Uvedená diamantová tříšť je nejstarším pozůstatkem uhlíku, pocházejícím ze živé hmoty. Zjištění australských chemiků poukázalo na vysokou koncentraci izotopu 12C (??), který nazývají „lehký uhlík.“ Vedoucí celého projektu, Alexaner Nemchin z oddělení aplikované geologie na Curtin University of Technology, si je vědom, že podobné slovo vyvolá mezi vědci ničím neřízený zmatek. Další australská studentská expedice naopak vyrazila do skal mezi osady Meekathara a Carnarvon, asi 1000 kilometrů severně od města Perth. „Momentálně uznáváme, že jednoduché formy života vznikly na naší planetě dříve, než jsme předpokládali. Těch 700 milionů let se ale může velmi rychle změnit,“ potvrdil Martin Menneken z univerzity v australském Perthu.
Namísto hubičky dokáže i zabít!
Ropucha nejropuchovatější
Obrovský skákavý druh ropuchy (Bufo marinus) je u protinožců znám spíše jako „třtinová žába“. Byla sem dovezena cíleně v roce 1935. Jediný její úkol: Ničit hmyz! Vše se však vědcům poněkud vymklo z rukou. Ropucha semknula své řady a táhne napříč Austrálií. Likviduje vše živé, na co narazí. Její oblíbenou krmí jsou jiné druhy žab, obratlovců a hadů. „V její populaci začínají převládat výlučně jedinci s mohutně rostlou tlamou, takže dokáže pozřít i svého mnohem většího soka v lásce,“ potvrdil biolog Gerry Grayman ze Sydney. Úplně nejnovějším objektem jejího zájmu se stali krokodýlové. Likvidují jejich těla zespodu. Prokousaní dutiny břišní je záležitostí několika vteřin. Dílo zkázy končí úplnou destrukcí schránky krokodýla. „V některých lokalitách už vymřely čtyři pětiny sladkovodních krokodýlů. Momentálně to s nimi vypadá tragicky,“ prohlásila Mary Spildmannová z australského ministerstva životního prostředí.
Geneticky neplodné ženy
Pilulkám je odzvoněno?
Geny řídí proces početí téměř stoprocentně. Tuto skutečnost oznámila v květnu 2008 Nevadská referenční laboratoř, zabývající výzkumem v oblasti prenatální genetiky. „Regulace porodnosti zcela určitě zaznamenala převrat v životě ženy. Dosavadní pilulka je z 98 procent efektivní, berou-li ji partneři každý den ve stejný čas. Podobně jako u jiných přípravků však doprovázejí požití pilulky různé nežádoucí jevy, jako je závrať, nevolnost či bolest hlavy.“ Mikrobiologové v nevadských laboratořích se dokážou obejít bez pilulek. Dovedou tady totiž odstranit příslušný gen z vaječníku pokusného zvířete. A funguje to.V případě nutnosti lze gen vložit zpět, což také funguje. Teď je na řadě člověk.
Omyly ekologů
Na pólu ubývá led? Hloupost! Letos je ho nadbytek!
Stovky satelitních snímků nás denně podrobně informují o Arktidě. V zimě 2007 až 2008 se po předchozím mírnějším tání obnovil led v takovém rozsahu, jaký již léta nebyl zaznamenán. Na jedné straně zastánci globálního oteplování tvrdí, že ledu v této části Země ubývá, a bijí na poplach. Norská výzkumná stanice však tyto zprávy dementovala a zaslala do centrály National Snow and Ice Data Center v USA satelitní obrázek, který ukazuje situaci v Severním ledovém oceánu ve čtvrtek 12 června 2008. Severní pól je označen písmenem N. Rozlišení je 1 kilometr/ jeden pixel. „O existenci velkého množství ledu jsme se mohli přesvědčit na vlastní oči ze snímků oblasti s vysokým rozlišením. Bohužel jsou i »vědci«, kteří si s hrozbou oteplení jen hrají,“ prohlásila Tina Stephanová z Norska.
Super objev
Budou Rusové jezdit na vodík z bakterií?
Šéfová Elizaveta Nonč-Osmolovskaja s kolegy z Mikrobiologického ústavu Ruské akademie věd objevili na Kamčatce zvláštní mikroorganismus z kmene Grenarchaeota. Tato podivná skupina mikroživota se vyskytuje v tamní horké vodě. Její teplota se pohybovala kolem 80 stupňů Celsia. Organismus má přímo neuvěřitelný metabolismus, živí se obrovskými molekulami celulózy a přitom dovede „vydechovat“ vodík. Pro mikroorganismus, který se vědecky nazývá Desulfurococcus fermentans, už prý mají využití. „Budoucnost automobilů, které napájí takto získaný vodík, bude nekonečná,“ řekl sekční vedoucí laboratoře Mukhopadhay.
Archeologové v rozpacích
Čí je ta čelist
Francouzsko-marocký tým archeologů narazil v při vykopávkách v lomu Thomas nedaleko Casablanky na čelist druhu Homo erectus (člověka vzpřímeného). Stáří nálezu bylo za použití nejnovějších metod stanoveno na 500 000 let. Ve stejné vrstvě objevili i několik zubů a zbytky nástrojů spojovaných s životem tohoto druhu.Stejný druh člověka byl nalezen i v nedalekém Alžíru. Jeho kostra se však vyznačovala specifickými rysy. Z tohoto důvodu dostal rod název Homo mauritanicus (stáří až 700 000 let). Samotný druh Homo erectus se začínal objevovat v Africe před dvěma miliony let. V Evropě jich nalézáme minimálně, kvůli špatné kvalitě a narušení podzemí. Pozoruhodný je objev slavného Hobita z ostrova Flores. Tento poddruh odolával tlaku moderních lidí nejdéle. Žil do doby před 15 000 lety.
Vědecký rozvod od stolu
Ženy baští sladké, muži pálivé
Australští vědci, zabývající se odlišenostmi života žen a mužů, se zaměřili na působení jednotlivých druhů diet na obě pohlaví. „Souboj samců a samic je v přírodě odvěký. Je dán jejich psychickým a genetickým vybavením,“ vysvětlil na setkání biologů v roce 2008 v australském Sydney Rob Brooks. Je ředitelem úřadu Evolution and Ecology Research Centre of Nww South Walles. „Stanovíme-li králům tvorstva stejnou dietu, jakou má kojící matka, muži toto jídlo odmítajít. Od lidí jsme přešli k cvrčkům. Proč?Jednoduchá odpověď. Objevili jsme, že délka života australského cvrčka Teleogryllus commodus je maximální při vysokosacharidové nízkoproteinové stravě,“ otiskli vědci své názory v australském vědeckém časopise Current Biology. V okamžiku, když se u stravy změnila sacharido-proteinová rovnováha, samečci žili nejdéle. A význam pro lidi? „Lidé investují do reprodukce odlišně. Při kojení přijímají ženy třikrát více potravin než strádající muži,“ říká Jollie Richmanová ze Sydney. Muži jsou naopak při menším objemu potravy daleko více vybíraví.
Na trylky musí být pořádné bicepsy
Cesta do hrdla slavíka
Zpěvné ptactvo dovede smršťovat své hlasivky 100krát rychleji, než dokážeme ovládat mrkání jednoho očního víčka. Biologové z Utahu zařadili tímto zjištěním zpěvné ptáky mezi organismy, jež vládnou super hbitými svaly. Po několikaletém výzkumu se dostává na druhé místo rychlým kmitáním ocasu chřestýš. „Zjistili jsme rovněž, že ptáci mezi sebou používají zpěvnou komunikaci. Mnozí umí bleskově měnit hlasitost i frekvenci vyluzovaných tónů. Ukázalo se , že špačci dokážou smršťovat a zase uvolňovat svaly ve třech až čtyřech milisekundách. Je to stokrát rychleji, než trvá mrknutí oka,“ potvrdil Američan Jimmy Kenth z biologické laboratoře na americké univerzitě v Utahu.
STALO SE
Před 687 lety
V neděli 21. října roku 1321 byl v poledne podepsán první výnos na zachovávání pracovního klidu v neděli. Nápad pochází od římského císaře Constantina Magna (306–337 n. l.) Do tohoto okamžiku se neděle nijak neodlišovala od ostatních dnů týdne.
Před 786 lety
zakládají roku 1222 třetí univerzitu v Itálii (v Padově), sedmou na světě. Nejdříve se tady vyučovala právní věda a teologie, později přírodní vědy. Nejslavnější osoba, která zde působila? Galileo Galilei.
Před 781 lety
V roce 1227 umírá Čingischán (rodným jménem Temüdžin), sjednotitel mongolských kmenů, první Velký chán Mongolů a jeden z nejslavnějších vojevůdců a dobyvatelů na světě.
Před 387 lety
21. června 1621 po bitvě na Bílé hoře a potlačení stavovského povstání byl Jan Jessenius coby jedna z vedoucích osobností rebelie obviněn z urážky majestátu a sťat při známé popravě 27 českých pánů před pražskou Staroměstskou radnicí. Ostatky jeho těla nebyly nikdy nalezeny. Po smrti byl rozsekán a rozvezen do všech koutů Prahy. O jeho dceru se postarali přátelé (mj. mistr David Lippach, kazatel od s, Salvátora).
Před 308 lety
Roku 1700 založil německý vědec, fyzik, matematik a filozof Gottfried Wilhelm Leibniz (1646–1716) berlínskou Akademii věd. Ve svém životě proslul i laškovnými kousky. Na motivy Petroniova Satiriconu pořádal četné rozpustilé zahradní party a rauty.
Před 92 lety
se 18. září 1916 protrhla po roce své existence hráz přehrady na řece Bílá Desná. Dodnes jde o největší katastrofu spojenou s historií přehrad v českých zemích. Bylo zaznamenáno 59 nezvěstných, pravděpodobně mrtvých.
Před třemi lety,
v neděli 24. září, udeřil hurikán Rita zničující silou do pobřežních vod USA v oblasti blízko Beaumont v Texasu a Lake Charles v Los Angeles.
MALÉ VELKÉ INFORMACE:
Bioložka Amita Sehgalová z Pennsylvánské univerzity v USA před časem objevila největšího spáče v živočišné říši. Je jim muška Drosophila melanogaster. „Měřila jsem jejich spánek a vycházelo mi až 16 hodin denně. Někdy více,“ přiznává bioložka. Mezi savci můžeme objevit i notorické nespavce, jako jsou žirafy, jimž stačí k regeneraci organismu jen 10 minut spánku.
Pravěká forma fytoplanktonu souvisí s mořskými pouštěmi. Tyto vodní organismy potřebují k růstu dusík, fosfor a železo. Dusík si obstarávají z atmosféry, ale fosfor v zemské atmosféře ani ve vodě neobjevíte (je velmi reaktivní). Profesor George Wolf z Liverpoolské univerzity tvrdí, že zejména na dně Atlantiku jsou obrovské zásoby živin bohatých na fosfor, potřebných pro růst vodních rostlin. „K pěstování fytoplanktonu ve velkém už zbývá jen malý krůček,“ tvrdí vědec.
Aljašští vědci se zaměřili na čas lásky a plození u strnadů. Neurony v mozku strnadů jsou napojeny na jakési samozničující zařízení, jenž udeří na konci rozmnožovacího období a část buněk mozku zlikviduje. V oblasti mozku, která má na starosti ptačí zpěv, působí steroidní hormon testosteron. Stručně vysvětleno: když je po sexuálně podbarvené sezoně, příroda učiní s nepatřičnými mozkovými hormony krátký proces.
Ve čtvrtek 17. července 2008 NASA dokončila v plném měřítku test se spuštěním raketových motorů. Je to další fáze vývoje rakety Orion. Výzkumný program je v plném proudu a vše se soustřeďuje na pilotní modul. Zkoušky probíhají na několika místech současně – v Sacramentu v Kalifornii a také v Novém Mexiku. Tento test je kritickým milníkem v historii NASA, neboť půjde o první sériové kosmické lodi.
Austrálie je letos v plamenech. Oheň, jenž zachvátil tropické stepi pokrývající 25 procent kontinentu, postupuje od Kimberley v západní Austrálii přes Rockhampton v Queenslandu. Velká část tohoto území tvoří suché pastviny, převážně porostlé čirokem. Každý rok v období sucha (od května do října) se traviny vysuší a vznikají rozsáhlé požáry. Ohně se šíří i několik měsíců a zlikvidují i přes 50 procent napadeného území. V Boggy Plain, v národním parku Kakadu, pracují botanici na pěstění speciální mokřinaté trávy, která by mohla ničivé požáry značně eliminovat.
