Domů     Příroda
Havajské sopky mají hluboké „kořeny“
21.stoleti 7.12.2009

Proud roztavených hornin se dere na povrch nejčastěji v místech, kde se pod sebe podsunují litosférické desky. Jak ale vysvětlit vznik sopek uprostřed těchto desek? Odpovědí je teorii hlubinného magmatismu, takzvané „plášťové chocholy“. Tuto teorii se nedávno podařilo potvrdit americkým geologům.Proud roztavených hornin se  dere na povrch nejčastěji v místech, kde se pod sebe podsunují litosférické desky. Jak ale vysvětlit vznik sopek uprostřed těchto desek? Odpovědí je teorii hlubinného magmatismu, takzvané „plášťové chocholy“. Tuto teorii se nedávno podařilo potvrdit americkým geologům.

Otázka, odkud se vlastně bere síla sopek znepokojovala lidstvo už od dob samotného úsvitu civilizace. S nejpropracovanější odpovědí přišel až geniální německý geofyzik  Alfred Wegener. Jeho teorie takzvaného kontinentálního driftu, poprvé publikovaná poprvé v roce 1915 předpokládá, že po „moři“ roztavených hornin plavou jako „kry“ obří litosférické desky. V místech jejich styku (tzv. subdukčních zónách) dochází k obrovskému uvolňování energie a proto jsou zde zemětřesení či sopečné exploze takřka na denním pořádku. Po širokém přijetí Wegenerovy teorie však pro geology vyvstal další oříšek. Jak vysvětlit existenci sopek v místech, kde se litosférické desky zcela evidentně nestýkají? Zhruba před téměř 40 lety proto americký geofyzik W. Jason Morgan formuloval teorii “plášťových chocholů” (mantle plumes). Podle této představy má proud magmatu na těchto místech  původ ve velkých hloubkách spodního pláště. Když dosáhnou zemského povrchu, vytvoří na něm vulkanicky aktivní míso zvané „horká skvrna“ (hot spot).  Tato teorie sice pro existenci vulkanismu uprostřed zemských desek poskytuje skvělé vysvětlení,  poměrně špatně se však dokazuje. Horké skvrny se totiž většinou vyskytují v nepřístupných oblastech  mořských hlubin, kde se podrobná měření provádějí velmi nesnadno. Odborníci v čele se dr. Seanem Solomonem, ředitelem Oddělení pro pozemský magnetismus v Carnegieho institutu v americkém Washingtonu DC, sdružení v projektu PLUME, po poslední dva roky poctivě shromažďovali data na Havajských ostrovech. Jejich nedávno publikované výsledky se zdají být velmi přesvědčivé. „Myslím, že máme v rukou velmi silné důkazy pro to, že pod Havajskými ostrovy leží plášťový chochol, který zasahuje až do hloubky 1500 kilometrů. Možná zasahuje ještě hlouběji, o tom však nemůžeme na základě dostupných dat rozhodnout. Pro přijetí  modelu plášťových chocholů existuje však již skutečně dobrý důvod,“ libuje si nad výsledky dlouholetého pátrání dr. Solomon.

Související články
Příroda Technika 27.7.2025
Antihmota už dávno není jen teoretickou kuriozitou, vždyť ve výzkumných centrech, jako je CERN, ji vědci dokážou nejen vytvářet, ale i uchovávat. A nyní se poprvé podařilo přepravit částice v přenosném zařízení, což otevírá nové možnosti pro studium i praktické využití tohoto mimořádného jevu. Jedním z hlavních problémů při práci s antihmotou je její extrémní […]
Příroda 24.7.2025
Česká republika má nový druh včely. Odborníci z CARC (Národní centrum zemědělského a potravinářského výzkumu) zaznamenali vůbec první výskyt impozantní včely čalounice jerlínové (Megachile sculpturalis). Tato samotářsky žijící včela pochází z východní Asie a může dorůst délky přes dva centimetry. Na první pohled může připomínat čmeláka nebo drvodělku – vydává hluboký bzukot, má černou hlavu a zadeček, ochlupenou […]
Příroda 23.7.2025
Často se mluví o tom, že divoká příroda Jižní Ameriky skrývá mnoho ještě nepoznaných druhů zvířat. Týmu peruánských vědců se podařilo hned tři takové druhy objevit. Přesněji řečeno objevili tři druhy malých žab. Jejich domovem je území na severozápadě Peru, v horském prostředí, ve značné nadmořské výšce. Krajinu tu často pohlcuje mlha. Žít v tamních drsných podmínkách […]
Bez kyslíku by život na naší planetě nebyl možný. Vědci však tvrdí, že Země nebude mít atmosféru bohatou na kyslík navždy. Podle nich je budoucí životnost zemské atmosféry bohaté na kyslík již jen miliarda let. Co čeká naši planetu potom? Existuje hned několik scénářů smutného konce naší „modré planety“. Podíl na tom může mít změna […]
Příroda 21.7.2025
To jablko přímo volalo po tom, abych ho utrhl! Taková s notnou dávkou nadsázky pronesená slova nemusí být až tak daleko od pravdy. Podle vědců totiž rostliny skutečně vydávají zvuky, dokonce křičí v případě, že jsou zraněné nebo ve stresu. De facto jde o důsledek fyzikálních procesů, spojených třeba s dehydratací. Odborníci teď navíc přišli […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz