Domů     Příroda
Krápníky vydávají svědectví o výkyvech teploty v dávné minulosti
21.stoleti 19.1.2009

Změny planetárního klimatu způsobovaly problémy nejen jednotlivým lidem, ale mohly stát i za úpadkem celých říši. O tom, jakým způsobem se měnilo planetární klima během předcházejících století, až tisíciletí se dozvídáme pouze nepřímo. Geologický výzkum provedený v nedaleké době nedaleko Jeruzaléma naznačuje, že za úpadkem antických civilizací mohla stát vlna oteplování.

Krápníková jeskyně Soreq Cave v blízkosti izraelského Jeruzaléma je stará více než 185 000 let a je dosud v procesu vývoje. Vápencové krápníky stalagmity, které se nacházejí na spodní straně jeskyně, však nejsou jen obyčejnými kusy horniny. Způsob jejich vzniku, tedy postupné přirůstání jednotlivých vrstviček vápence z kapek na stropě, z nich v očích geologů dělá důležité svědky minulosti. Vědci z University of Wiskonsin v USA, Ian Orlan a prof. John Valley, se vyzbrojili nejmodernější laboratorní technikou a vydali se na procházku nazpět časem.

Na krápníky se spektrometrem
Zatímco v minulosti byli vědci schopni měřit pouze tloušťku vápencových kroužků, které jsou podobně jako letokruhy patrné na průřezu krápníkem pouze pomocí hrubých nástrojů typu zubní vrtačky, dnes užívají metody, které jsou až 100x přesnější. Mnohem přesnější je tak i datování jednotlivých vrstev. Na „zoubek“ se krápníkům podívali prostřednictvím dokonalého spektrometru, který jim napomohl zjišťovat přítomnost jistých izotopů kyslíku či jistých typů nečistot, například organické hmoty, která byla do jeskyně „spláchnuta“ přívalovými dešti. Kombinace přesných nástrojů a chemické analýzy je něco jako okno do minulosti. Vědci byli schopni takřka přesně rozpoznat, jaké počasí vládlo ve kterém roce během zkoumaného rozmezí 200 př. n.–1100 n. l. Plánují však cestu do ještě hlubší minulosti. Krápníky mohou poskytnout informace o stavu počasí v dobách ledových a výrazně tak přispět k našemu pochopení dynamiky celoplanetárních změn počasí.

Sucho a úpadek Říma
Výsledky se zdají být velmi zajímavé. Podle jejich měření došlo mezi lety 100–700 n. l. v oblasti východního Středomoří k citelnému poklesu množství srážek, a tedy výraznému vysušení krajiny. Podobně kvalitní a chronologicky přesné záznamy nám prozatím nabízely pouze ledovce, jimiž je pokryto Grónsko a oblast Arktidy. John Valley však upozorňuje na to, jak důležité je sbírat informace ze všech oblastí světa, nikoliv pouze z oblasti pólů. Nikdo nemá tušení o tom, co se dělo na kontinentech. Na pólech mohlo být počasí úplně jiné. Naše záznamy ukazují, co se dělo v úplně jiné části světa. Zajímavé důsledky plynou z geologických výzkumů i pro historiky. Období výrazného sucha se totiž až podezřele dobře shoduje s dobou, kdy byly Východořímská a později Byzantská říše ve stadiu postupného hospodářského úpadku. O tom, zda bylo postupné vysušování skutečně jeho příčinou, můžeme sice jen spekulovat, ale jedno je přece jen jisté: Spolupráce vědců z různých oborů se prostě vyplácí!

Co potkáte v jeskyni
Prosakující voda, v níž je rozpuštěna hornina, dokáže vnitřek jeskyně parádně nazdobit. Uvnitř jeskyní se setkáváme především s krápníky, tady stalagmity, které rostou ode dna jeskyně vzhůru, stalaktity, které rostou naopak od stropu, a stalagnáty, které vznikají jejich spojením. Úzký spojený krápník se nazývá brčko, širokým nařaseným krápníkům říkáme závoje. Heliktity neboli excentrické krápníky nerostou ani ze stropu ani ze dna, ale z boku – jsou ale velmi vzácné. Na dně jeskynních jezírek mohou také vzácně vznikat drobné kulovité útvary, tzv. jeskynní perly. Dno nebo stěny jeskyně může pokrývat bílá hmota tvarohovité konzistence zvaná mondmilch, která má pěkný český název – nickamínek.

Související články
Příroda Technika 27.7.2025
Antihmota už dávno není jen teoretickou kuriozitou, vždyť ve výzkumných centrech, jako je CERN, ji vědci dokážou nejen vytvářet, ale i uchovávat. A nyní se poprvé podařilo přepravit částice v přenosném zařízení, což otevírá nové možnosti pro studium i praktické využití tohoto mimořádného jevu. Jedním z hlavních problémů při práci s antihmotou je její extrémní […]
Příroda 24.7.2025
Česká republika má nový druh včely. Odborníci z CARC (Národní centrum zemědělského a potravinářského výzkumu) zaznamenali vůbec první výskyt impozantní včely čalounice jerlínové (Megachile sculpturalis). Tato samotářsky žijící včela pochází z východní Asie a může dorůst délky přes dva centimetry. Na první pohled může připomínat čmeláka nebo drvodělku – vydává hluboký bzukot, má černou hlavu a zadeček, ochlupenou […]
Příroda 23.7.2025
Často se mluví o tom, že divoká příroda Jižní Ameriky skrývá mnoho ještě nepoznaných druhů zvířat. Týmu peruánských vědců se podařilo hned tři takové druhy objevit. Přesněji řečeno objevili tři druhy malých žab. Jejich domovem je území na severozápadě Peru, v horském prostředí, ve značné nadmořské výšce. Krajinu tu často pohlcuje mlha. Žít v tamních drsných podmínkách […]
Bez kyslíku by život na naší planetě nebyl možný. Vědci však tvrdí, že Země nebude mít atmosféru bohatou na kyslík navždy. Podle nich je budoucí životnost zemské atmosféry bohaté na kyslík již jen miliarda let. Co čeká naši planetu potom? Existuje hned několik scénářů smutného konce naší „modré planety“. Podíl na tom může mít změna […]
Příroda 21.7.2025
To jablko přímo volalo po tom, abych ho utrhl! Taková s notnou dávkou nadsázky pronesená slova nemusí být až tak daleko od pravdy. Podle vědců totiž rostliny skutečně vydávají zvuky, dokonce křičí v případě, že jsou zraněné nebo ve stresu. De facto jde o důsledek fyzikálních procesů, spojených třeba s dehydratací. Odborníci teď navíc přišli […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz