Domů     Historie
Kdy se člověk poprvé vyšvihl na koně?
21.stoleti 9.3.2009

Spojení člověka a koně bylo jedním z nejvýznamnějších milníků na cestě lidské civilizace. Rozhodující krok, kdy lidé přestali v koních vidět jen vydatný zdroj potravy, se pravděpodobně udál na pláních dnešního Kazachstánu o celých 1 000 let dříve, než si vědci dříve mysleli. Spojení člověka a koně bylo jedním z nejvýznamnějších milníků na cestě lidské civilizace. Rozhodující krok, kdy lidé přestali v koních vidět jen vydatný zdroj potravy, se pravděpodobně udál na pláních dnešního Kazachstánu o celých 1 000 let dříve, než si vědci dříve  mysleli.

Domestikace koně je skutečným milníkem lidské historie, podobně jako například vynález kola, říká archeolog Alan Outram z britské University of Exeter, který v nedávné době publikoval výsledky ze svého rozsáhlého výzkumu v lokalitě Botai v prestižním magazínu Science. Botai v Akmolské oblasti v severním Kazachstánu patří mezi archeology k proslulým místům. Takzvaná „botajská kultura“ (3 700 – 3 100 př.n.l.), je už po dlouhou dobu známá tím, že její příslušníci měli ve velké oblibě koně. Divocí koně se na rozsáhlých asijských pláních koneckonců vyskytovali v obrovských počtech a stávali se proto oblíbenou kořistí stepních lovců. Ve vykopávkách dokonce počet koňských koster  zdaleka převyšuje počet koster lidských. Před více než 5 500 lety se ale stalo nejspíš něco zvláštního – z kořisti se stal spojenec. A jak k tomuto závěru archeologové došli? Otram společně s Robinem Bendreyem z Francouzského přírodovědeckého muzea v první řadě pečlivě zkoumali kostry koní, které zde nalezli. Podle jejich názoru nesla řada koňských zubů otisky či spíše zářezy, které jsou typické pro koně, jejichž hlavy vězí po valnou část jejich života v ohlávce. Tento důkaz není sám o sobě stoprocentně přesvědčivý, a tak se jej Otram snažil podložit ještě dalšími argumenty. Kostry botajských koní měli podle něj ještě další znak domestikantů – užší metakarpální kosti. A aby nebylo důkazů málo, přidávají archologové ještě dva další, tentokrát už z oblasti kulturní. První z nich je gastronomický. Z keramiky nalezené na místě se totiž archeologům podařilo získat vzorky, které obsahovaly velké množství tuku. Kloní se proto k názoru, že toto nádobí bylo využíváno ke skladování kobylího mléka, které se v této oblasti ostatně pije dodnes. Jako poslední podporu pro svou hypotézu uvádějí, že na místě, které zkoumali, se nachází nápadně velký počet nástrojů vyrobených z minerálů, které se zde nevyskytují. Vysvětlení je jediné – museli si je přivést z daleka. A jak jinak, než na koni. Tak co říkáte, podařilo se vědcům snést dostatek důkazů na to, aby dokázaly přesvědčit i ty nejzatvrzelejší nevěřící Tomáše?

Související články
Pražské Metro slaví 50 let a jako oslavu přinášíme vzpomínky pamětníků a dokumentů z firemních archivů – přehlídku zapomenutých příběhů. Zaměstnanci Metrostavu vybudovali traťové tunely na všech třech trasách pražského metra a celkem 49 stanic, z toho 33 hloubených a 16 ražených. V roce 2018 bylo pražské metro zařazeno mezi 100 nejlepších děl v anketě […]
Těžké dělostřelectvo a kulomety způsobují zranění dosud nevídaná. Šrapnely odtrhávají kusy tváře. Jedovaté plyny poškozují tkáně. I „obyčejný“ požár nadělá pořádnou paseku… Zdá se, že osudem znetvořených vojáků je dožít v ústraní a zahalení. Pak ale přichází lékař, který jim navrátí naději. Objev anestezie, sepse a dezinfekce v 19. století spustily skutečný rozvoj v oblasti plastické chirurgie. Tohle […]
Svatý Vojtěch, který pocházel ze slavného rodu Slavníkovců, jež bojovali s Přemyslovci o český trůn, byl druhým pražským biskupem a prvním českého původu. Unikl vyvraždění Slavníkovců, aby byl zabit na misii v Prusku. Nyní se mezinárodnímu týmu podařilo zrekonstruovat jeho tvář. Vojtěch, který je v zahraničí známý pod svým biřmovacím jménem Adalbert, se narodil kolem […]
Avaři, kočovníci mongolského původu, byli zřejmě příčinou vzniku Sámovy říše na našem území. O jejich životě se toho však mnoho neví. Genetické zkoumání ostatků z jejich pohřebišť na území dnešního Maďarska, za kterým stála česká vědkyně Zuzana Hofmanová, tak nyní odhaluje taje avarské společnosti. Zuzana Hofmanová, která působí v Ústavu archeologie a muzeologie Filozofické fakulty […]
V lokalitě Cañada Seca na západě Argentiny objevili vědci hrob, který vedle koster nejméně 24 lidí obsahoval i částečnou kostru vyhynulého druhu lišky. Zkoumání naznačují, že byla zřejmě oblíbeným „domácím“ mazlíčkem, proto se jí dostalo pocty být pohřbená spolu se svými „páníčky“. Naleziště, nacházející se asi 210 kilometrů jižně od argentinského města Mendoza, bylo objeveno […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz