Černá smrt, malomocenství nebo tyfus. Pojmy, které na první pohled už patří do historie. Jenže příroda je někdy až zlověstně šikovná a dokáže připravit leckterá překvapení. A tak se vedle novodobých metel lidstva, jakými jsou třeba onemocnění AIDS či viry ptačí chřipky, objevují na scéně i choroby, se kterými bylo donedávna možné se setkat jen v literatuře nebo v těch nejzapadlejších končinách Země.
„Změny klimatu a rostoucí míra globalizace mohou znovu vrátit na scénu choroby ze středověku,“ varovně prohlásil Vic Simpson z britské vládní veterinární laboratoře.
Lepra (malomocenství)
Původce: bakterie Mycobacterium leprae
Současný výskyt: střední Afrika, jihovýchodní Asie, jižní Evropa
Přenos: styk s infekční formou onemocnění prostřednictvím pokožky nebo dýchacího ústrojí.
Projevy: skvrny na pokožce, vředovité útvary a poškozování lidských tkání a jejich postupné odpadávání
Léčba: antibiotka
Zajímavost: pandemie malomocenství hraje zásadní úlohu v protiválečném dramatu Karla Čapka Bílá nemoc
Že by malomocenství bylo chorobou dávno zašlých věků? Kdepak. Odhady Světové zdravotnické organizace hovoří o tom, že po celé planetě trpí leprou 11 milionů lidí, tedy ještě o milion více, než žije v České republice. Každý den se přitom objeví 602 nových případů. V Evropě se vyskytuje v zemích Balkánu, ale i ve Španělsku či v Portugalsku. V Rumunsku dokonce existuje leprosárium, místo – kde jsou postižení odděleni od okolí.
Lepra Evropu dávila během křižáckých válek. Později ji vytlačila tuberkulóza. V současnosti je lepra léčitelná pomocí antibiotik dapsonu, rifampicinu a clofazinu. Úspěšnost léčby dosahuje 99 procent. Přesto se po celém světě neustále vyskytují nové a nové případy.
Záškrt
Původce: mikrob Corynebacterium diphteriae
Současný výskyt: země bývalého Sovětského svazu, jihovýchodní Asie
Přenos: kapénková infekce, kontaminované předměty, například nádobí nebo prádlo
Projevy: teplota, bolesti v krku, zduření mandlí, později se podčelistní uzliny výrazně zvětšují u a vzniká kolem nich otok podkožního vaziva. Krk má poté stejný obvod jako hlava.
Léčba: antibiotika, antisérum, prevence spočívá v očkování
Zajímavost: na záškrt pravděpodobně zemřely první manželka a dvě děti francouzského lékaře a astrologa Nostradama
Krátce po skončení druhé světové války, v roce 1946, bylo v Československu zavedeno povinné očkování proti záškrtu. Nemoc se poté v našich krajích téměř neobjevovala, ojedinělé případy byly včas podchyceny a léčeny. V posledních pěti letech byly v České republice zaznamenány jen dva případy. Podobně na tom byl i zbytek Evropy. Výjimkou nebyl ani tehdejší Sovětský svaz.
Americký prezident Ronald Regan nazval SSSR říší zla a jistě měl pravdu. Ale uvnitř obra Východu jakž takž fungoval zdravotnický systém, lidé byli očkováni proti zákeřným nemocem. Jakmile se počátkem devadesátých let zhroutilo sovětské impérium, zhroutil se i tento systém. Ruští či ukrajinští lékaři s hrůzou sledovali, jak vzrůstá počet onemocnění záškrtem. V některých oblastech na Ukrajině nebo na Dálném východě bylo možné hovořit i o epidemii. Nemoc si nevybírala a mimo jiné postihla i tehdejšího ruského poslance Dumy Vjačeslava Ljubimova. Záškrt nezná hranice, ze zemí bývalého SSSR dokázal proniknout do Pobaltí i do Polska.
Zatím poslední rozsáhlejší případy onemocnění záškrtem byly zaznamenány při řádění cyklonu v Barmě začátkem tohoto roku.
Tuberkulóza (souchotiny)
Původce: bakterie Mycobacterium tuberculosis
Současný výskyt: celý svět
Přenos: kapénková infekce, mléko ze skotu, který je touto chorobou nakažen
Projevy: zanícení plicní tkáně, její postupný rozpad, zduření lymfatických uzlin, horečka a celkové vyčerpání organismu, vykašlávání infikované krve
Léčba: antibiotika, prevence spočívá i v očkování
Zajímavost: tuberkulóza se stala osudnou Georgi Orwellovi, E. A. Poeovi, Franzi Kafkovi nebo Jiřímu Wolkerovi
Pohroma minulých staletí tuberkulóza zdaleka nesložila své zbraně. Tato nemoc není vzácná ani v našich končinách. Například několik případů TBC se v poslední době objevilo mezi mongolskými dělníky na Českolipsku a v Pardubicích. Výskyt tuberkulózy sice v České republice rok od roku klesá a patří k nejnižším v Evropské unii, ale i zde si své hostitele dokáže najít. V průměru se touto nemocí léčí osm lidí na 100 000 obyvatel. Loni lékaři zjistili tuberkulózu u 871 lidí, přičemž 17,6 procenta z nich pocházelo z ciziny.
S bakterií, která způsobuje tuberkulózu, se setkal každý a leckdo ji nosí v sobě, aniž by byl nebezpečný sobě i svému okolí. Jakmile se ovšem imunita oslabí, třeba působením viru HIV nebo v nedostatečných hygienických podmínkách, bakterie začne řádit. I proto se případy tuberkulózy často objevují mezi lidmi bez domova.
Mor (černá smrt)
Původce: bakterie Yersinia pestis
Současný výskyt: Afrika, Indie, USA, země bývalého SSSR
Přenos: kapénková infekce
Projevy: prudké zvýšení teploty, třesavka, bolesti v kloubech, u plicní formy těžký zápal plic, u bubonické formy hnisavé záněty uzlin, které později praskají.
Léčba: antibiotika, prevence spočívá v očkování
Zajímavost: ve 14. století se mor „léčil“ mimo jiné i zákazem koupání, zapálením aromatických dřev nebo hlukem, původce moru byl odhalen až v roce 1894
Bakteriální původce moru rád odpočívá v blechách, které si hoví v kožichu černých krys. Tyto krysy byly z Evropy vytlačeny svým příbuzným potkanem. Jenže nyní se zde opět zjevily, a to ve Velké Británii. „Je pravděpodobné, že k jejich převozu došlo na mezinárodních lodích či v letadlech. Stojíme tak před jedním z negativních důsledků globalizace a případným velkým problémem,“ konstatoval Vic Simpson. Mohou se tyto krysy objevit i v Čechách?
Ani mor není celosvětově vymýcen, ročně mu padne za oběť okolo dvou set lidí. Co černá smrt dokáže, o tom píší staré kroniky. Po její epidemii ve 14. století bylo nutné vykopat hroby pro celou třetinu obyvatel starého kontinentu, tedy pro 25 milionů lidí. Evropané morové rány vnímali jako boží trest a předzvěst apokalypsy. Poté co epidemie odezněla, byly zejména v 17. a 18. století stavěny morové sloupy, které lze najít i v mnoha českých městech.
Po zdrcující epidemii v letech 1347 až 1352 mor na Evropu útočil zhruba po každých dvaceti letech. Po 15. století se útoky moru na Evropu zpomalily, mezi větší epidemie z té doby patří mimo jiné Velký londýnský mor v letech 1665 až 1666, mor v Itálii 1629–1631 nebo vídeňský v roce 1679. V letech 1720 až 1721 se mor v Evropě objevil zatím naposledy.
Cholera
Původce: bakterie Vibrio cholerae
Současný výskyt: Afrika, Asie
Přenos: voda, potraviny
Projevy: křečovité bolesti břicha a vodnatý průjem, zvracení, zhroucení homeostázy
Léčba: dostatek tekutin, antibiotika
Zajímavost: první prokazatelné epidemie cholery jsou známé již ze 6. století př. n. l. na indickém subkontinentu
Cholera ve světě objevuje nové příležitosti a nabírá nových sil. Seznam zemí, kde se objevila v posledních dvou letech, není nijak krátký: Angola, Etiopie, Somálsko, Súdán, Indie, Guinea, Irák, Mosambik, Filipíny, Pákistán. Podle údajů světové zdravotnické organizace WHO jen v Iráku cholera postihla téměř 20 000 lidí. Ani Evropa ovšem nemůže být zcela v klidu. Před pár lety se cholera objevila v Rusku a v polovině devadesátých let i v Rumunsku, v deltě řeky Dunaj. Na území České republiky byl zatím poslední případ cholery zaznamenán v roce 1986.
Epidemie cholery jsou důsledkem toho, že značná část obyvatelstva rozvojového světa nemá přístup k nezávadné vodě. Každý rok okolo 1,8 milionu dětí umírá na průjmová onemocnění, kterým by dokázal zabránit pouhý přístup k čisté vodě. V nejchudších zemích světa navíc trpí téměř polovina obyvatel nemocemi způsobenými nekvalitní vodou. Pro světové společenství je však, zdá se, nejdůležitější tekutinou nikoliv voda, nýbrž ropa…
Tyfus
Původce: u skvrnitého tyfu bakterie Rickettsia prowazeki, u břišního tyfu Salmonella typhii
Současný výskyt: Jižní Amerika, Afrika, Asie
Přenos: nakažený člověk, v jehož krvi jsou přítomen původce. Zpravidla se přenáší přes vši. Břišní tyfus se přenáší kontaminovanou potravou.
Projevy: horečka, zimnice, třesavka, bolesti, vyrážka na hrudníku a končetinách
Léčba: antibiotika
Zajímavost: epidemie skvrnitého tyfu zasáhla koncentrační tábor v Terezíně
Ani tyfus bohužel není minulostí. A zdaleka se nevyskytuje jen v odlehlých končinách. Před nedávnem se břišním tyfem nakazilo několik hostů jedné pařížské restaurace. Nejednalo se přitom o žádnou lacinou hospodu – čtvrť, kde se restaurace nachází bývá považována za jednu z exkluzivnějších. Jídlo bylo v kuchyni údajně špatně tepelně zpracováno. V České republice se ročně objevuje asi pět případů břišního tyfu.
Skvrnitý tyfus je vzácnější, ale ani on svůj boj ještě nevzdal. Endemické oblasti výskytu jsou v hornatých oblastech Mexika, v Jižní Americe, ve střední a východní Africe a v mnoha státech Asie. Ojedinělé případy se vyskytují i v jiných částech světa, zpravidla si nechtěný suvenýr přivezou cestovatelé a návštěvníci zmíněných lokalit.
