Domů     Příroda
Delfín: Mistr kuchařského řemesla
21.stoleti 20.5.2009

Inteligence delfínů je pověstná. Jsou schopni spolupracovat a učit se jeden od druhého. Jeden nedávný výzkum dokonce nadhodil odvážnou hypotézu, že jsou schopni použít jednoduché nástroje.Inteligence delfínů je pověstná. Jsou schopni spolupracovat a učit se jeden od druhého. Jeden nedávný výzkum dokonce nadhodil odvážnou hypotézu, že jsou schopni použít jednoduché nástroje.

Vědci totiž zpozorovali, že delfíní matky učí svá mláďata lámat mořské houby a používat je jako ochranu při hledání potravy na mořském dnu. Nyní přicházejí australští vědci s dalším zajímavým objevem: Když delfín chytne sépii, propracovaným způsobem ji vykostí a zbaví ji i jejího inkoustu.

Delfíni používají složitý komunikační systém, který se delfíní mláďata učí podobně jako děti lidskou řeč. Vědci mají dokonce podezření, že si tito králové moří dávají i cosi na způsob jmen. Jsou popsány i případy, kdy delfíni či kosatky spolupracují s lidmi při lovu ryb, například v Austrálii nebo Brazílii, podnět k této činnosti přitom vychází od mořských savců. Ale že by se delfíni věnovali i kuchařině?

Vymačkaná sépie

Takový delfín skákavý denně spotřebuje až 7 kilogramů masa. Do jeho jídelníčku patří ryby, korýši, troufne si i na menší žraloky. Občas ovšem dostane chuť i na nějakou specialitku. Za pochoutku považuje třeba sépii, desetiramenného hlavonožce, který dorůstá délky třiceti centimetrů.
Biologové opakovaně pozorovali, jak delfíní samice nahnala sépie, které se obvykle skrývají v řasovém porostu, do míst, kde se nacházelo čisté písečné dno. Se svou kořistí se nejdříve pohrála a pak ji jediným drtivým úderem čenichu usmrtila. Na tom by ještě nebylo nic zvláštního. Překvapení výzkumníci ovšem poté pozorovali další divadlo. Delfín sépii nadzvedl a poté do ní mlátil svým čumákem tak dlouho, dokud ji nezbavil jejího obranného inkoustu.

Jak získat čisté kalamáry

Tím „kuchyňská“ příprava delfíní večeře ještě neskončila. Sépie má na hřbetě pod kůží zbytek vápenité schránky, které se říká sépiová kost. Delfína ovšem zajímá jen maso, o nějaké kosti nemá zájem. Aby se jich zbavil, položí delfín sépii do písku, a pak ji vláčí tak dlouho, dokud schránka neodpadne. Poté se už pouští do jídla.
Vědci neskrývali překvapení: „Ukazuje to, jak velmi jsou jejich mozky vyvinuté. Je to pěkně mazaná cesta, jak získat čisté kalamáry bez všech těch příšerných kousků,“ podotkl člen výzkumného týmu Mark Norman. Jeho kolega Tom Tregenza uvedl, že podobné chování u delfínů pozorovalo poslední době více potápěčů. Jak se zdá, kuchařské umění delfínů bude dalším důkazem schopnosti delfínů učit se od sebe navzájem.
Delfíni – romantici

Když se chlapec poprvé odhodlá pozvat dívku na schůzku, obvykle na ni čeká s dárkem v podobě květiny. Je to k nevíře, ale u delfínů námluvy probíhají obdobně. Delfín sice nečeká někde na rohu s kyticí rudých růží, místo toho pro svou vyvolenou „natrhá“ chomáč řas či větví. Že se jedná o klasické dvoření, je přesvědčen britský vědec Tony Martin z British Anctartic Survey v Cambridge, který delfíny sledoval v Brazílii. Podle jeho slov se tímto způsobem nechovají všichni samci, tudíž podobné jednání není instinktivní. Martin si je proto jist, že je to další důkaz o učenlivosti delfínů.

Předchozí článek
Související články
Objevy Příroda 19.5.2025
Klimatická změna rychle proměňuje arktickou tundru, potvrdila rozsáhlá mezinárodní studie, kterou publikoval časopis Nature. Vědci po čtyři desetiletí sledovali více než 2 000 rostlinných společenstev napříč Arktidou a zjistili, že změny nejsou jednotné – zatímco některé oblasti zaznamenaly přírůstek druhů, jiné naopak ztrácely svou biologickou rozmanitost. Mezi výzkumníky, kteří se na projektu podíleli, byl i […]
Objevy Příroda 19.5.2025
Půlroční expedice doktorského studenta z Biologického centra AV ČR a Jihočeské univerzity na tropickém ostrově Nová Guinea přinesla jedinečný objev. František Vejmělka jako první zdokumentoval jednoho z největších myšovitých hlodavců světa – velekrysu Mallomys istapantap. Tento tajemný noční tvor obývá chladné mlžné horské pralesy a pláně v nadmořských výškách 3700 metrů a pro vědu byl znám pouze z několika […]
Příroda 18.5.2025
Nově analyzovaná fosilie Archaeopteryxe, získaná Fieldovým muzeem v Chicagu v roce 2022, přinesla zcela nové poznatky o tom, jak se první ptáci naučili létat. Tento exemplář, původně pocházející z Bavorska, je prvním, u kterého byly identifikovány specializované terciální peří na části horních končetin. Tato pera vytvářejí aerodynamický přechod mezi křídlem a tělem, což je adaptace […]
Že osiřeli, je na šimpanzích znát i v dospělosti. Obzvlášť na to doplácejí samci, mívají horší postavení ve skupině a méně potomků. Trauma osiření je dokonce vidět na magnetické rezonanci, jelikož trvale mění strukturu mozku.   Šimpanzi jsou ve zvířecí říši nápadní nezvykle dlouhým dětstvím, které trvá 13 až 15 let. Důvod je podobný jako u […]
Objevy Příroda 12.5.2025
Sršni asijští se stali nechtěnou součástí evropské krajiny a snižují počty užitečných opylovačů. Tento invazní druh pochází z jihovýchodní Asie, ale od prvního výskytu ve Francii v roce 2004 se přes veškerou snahu o vymýcení postupně šíří dál. Zatím mu v tom podle odborníků nebrání ani žádný přirozený nepřítel. V polovině dubna začínají ze zimovišť vylétat […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz