Domů     Příroda
Objev: Sloni zvládají jednoduchou matematiku
21.stoleti 19.12.2008

Neumí počítat ani do pěti! – říká se občas o někom. Toto úsloví by se však nemělo používat ve vztahu ke slonům. Nejnovější výzkumy totiž ukázaly, že tito sympatičtí chobotnatci jsou výtečnými matematiky.Neumí počítat ani do pěti! – říká se občas o někom. Toto úsloví by se však nemělo používat ve vztahu ke slonům. Nejnovější výzkumy totiž ukázaly, že tito sympatičtí chobotnatci jsou výtečnými matematiky.

Slon indický svou hmotností okolo čtyř tun patří mezi největší suchozemské savce. Překonává ho už jen jeho africký příbuzný, jehož váha se může blížit až k sedmi tunám. (Nejtěžší zvážený slon dokonce dosáhl tun dvanácti!) V této hoře masa se však skrývá i slušná porce inteligence. Odborníci např. dokázalii, že slon – podobně jako člověk nebo některé opice – dokáže poznat sám sebe v zrcadle. O jeho učenlivosti svědčí i fakt, že mnohde je využíván jako domestikované zvíře. Ale to zdaleka není vše.

Experimentovala s jablky

Zoologická zahrada v japonském Tokiu se stala dějištěm neobvyklého pokusu. Nástrojů k němu nebylo zapotřebí příliš – stačil jeden slon, rozlehlý výběh a dva koše s ovocem. Výzkumným pracovníkem se stala japonská studentka ekologie Naoko Irieová. Ta do prvního koše vhodila tři jablka, zatímco do druhého jich umístila pět. Poté každý koš doplnila ještě dvěma kusy ovoce, takže nakonec bylo v prvním koši pět a ve druhém sedm jablek.
Třicetiletá slonice jménem Ašija nemohla do košů s ovocem ani nahlédnout, ani je prozkoumat svým zvídavým chobotem. Přesto podle Irieové bylo zřejmé, že při vhazování ovoce do nádob je slonice počítá. Celkem byla úspěšná v téměř 90 % příkladů.

Ani číslice šest není problémem

Řada vědců tvrdí, že mnoho zvířat zvládne základní počty, ale s číslem tři nebo čtyři už mohou mít problémy. A vše, co je výše, prý už přesahuje možnosti jejich chápání. Slonice Ašija však bez větších problémů zvládla i číslici pět a šest. „Zpočátku jsem tomu nemohla uvěřit,“ vypráví Ireová. „Ti sloni byli okamžitě schopni nejen tyto počty poznat, ale také  je srovnávat.“  Chobotnatci za chvíli pochopili, že pět a šest je rozdíl, jakož i to, že pět je více než tři.
Tato schopnost jednoduchého matematického uvažování má svůj adaptační důvod. Sloni se ve volné přírodě pohybují v početných stádech. V tomto stádu jsou přitom velmi silné sociální vazby, sloni se snaží ochránit slabší jedince – jak nemocné či zraněné, tak zejména slůňata. A schopnost jednoduchých počtů zřejmě slouží k tomu, aby se slůňata neztrácela.

Slon se stal závislým na heroinu

Zatímco v mnohých oblastech obyvatelé slony vnímají jako domácí mazlíčky, jinde tito mohutní tlustokožci takové štěstí nemají. Mladý čtyřletý slon se nedávno na jihu Číny dostal do spárů podloudné pašerácké bandy. Aby se stal poslušným, otrokáři mu do jeho banánů přidávali heroin. Ze zvířete se během krátké doby stal narkoman, těžce závislý na jedné z nejbezpečnějších drog.
Příběh má naštěstí šťastný konec, i když mladý slon si vytrpěl své. Bandu zneškodnila policie a slonovi se tak naskytla příležitost ke šťastnějšímu životu. Jenže krátce po osvobození zvířete se u něj projevily klasické abstinenční příznaky. Byl proto převezen do střediska pro ochranu zvířat, kde mu naordinovali metadonovou náhražku drogy. Po roce mohli jeho ošetřovatelé prohlásit, že slon je znovu „čistý“. Nyní se již čtyřnohý chobotnatec, pojmenovaný Si-kuang, prohání přírodou rezervace v čínské provincii Jün-nan.

Související články
V chladných oblastech Sibiře a severní Kanady se vyskytuje sysel Parryův. Ve zkamenělých výkalech předchůdců těchto syslů, kteří obývali kanadský permafrost, objevili výzkumníci DNA dávných zvířat, včetně dnes již vyhynulých mamutů… „Prohledávání syslích výkalů (neboli koprolitu) se může zdát  ‚méně atraktivní‘ než vykopání mamutího klu,“ domnívá se Tyler Murchie, výzkumník v oboru paleogenomiky na kanadské […]
Když se řekne masožravá rostlina, vybaví si většina lidí právě mucholapku, která jako jediná suchozemská rostlina loví drobné živočichy prudkým pohybem pasti. Jak to ale dělá? Mucholapkou podivnou (Dionaea muscipula) byl fascinován už zakladatel evoluční biologie Charles Darwin (1809–1882). Sklapnutí její pasti bylo totiž tak rychlé, že si myslel, že snad rostlina disponuje svaly. Třetí […]
Výlet do australské přírody může na věci neznalého turistu působit jako idyla: Žádné velké šelmy, možná jen pozor na hady. Jenže také na jedovaté pavouky a štíry a co už tuší málokdo, i na nenápadný keř se srdčitými listy. Stačí letmý dotyk a ozve se pronikavá bolest, která přetrvává i týdny. Nenápadný tento keř není […]
Příroda 10.6.2026
Šelmy medvědovité jsou poměrně známou čeledí. Zdaleka ne tolik známé jsou šelmy medvídkovité. Leckdo vůbec netuší, že k nim patří populární američtí mývalové či nosálové. A ještě nedávno byla mezi nimi jako doma také panda červená. Jedná se o zvíře velikostně srovnatelné právě s mývaly a nosály. Na rozdíl od pand velkých si ty červené […]
Příroda 8.6.2026
Obvykle nepřekypuje aktivitou. Teď je ale samice pandy červené netypicky činorodá a přenáší mládě z jednoho hnízda do jiného. Opatrnosti není nazbyt, vždyť se kolem toulá hladový irbis neboli levhart sněžný. Tyto šelmy přitom představují nebezpečí i pro mláďata pand velkých. Oba tito živočichové patří u lidí mezi velmi oblíbené. Něco mají společného – je […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz