Proč Slunce utichlo?

Astronomové, kteří každý den míří své dalekohledy směrem na nejbližší hvězdu, Slunce, se v poslední době malinko nudí. Během předcházejících dvou let Slunce jako by zlenivělo – žádné sluneční skvrny, žádné gigantické erupce. Z tohoto zvláštního klidu jsou však astronomové již pěkně neklidní. Co by mohlo podle nich za slunečním spánkem stát?
Astronomové, kteří každý den míří své dalekohledy směrem na nejbližší hvězdu, Slunce, se v poslední době malinko nudí. Během předcházejících dvou let Slunce jako by zlenivělo – žádné sluneční skvrny, žádné gigantické erupce. Z tohoto zvláštního klidu jsou však astronomové již pěkně neklidní. Co by mohlo podle nich za slunečním spánkem stát?

Když na sluneční kotouč pohlédneme prostým okem, nezdá se nám, že by byl nějak moc živý. Ale chyba lávky! Stejně jako v jakékoliv jiné hvězdě probíhá i ve Slunci nesmírná řada více či méně klidných fyzikálních procesů, díky nimž k nám od něj putuje životodárná energie. V posledních dvou letech se však zdá, jako by si řada těchto procesů vybrala dovolenou. Tento zvláštní a velmi komplexní jev se nedávno pokusili vysvětlit solární specialisté z několika pracovišť ve Spojených státech.

Každých 11 let…
 Takzvaná „sluneční aktivita“, tedy výkyvy v intenzitě „slunečního větru“ a nejrůznějších typů záření, které k nám z naší životadárné hvězdy přicházejí, dokáže na zemském povrchu ovlivnit nejen řadu přístrojů, ale i organismů a možná i celých ekosystémů. Od jejího průzkumu bychom proto mohli čekat odpověď na pestrou škálu otázek, které spadají do nejrůznějších oborů od biologie přes meteorologii a klimatologii až po např. geologii. Astronomové už dlouhou dobu vědí, že aktivita Slunce není stále stejná, ale mění se v průběhu času v cyklech, které jsou poměrně jasně vymezené jeho magnetickým přepólováním. Tento cyklus, který astronomové také nazývají podle jeho objevitele cyklus Schwabeův, bývá různě dlouhý. Většinou trvá okolo 11 let, známe však i cykly, které trvaly jen 9 či naopak až 14 let. Během jednoho cyklu se sluneční aktivita také výrazně proměňuje. Období intenzivní činnosti, tzv. solární maxima, střídají propady, kdy se vlastně nic moc neděje, tzv. solární minima. V obdobích maxima pozorují astronomové na slunečním povrchu nebývale vysoký počet oblastí s výrazně zvýšeným magnetismem a nižší teplotou, tzv. slunečních skvrn. V období minimální aktivity je povrch Slunce naopak prakticky bez poskvrnky.

Nejméně za celé století
 Pro astronoma, který se zabývá slunečními cykly, je rokem 1 rok 1775. Od té doby proběhlo již celých 23 cyklů, do svého 24. vstoupilo Slunce v lednu roku 2008. Od té doby se mu ale do práce moc nechce – je na nejnižším stupni své aktivity za posledních 100 let! Solární astronomové však nezahálejí a snaží se přijít s nějakou teorií, co za tímto slunečním „mlčením“ vlastně stojí. Rachel Hoveová a Frank Hill z Národní sluneční observatoře v arizonském Tusconu se snažili hledat vysvětlení prostřednictvím techniky, která se nazývá helioseizmologie. Tento postup umožňuje studovat vnitřek Slunce na základě pozorování a analýzy oscilací na jeho povrchu. Konkrétní metoda, kterou užili, analyzovala data nashromážděná za 15 let pozorování tlakových vln, které se z vnitřních proudů derou vzhůru. Tímto způsobem se jim podařilo odhalit proud žhavé plazmy, ukrytý na sluneční poměry nepříliš hluboko – asi 7000 km pod povrchem. Tento proud se z našeho pohledu skutečně šnečím tempem „plazí“ od pólů směrem k rovníku, dokud nedotáhne magické hranice 220 severní šířky. Zanedlouho poté započne další série vznikání slunečních skvrn. „Odhalení tohoto proudu ukazuje, že sluneční magnetické dynamo není mrtvé, jak se někteří domnívali. Pouze si tentokrát dalo na čas,“ vysvětluje důvody pro vznik solárního minima Frank Hill.

Cesta do vnitřku solární skvrny
Jednou z oblastí, kde se uplatňují supervýkonné počítače, je i modelování procesů uvnitř Slunce. Takové procesy mají sice souvislost s tím, co mohu vědci pozorovat na povrchu, pouhým pozorováním ovšem zjistitelné nejsou. S neuvěřitelně detailní počítačovou simulací slunečních skvrn přišel v nedávné době německý astronom Matthias Rempel, který v současnosti působí v Národním centru pro výzkum atmosféry v americkém Boulderu. Model hlubinných proudů, který společně se svými kolegy vypracoval, odhalil dynamiku vznikání dvou hlavních oblastí skvrn – stínů (umbry) a polostínů (penumbry) – a jejich souvislosti s proměnami magnetického pole. „Tento model by nevznikl bez superpočítače, který je schopný provést 76 trilionů operací za jedinou vteřinu,“ pochvaluje si výdobytky moderní techniky Remper. Jeho model by v budoucnu mohl vést k lepším předpovědím ohledně vzniku slunečních skvrn.

Rubriky:  Astronomie
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Webbův teleskop zná první cíle svého výzkumu

Webbův teleskop zná první cíle...

Plynný obr Jupiter, organické molekuly v mračnech formujících...
Slunce se dočká nových hvězdných sousedů

Slunce se dočká nových hvězdných...

Náš nejbližší hvězdný soused? Už na základních školách se děti...
Nadějná exoplaneta, která míří k naší sluneční soustavě

Nadějná exoplaneta, která míří k...

Pouhých 11 světelných let od Slunce byla objevena planeta o velikosti Země s...
Návštěvník ze vzdáleného vesmíru prolétá sluneční soustavou

Návštěvník ze vzdáleného vesmíru...

Americký úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) sleduje zvláštní...
Kolem Země proletěl asteroid

Kolem Země proletěl asteroid

Včera proletěl ve vzdálenosti 44 000 kilometrů kolem Země asteroid pod...
Chlormetan? Ve vesmíru žádná velká vzácnost

Chlormetan? Ve vesmíru žádná...

Pozorování provedená pomocí radioteleskopu ALMA a kosmické sondy...
Když si hvězda hraje s bublifukem…

Když si hvězda hraje s...

Astronomové využili schopnosti radioteleskopu ALMA a pořídili záběr bubliny...
Které hvězdy se blíží ke Slunci?

Které hvězdy se blíží ke Slunci?

Pohyb více než 300 tisíc hvězd pozorovaný observatoří ESA Gaia ukázal,...
Skryté, leč mohutné zásoby plynu ve vzdálené galaxii

Skryté, leč mohutné zásoby plynu...

Astronomové využili radioteleskop ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter...
Dosud nejdetailnější pohled na cizí hvězdu

Dosud nejdetailnější pohled na...

Astronomům se s použitím interferometru ESO/VLTI podařilo získat dosud...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Záhadná dvojčata June a Jennifer: Aby jedna mohla žít, druhá musí zemřít!

Záhadná dvojčata June a Jennifer: Aby...

Na první pohled dvě milé dívenky, které se podobají jako vejce vejci. Před...
Múza Jindřicha Štyrského: Věrná Toyen vyprovodila malíře až do náruče smrti!

Múza Jindřicha Štyrského: Věrná Toyen...

Nevšední žena oblečená v černém zaujme při procházce na pobřeží ostrova malíře...
Video: Duch Pepka námořníka se usadil na Maltě!

Video: Duch Pepka námořníka se...

Do roku 1980 nemá Malta s Pepkem námořníkem nic společného. Jenže pak se sem...
Budoucnost přežití? Vypustit krev, zchladit tělo na 10 stupňů!

Budoucnost přežití? Vypustit krev,...

Každá živá buňka potřebuje kyslík. Když ho nemá, umírá, pokud se...
Proč skáčou psi z mostu? Překvapivé vysvětlení!

Proč skáčou psi...

Thomas pustí z vodítka svoji fenku retrívra. Nemá strach, že by začala vyvádět....
Stal se za první republiky benzín pro československé letectvo předmětem nekalých obchodů?

Stal se za první republiky benzín pro...

Československá armáda potřebuje začátkem 20. let benzín pro svoje auta a...
Sekta s názvem Fiat Lux: Členové nosí bílé šaty na znamení čistoty!

Sekta s názvem Fiat Lux: Členové nosí...

Žena v bílých šatech a černé paruce se evidentně nachází v transu a mluví...
Jak se slaví Vánoce ve světě?

Jak se slaví Vánoce ve světě?

Jak se stalo, že tento křesťanský svátek dodržujeme do dnešních časů? Jaké...
Pohani v Česku: Krvavé pohřební orgie na Býčí skále!

Pohani v Česku: Krvavé pohřební...

Na první pohled vypadá téměř obyčejně. Když se ale přiblížíte k jejímu vchodu, možná se...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.