Domů     Příroda
Jak budou rostliny reagovat na globální oteplování?
21.stoleti 9.4.2009

Jakým způsobem se vlastně rostlinám daří zjistit, jaká je okolní teplota? I když je podle jejich reakcí zřejmé, o teplotu svého okolí vnímají, podstatu jejich vnitřního „teploměru“ se vědcům zatím odhalit nepodařilo a nazývají jej proto „svatým grálem“ botaniky. Nedávno se však britským vědcům podařilo identifikovat gen, který je zodpovědný za proměnu celé rostlinné architektury jako odpovědi na proměnu teploty. Jakým způsobem se vlastně rostlinám daří zjistit, jaká je okolní teplota? I když je podle jejich reakcí zřejmé, o teplotu svého okolí vnímají, podstatu jejich  vnitřního „teploměru“ se vědcům zatím odhalit nepodařilo a nazývají jej proto „svatým grálem“ botaniky. Nedávno se však britským vědcům podařilo identifikovat gen, který je zodpovědný za proměnu celé rostlinné architektury jako odpovědi na proměnu teploty.

Tým britských genetiků z univerzit v Leichesteru a v Oxfordu přiblížil lidské porozumění tomu, jak rostliny reagují na teplotu okolí skutečně mílovými kroky. Efekt vyšších teplot na architekturu rostlin je vědcům známý již dlouhou dobu. Na zvýšení teploty  reagují rostliny tím, že prodlouží své stonky a také velmi nápadně natáhnou řapíky svých listů. Tato proměna má však velmi nevítaný důsledek pro zemědělce.  Tato „upravené“ rostliny totiž poměrně značně zmenší svou celkovou biomasu a farmáři tak vlastně přijdou o část své úrody. Globální oteplování jim proto může dělat skutečně těžkou hlavu. Týmu pod vedením Dr. Kerry Franklinové se nedávno podařilo odhalit jeden jediný gen, který reguluje celou kaskádu dalších procesů, v jejichž  důsledku dojde k rozsáhlé  proměně v celkovém dizajnu modelového organismu rostlinných genetiků huseníčku rolního (Arabidopsis thaliana). Tyto proměny přesně odpovídají proměnám, kterými rostliny reagují na zvýšení teploty a dalo by se tedy říci, že objevili master-gen pro všechny tyto proměny. Objev britského týmu má však ještě další významní důsledky, které mohou vědce poučit o způsobech, jimiž  rostliny reagují na různé proměny ve svém okolí. Protein PIF4, který je produktem objeveného genu, byl vědcům znám již delší dobu. Vědělo se o něm už, že je nějakým způsobem angažován v růstu rostlin, který je spojen s přísunem denního světla. Jak světelné, tak teplotní signály z okolí si tedy při regulaci růstu nejspíše setkávají u stejné regulační látky, proteinu PIF4.

 

Související články
Moderní kukuřice může být až dvakrát vyšší než dospělý člověk, pro děti je chůze v kukuřičném bludišti zábavou. Ovšem výška rostliny ji činí náchylnou ke zničení během silných poryvů větru. Proto byla vyvinuta nižší varianta kukuřice, která skýtá řadu výhod. Kukuřice je starobylou zemědělskou plodinou Ameriky, známá byla již 4000 let před naším letopočtem. Její […]
Mezi přední světové producenty kakaa (Theobroma cacao) patří i africká Ghana. Její produkci však decimuje nemoc zvaná viróza zduřelých výhonků kakaovníku, přenášená drobným hmyzem vlnatkou. Od roku 1946 muselo být kvůli tomu v Ghaně vykáceno přes 254 milionů kakaovníků. Pomocnou ruku zemi nabídl profesor matematiky z Texaské univerzity. Až polovina světové produkce čokolády pochází z […]
Říká se, že není malých rolí. A že i nicotný jedinec může dokázat velké věci. To se potvrdilo v savaně v Keni, kdy jeden druh mravenců zapříčinil malou změnu v přírodním prostředí, která ale měla dalekosáhlé důsledky. Celá desetiletí působil a žil na pastvinách v africké Keni původní druh mravenců akátových (Crematogaster). Ten svými jedovatými […]
Vinaři používají dvě metody k detekci toho, zda bylo jejich bílé víno kontaminováno nežádoucími mikroby, a to čichovou zkoušku a testování vzorků vína v Petriho misce. Nyní by se k nim mohla přidat ještě třetí, hi-tech metoda, a to testování vína pomocí elektronického jazyka. Elektronický jazyk se tomu lidskému vůbec nepodobá co do vzhledu, ale […]
Za hadího rekordmana byl dosud považován Titanoboa cerrejonensis, jehož pozůstatky byly objeveny v roce 2002 v severovýchodní Kolumbii. Žil zhruba před 60 miliony let a dle odhadů mohl měřit kolem 13 metrů. Nyní vědci v Indii objevili obratle zřejmě ještě většího příslušníka podřádu hadi… V hnědouhelném dole Panandhro v indickém státě Gudžarát bylo objeveno celkem […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz