Další pokrok v luštění záhad života oznámili nizozemští vědci. Lékařské univerzitní středisko v Leidenu, které se nachází na západě země tulipánů, kompletně rozkrylo tajemství genomu ženy.
Lidský genom byl poprvé rozluštěn před sedmi lety. Dosud se však jednalo pouze o muže, kompletně zmapovány byly genomy dvou Američanů a Afričanů. „Zmapování genomu ženy umožňuje především lepší pochopení chromozomu X, protože žena má dva jeho exempláře,“ prohlásil ředitel nizozemského vědeckého týmu Gert-Jan van Ommen.
Genom patřící vědkyni
Genom, který byl zkoumán a zmapován, patřil člence nizozemského vědeckého týmu. V době naší uzávěrky zatím nebyly konečné výsledky výzkumu zveřejněny. Ovšem vědecká obec je již netrpělivě očekává. „Čím více se zveřejní údajů, tím větší máme šanci vnímat podobnosti a rozdíly mezi nimi a pochopit způsoby, jakými geny vzájemně fungují,“ podotýká kanadský genetik Stephen Scherer a pokračuje: „Pro srovnávací výzkumy je důležité mít rozluštěný genom obou pohlaví.“
Podle Nizozemců budou zveřejněny kompletně až na několik výjimek soukromého charakteru. Genetikům na celém světě se tak naskytne neobyčejná příležitost prozkoumat, zda jsou, v nadsázce řečeno, skutečně muži z Marsu a ženy z Venuše.
Záhady genetiky
Genom je veškerá informace, která je uložena v DNA, pouze některé viry ji mají uloženou v RNA. Lidský genom obsahuje okolo tří miliard částí kódu DNA a počet genů činí 20 488. Poslední objevy ukázaly, že geneticky jsou si různí lidé podobní „jen“ z 99 procent. Vědci původně předpokládali, že tato podobnost bude vyšší.
Vůbec prvním přečteným geonomem byl genom bakterie Haemophilus influenzae. Ta byla vybrána především kvůli svému výjimečně malému genomu. Ten obsahuje, jak už dnes vědci vědí, pouze 1 830 140 párů bází DNA a 1740 genů. K nejvýznamnějším prozkoumaným jednobuněčným geonomům, dále patří bakterie Escherichia coli, kvasinky nebo virus SARS.
Samozřejmě že nejen Nizozemci se věnují záhadám genomu. Čerstvý výzkum odborníků z americké univerzity Johna Hopkinse ukázal, že lidský genom se v průběhu života mění. Tyto procesy pak pravděpodobně vedou k různým typům onemocnění.
Co je to RNA?
Ribonukleová kyselina (česky někdy také RNK) je nukleová kyselina, která se biochemicky liší od deoxyribonukleové kyseliny DNA. Jednou z nejpodstatnějších funkcí RNA je okopírovat genetickou informaci z DNA a fyzicky ji přenést do místa, kde po té dojde k jejímu přeložení na výsledný protein (tuto funkci však přímo naplňuje pouze jedna třída RNA – tzv. mediátorová RNA, ostatní typy RNA nepřímo).
Jak se luštily genomy?
Mapování genomů různých organismů probíhá v rámci mezinárodního projektu, nazvaného Human Genome Project (HGP).
1995 – rozluštěn první genom u bakterie
1996 – zmapování genomu pivovarských kvasinek
1998 – padla záhada genomu mnohobuněčného organismu – parazita hlístice
1999 – genetici poprvé popsali genetický kód lidského chromozomu 22, jednoho z 23 párů lidských chromozomů
2000 – popsán genom mušky octomilky
2001 – HGP a jeho hlavní konkurent Celera Genomics oznámily rozluštění 95 procent lidského genomu
2002 – vědci sestavili genetickou mapu myši
2003 – byla dokončena identifikace lidského genomu a v témže roce byl v Itálii odhalen genetický mechanismus, který může za vznik epileptických záchvatů
2004 – rozluštěn genom potkana a slepice
2005 – byl rozluštěn genetický kód psa a šimpanze
2006 – vědci dokončili přesnou sekvenci posledního nerozluštěného lidského chromozomu, který paradoxně nesl číslo 1
2008 – odkryto tajemství genomu ženy
Nejdůležitější data v genetickém výzkumu
1865 – opat augustiniánského kláštera v Brně Johann Gregor Mendel svými objevy položil základy genetice
1869 – objev nukleových kyselin
1900 – Nizozemec Hugo Maria de Vries, Němec Karl Erich Correns a Rakušan Erich von Tschermak potvrdili Mendelovy zákony o dědičnosti a vytvořili klasickou genetiku
1909 – německý genetik Wilhelm Johannes poprvé použil výraz gen, zároveň byla objevena i chemická skladba DNA
1944 – válečný rok přinesl další objev: Američan Oswald Avery zjistil, že v DNA je jsou zakódované dědičné informace
1953 – Angličané Francis Crick a Maurice Wilkins a Američan James Watson objevili strukturu DNA
1956 – DNA byla poprvé vytvořena v laboratorních podmínkách
1969 – vědci získávají jednotlivý gen
1970 – popsána první syntéza umělého genu
1973 –belgičtí vědci určili pořadí molekul v genech
1976 – první funkční syntéza umělého genu v bakterii
1977 – první výzkumy mapující lidské geny
1982 – v USA se objevují první léky založené na genové technice
1983 – první syntetizace umělého chromozomu
1990 – lékaři poprvé léčí skrze genové experimenty
1991 – startuje projekt výzkumu lidského genomu mezinárodním veřejným konsorciem
