Domů     Příroda
Zastaví houby globální oteplování?
21.stoleti 19.12.2008

Jak se zdá, globální oteplování má docela silného protivníka. Je jím samotná příroda. Teď se určitě ptáte, jak je to možné, vždyť právě příroda může na oteplování Země nejvíce doplatit. Skupina vědců z americké vědecké nadace však přišla s překvapivým objevem. Zachránit nás prý mohou obyčejné houby a plísně!Jak se zdá, globální oteplování má docela silného protivníka. Je jím samotná příroda. Teď se určitě ptáte, jak je to možné, vždyť právě příroda může na oteplování Země nejvíce doplatit. Skupina vědců z americké vědecké nadace však přišla s překvapivým objevem. Zachránit nás prý mohou obyčejné houby a plísně!

Teplejší a sušší klima, které na Zemi nyní panuje, má totiž paradoxní účinky. Může zpomalit tvorbu kysličníku uhličitého, produkovaného houbami a plísněmi.

Houby přicházejí o potravu
Obrovské množství hub a plísní, rostoucích v  severních oblastech naší planety pokrytých jehličnatými porosty – na Aljašce, v Kanadě, ve Skandinávii či na Sibiři, vydechuje do ovzduší miliony tun kysličníku uhličitého. Pokud je však sušší a teplejší podnebí, půda se vysušuje a houby, které se živí vlhkým, tlejícím rostlinným materiálem, přicházejí o potravu a jejich podhoubí zasychá. Nová studie je dokladem toho, jak málo toho dodnes víme o procesech probíhajících v přírodě a jak na změny klimatu reagují jednotlivé ekosystémy. To, že globální oteplování právě probíhá, je zřejmé.

Teplota se zvýší
Ponechme stranou diskuze o tom, kdo za to může, zda člověk, jak tvrdí skalní ekologové, či jde o přirozený cyklus ve vývoji naši planety. Každopádně do roku 2100 se teploty v severních oblastech zvýší o 5–7 stupňů. Podle nové studie ale oteplování samo zabrání dalšímu oteplování. Půdy na severu obsahují vysoké koncentrace uhlíku z odumřelých travin, stromů a keřů. Houby a bakterie v půdě využívají tento uhlík jako zdroj potravy a proměňují jej na kysličník uhličitý.

Experiment na Aljašce
Vědci šli na věc od podlahy a připravili zajímavý experiment. Ve smrkovém lese na Aljašce postavili speciální skleníky, jeden vyhřívaný a druhý pro kontrolu nevytápěný. Obě pokusná políčka dostala stejné množství vody. Uprostřed května, na počátku vegetační doby, byly teploty vzduchu stejné v obou prostředích. Pak byl ale jeden skleník uzavřen a teplota v něm se zvýšila o 5 stupňů, přičemž teplota půdy stoupla o jeden stupeň. Vědci prováděli v obou sklenících pravidelná měření koncentrací kysličníku uhličitého. V srpnu s údivem zjistili, že půda v ohřátém skleníku produkovala dvakrát méně kysličníku uhličitého než v kontrolním chladném prostředí. Při rozboru půdy v obou prostředích pak zjistili, že v teplém skleníku bylo přítomno o polovinu méně hub, plísní a bakterií. V suchém prostředí zkrátka tyto organismy buď zastavily svůj růst, nebo odumřely a zastavily produkci tak kysličníku uhličitého. Není to dobrá naděje pro naši planetu?

Čím se houby živí?
Podle dle způsobu, jakým získávají houby živiny, je dělíme na dvě základní skupiny – houby saprofytické (hniložijné) a parazitické (příživné). Saprofytické houby jsou takové, které získávají organické látky pomocí rozkladu odumřelých živočišných či rostlinných těl. Můžeme je řadit mezi nejvýznamnější rozkladače. Tyto houby můžeme najít i na potravinách.
Parazitické houby mohou být biotrofní (živí se obsahem buněk, ale nezabíjejí je) či nekrotrofní (způsobují odumírání tkáně).

Související články
Na první pohled to může znít paradoxně – znečištění ovzduší, které je spojováno s celou řadou vážných zdravotních problémů, by mohlo mít i jeden nečekaný ochranný účinek. Nedávná studie naznačuje, že vyšší koncentrace jemných částic PM10 a PM2.5 mohou snižovat riziko vzniku melanomu, nejnebezpečnějšího typu rakoviny kůže. Mechanismus je jednoduchý: částice v ovzduší blokují ultrafialové […]
Tváří v tvář klimatické změně odborníky zaměstnává otázka, jak nakrmit rostoucí populaci. V minulém století nás zachránily pesticidy a chemické hnojení, v tom současném je nadějí úprava genů. Brzy tak můžeme pěstovat brambory odolné vůči horku, nebo rýži, která přežije záplavy. Jak to ale bývá, revoluce někdy požírá vlastní děti. V roce 2023 spláchly Indii silné monzunové deště. Zatopené […]
„Předpokládám, že jsem změnil svět,“ nechal se slyšet Joe Farman, jeden z autorů studie, která před 40 lety oznámila objev díry v ozonové vrstvě klenoucí se nad Antarktidou. Nepřeháněl. Objev změnil mezinárodní vztahy, způsob, jakým žijeme i výrobky, které nakupujeme. Ať už to bylo globální oteplování, nebo okyselování oceánů, v posledním půlstoletí lidstvo čelilo hned několika vážným […]
Autismus je jako strašák společnosti. Zatímco podvědomě s sebou nese předsudky z předsudků, konkrétně už ovlivňuje schopnost dítěte komunikovat, navazovat vztahy a zapojit se do běžných aktivit. Někteří jedinci s poruchami autistického spektra (PAS) vykazují mimořádné schopnosti, například v matematice, jazycích nebo umění, jiní čelí výzvám, které komplikují jejich každodenní život. Právě dnes si připomínáme […]
V Maďarsku a na Slovensku byla potvrzena ohniska slintavky a kulhavky. Poslední hlášené místo se přitom nachází jen asi 40 km od hranic s Českem. Nemoc postihující sudokopytníky je extrémně nakažlivá a pro zamezení jejímu šíření je nutné vybíjet celé chovy. Podaří se Česku vyhnout zavlečení nemoci? Slintavka a kulhavka (SLAK) je extrémně nakažlivá nemoc […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz