Domů     Příroda
Kde se vlastně vzaly oceány?
21.stoleti 18.9.2009

To je otázka, která trápí mnohé vědce dodnes. Nyní se však zdá, že je dohadům konec. S novým vysvětlením přiházejí japonští badatelé. Když se planeta Země pomalu vzpamatovávala ze svého bouřlivého vzniku, mělo naše životodárné Slunce mnohem menší sílu, než má dnes. Jak se ale potom voda na Zemi mohla udržet v kapalném stádiu, důležitém pro vznik života?
To je otázka, která trápí mnohé vědce dodnes. Nyní se však zdá, že je dohadům konec. S novým vysvětlením přiházejí japonští badatelé. Když se planeta Země pomalu vzpamatovávala ze svého bouřlivého vzniku, mělo naše životodárné Slunce mnohem menší sílu, než má dnes. Jak se ale potom voda na Zemi mohla udržet v kapalném stádiu, důležitém pro vznik života?

Dějiny naší planety a života na ní, ovlivňují často velmi jednoduché chemické pochody. Stačí, aby několik základních prvků vytvořilo sloučeninu s poněkud odlišnými vlastnostmi, než jaké měly ty předchozí a tvář Země se promění k nepoznání.

Byla Země ledovou koulí?
Vědci Tokijského technologického institutu a Kodaňské univerzity nedávno přidali další chybějící kamínek do skládačky velmi zajímavého příběhu přeskupování základních atomů do nových molekul. Tento proces zásadně ovlivnil další příběh Země včetně života na ní. Astronomové již před několika lety vypočítali, že poměrně dlouhou dobu po vzniku sluneční soustavy, mělo Slunce výrazně nižší výkonnost než dnes, dokonce o celých 30%. Tak slabé „topení“ však nemohlo udržet vodu na Zemi nad bodem mrazu a namísto oceánů, vhodných pro vznik života, by se rozprostíraly jen obrovské ledové pláně.

Přikryla se dekou
„Jediný způsob jak zabránit, aby se Země proměnila ve sněhovou kouli, bylo podání pomocné ruky od některého ze skleníkových plynů,“ říká Matthew S. Johnson z Ústavu pro výzkum atmosféry Kodaňské university. A vzápětí dodává: „Nejpravděpodobnějším kandidátem na tento plyn je karbonylsulfid (COS)“. Kdyby Zemi přikryla ochranná „deka“ z tohoto plynu, zvýšila by se její teplota zhruba o 30%, tedy přesně o tu hodnotu, která jí oproti dnešku chyběla díky slabému záření Slunce.

Předchozí článek
Další článek
Související články
Nově sekvenovaná DNA vyhynulého amerického geparda z kostí nalezených v Yukonu a Wyomingu odhaluje, že navzdory svému štíhlému tělu byl Miracinonyx trumani příbuzný úplně jiné moderní kočkovité šelmy… Mnoho vědců tušilo už dlouho, že na vyhynulém „americkém gepardovi“ je něco podezřelého. Jeho fosilie byly poprvé identifikovány v 70. letech 20. století. Na základě své štíhlé […]
V rámci reintrodukčních snah pražské zoo a jejích partnerů byli koně Převalského navráceni do mongolských stepí. Odborníci se poté vrhli do projektu, v jehož rámci chtějí dostat převaláky zpátky do další země, ve které v minulosti ve volné přírodě žili – do Kazachstánu. Od června 2024 proběhly už celkem tři transporty do kazašské Zlaté stepi. […]
Při jejich posuzování je třeba vzít v úvahu univerzální evoluční pravidlo: žádný bodný nástroj vyskytující se v přírodě není nejlepší ve všem. V nejnovější studii se vědci zaměřili na posouzení jejich odolnosti a účinnosti při propichování. Co zjistili? Ať už se jedná o kly, tesáky, zobáky, drápy či žihadla, všechny tyto „bodné nástroje“ přírody se […]
Příroda 3.9.2026
Roste pomalu, ale vydrží déle. Tento vzorec se opakuje u bylin, keřů i lián od Arktidy po polopouště. Mezinárodní tým vědců vedený Botanickým ústavem Akademie věd ČR analyzoval více než 3 100 druhů rostlin z pěti kontinentů a ukázal, že pomalý růst je napříč různými skupinami rostlin spojen s delším životem. Výsledky publikované v časopise […]
Bez česneku si českou kuchyni lze představit jen těžko. Není to jen česnečka, ale přidáváme ho i do bramboračky, guláše, výpečků či bramboráků. Za lék ho považovaly nejen naše babičky, ale i otec moderní medicíny Hippokrates. Jak ho konzumovat, aby z něj lidské tělo dostalo maximum živin? Česnek kuchyňský (Allium sativum) se řadí mezi cibuloviny. […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz