu a nereprodukující se (dělnickou) kastu.
4. Všichni jedinci jsou zcela oddáni celému superorganismu, chrání jej a dbají o jeho přežití.
Například takoví termiti společně staví hnízdo, které mnohotisíckrát překračuje jejich vlastní velikost. Vosy a včely dokážou vysoce efektivně zorganizovat koordinovanou společnou obranu svých kolonií před útoky nepřátel.

Proč vlastně sociální hmyz studovat?
Chování mnoha druhů má totiž přímý dopad na lidskou populaci. Včela medonosná je důležitým opylovačem plodin, vosa je klíčovým dravcem hmyzí říše a na druhé straně takoví termiti dokážou napáchat milionové škody. Vědci pozorují chování hmyzu i proto, aby lépe porozuměli jejich sociálním vztahům a přenesli některé situace i do lidské společnosti. Hmyzí společenství jsou totiž uspořádána někdy mnohem efektivněji než lidská a to se týká i jejich chování. Hmyzí kolonie mnohdy dokážou splnit některé úkoly mnohem lépe než lidé. V neposlední řadě sociální hmyz představuje ideální rovnováhu mezi sobeckými zájmy jednotlivců a prosperitou celého společenství. Vědci nevylučují, že bližší poznání těchto vztahů jim pomůže porozumět i tak složitým a různorodým tématům, jako je evoluce mnohobuněčných organismů, či dokonce faktorům, které mají vliv na rakovinné bujení.


Sršně jsou fascinující
Michael Goodisman si zamiloval sršně. Nevadí mu, že patří mezi nejagresivnější hmyz, který dokáže svá hnízda divoce bránit za každou cenu. Sršně budují své kolonie převážně v lesích, v dutých stromech, ale často využívají i tmavé a klidné půdní prostory v domech. Když si Goodisman přinese svůj vzácný úlovek v krabici do své laboratoře, sršně se právě probírají z omámení éterem. Ihned si začnou zuřivě svými kusadly probojovávat cestu ven. Pokud by se jim to podařilo, bylo by zle. Se vzteklou sršní je prý skutečně těžké pořízení. Jediné, co na ně platí, je chlad. Proto je Goodismanova asistentka rychle umisťuje i s krabicí do ledničky. Tam se přes noc zchladí a ráno jsou mírné jako ovečky. To je ta pravá chvíle pro jejich podrobné studium. A jak se chránit před žihadly? Je to prosté. Stačí dlouhá pinzeta a jemné, pomalé pohyby. Sršně jsou sice při podchlazení malátné, ale prudší pohyby je dokážou i tak vyprovokovat. Studenti v laboratorních podmínkách studují páření sršní, ověřují genetické vazby uvnitř kolonie a proces vývoje, který vede k oddělení jednotlivých kast královen, samců či dělnic. „Sledovat chování sršní a jejich sociální vztahy je fascinující. Pro většinu lidí jde o obtížný hmyz, ale porozumět jejich chování je nesmírně důležité pro aplikovanou i základní biologii a v neposlední řadě i pro studium vývoje sociálních vztahů našeho lidského rodu,“ říká Michael Goodisman.

10x co nevíte o sršních
1. Nejčastější potravou sršní je drobný hmyz jako mouchy a dále ovocný nektar.
2. Po vylíhnutí vykonávají všechny práce spojené s výchovou potomstva dělnice.
3. Pokud jsou venku vysoké teploty, dělnice přinášejí do hnízda vodu a zvlhčují stěny.
4. Sršní kolonie zanikají zpravidla koncem října, protože si nedokážou připravit zásoby, jako to dělají například včely.
5. Přežívají pouze oplozené královny, které na jaře zakládají novou kolonii.
6. Jed sršní je patnáctkrát slabší než jed včel.
7. Sršeň údajně dokáže vystřikovat jed až do vzdálenosti 40 centimetrů, přičemž nebezpečný je zejména zásah do očí.
8. Královna dosahuje velikosti až 25 mm, samci a dělnice jsou menší.
9. Sršní larvy se dožadují krmení škrábáním o papírovinu, tvořící obal hnízda.
10. Vchod do hnízda nepřetržitě hlídají dělnice, které v případě nebezpečí vyhlásí poplach.

Rubriky:  Příroda
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Pod ledem Antarktidy objevili čeští odborníci neregistrovaná jezera

Pod ledem Antarktidy objevili...

Tři subglaciální jezera byla díky rozboru gravitačních dat z družice...
Největší druh volavky na světě žije už i ve Dvoře Králové

Největší druh volavky na světě žije...

Jediné volavky obrovské ve střední Evropě můžete nově vidět v Safari Parku...
Plastový odpad znečistil už i Mariánský příkop

Plastový odpad znečistil už i...

V poslední době 21. STOLETÍ opakovaně informovalo o problematice znečišťování...
Nejstarší makrofosilie na světě se skrývala v pražském Národním muzeu

Nejstarší makrofosilie na světě se...

V Národním muzeu se ukrývala nejstarší makrofosilie na světěVědcům z...
Krkonošské jeskyně čeká řádný průzkum

Krkonošské jeskyně čeká řádný...

Krkonoše jsou v hledáčku vědců a výzkumníků už více než 300 let. Co však ...
Nejstaršího pavouka na Zemi zabila vosa

Nejstaršího pavouka na Zemi...

Ke kuriózní smrti došlo v souvislosti s nejstarším známým pavoukem na světě,...
Budou v Česku zálohované PET lahve?

Budou v Česku zálohované PET lahve?

V lednu oznámily Karlovarské minerální vody a.s. spolupráci s Institutem...
Montážní pěna jako nástroj zkázy

Montážní pěna jako nástroj zkázy

Před rokem zalepil neznámý pachatel v Čejkovicích na Hodonínsku desítky hnízdních...
Vědce překvapila prasklina země na Novém Zélandu

Vědce překvapila prasklina země na...

Na rozdíl od České republiky, nemohou si obyvatelé Nového Zélandu stěžovat na...
Ománský záliv se stává mrtvou zónou

Ománský záliv se stává mrtvou zónou

Kvůli nestabilní politické situaci a vzkvétajícímu pirátství bylo pobřeží...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Po transplantaci se žena změní: Stává se z ní muž?

Po transplantaci se žena změní:...

Na chirurgickém sále leží vážně nemocná žena. Nad ní se sklání hlavní chirurg: „Musím...
Vražda sekáčkem na led: Někteří lidé jsou pro internetovou slávu ochotni udělat cokoliv!

Vražda sekáčkem na led: Někteří...

Někteří lidé jsou pro internetovou slávu ochotni udělat cokoliv....
Takhle vypadá netopýr, který má rád krev!

Takhle vypadá netopýr, který má...

Jak je všeobecně známo, upíři krev doslova milují. Avšak nejde o nějaké...
VIDEO: Nejlepší hokejové faily

VIDEO: Nejlepší hokejové faily

V právě probíhajícím mistrovství světa v ledním hokeji...
Nacističtí vědci ve službách USA?

Nacističtí vědci ve službách USA?

Druhá světová válka patří k nejhrůznějším událostem všech dob. Na druhou...
Dovolené se blíží: Bojíte se žraloků?

Dovolené se blíží: Bojíte se...

Na naší planetě žijí již 420 milionů let. Historie celé lidské rasy je proti...
Teplý vítr: Co zdevastovalo město Utrecht v roce 1674?

Teplý vítr: Co zdevastovalo...

Trvalo to jen 15 minut. Intenzivní a silná, ale krátká bouřka proletěla...
VIDEO: Jak vypadá opravdu špatný den?

VIDEO: Jak vypadá opravdu špatný...

Každý z nás už měl někdy špatný den. Ale byl...
Česká konfese: Listina, kvůli níž se císař bál manželky

Česká konfese: Listina, kvůli níž se...

Císař Ferdinand I. od roku 1560 cítí, jak mu ubývají síly. Trápí ho zdraví, ale...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.