Měsíc je pro naši Zemi nejbližším vesmírným tělesem a zároveň věrným souputníkem. Vědci se dnes mohou také pyšnit tím, že je ze všech těles také tím nejprozkoumanějším. Jak jste na tom se znalostmi o Měsíci vy, si můžete ověřit v kvízu 21. STOLETÍ. 
O Měsíc je v poslední době čím dále větší zájem. Světové velmoci se zase začínají předhánět, která z nich k němu dříve vyšle nejen automatickou sondu, ale i pilotovaný let s astronauty na palubě. Ve hře jsou především Američané a Rusové, podceňovat bychom však neměli ani Číňany, Japonce či Indy. Buď jak buď, jedno je jisté: o Měsíci a jeho vlastnostech budeme v budoucnu nejen v 21. STOLETÍ, ale i prakticky ve všech ostatních sdělovacích prostředcích slýchat čím dál častěji. A to už je docela dobrý důvod pro to udělat si ve svých znalostech našeho nejbližšího vesmírného souputníka pořádek. Možná vám k tomu napomůže i malý kvíz, který pro vás 21. STOLETÍ připravilo.
1.Vzdálenost mezi Zemí a Měsícem kolísá v závislosti na místě oběžní dráhy okolo Země, na níž se Měsíc právě nachází. Místo, na němž je Měsíc nejblíže, se nazývá perigeum, místo, kde je nejdále, nazýváme apogeem. Jaká je však průměrná, střední hodnota vzdálenosti mezi oběma tělesy?
a)363 300 km
b)405 500 km
c)384 403 km
2.V průběhu let 1969–1975 přistálo na Měsíci 6 posádek. Všech 6 k němu vyslali Američané. Vzpomenete si, kolik astronautů již stanulo na měsíčním povrchu?
a)4
b)14
c)12
3.Tmavé objekty, patrné i při pohledu prostým okem ze Země, se nazývají „měsíční moře“ (lat. mare). Je to proto, že dřívější astronomové věřili, že jsou skutečně naplněná vodou. Dnes však již víme, že za jejich tmavou barvou stojí horniny, jimiž jsou tvořeny – čediče. Víte, jak se nazývá největší „moře“, které lze na Měsíci spatřit?
a)Mare Imbrium (Moře dešťů)
b)Mare Nubium (Moře oblaků)
c)Mare Tranquilitatis (Moře klidu)
4.Na Měsíci prakticky nenajdeme místo, kde bychom se nesetkali s regolitem. Vzpomenete si, co že to vlastně ten všudypřítomný regolit je?
a)jedná se o všudypřítomnou směs plynů, které tvoří řídkou atmosféru Měsíce
b)je to souhrnný název pro zjizvení povrchu Měsíce krátery, které vznikly díky dopadům asteroidů a komet
c)jde o vrstvu rozdrceného prachu a štěrku ze sopečného skla, která pokrývá celý měsíční povrch
5.Průměrná hustota naší domovské planety je 5,5 g/cm3. Jak je na tom s ale s průměrnou hustotou Měsíc?
a)průměrná hustota Měsíce je přibližně identická s hustotou Země, tedy asi 5,5 g/cm3
b)průměrná hustota je vyšší než hustota Země, pohybuje se okolo hodnoty 6,8 g/cm3
c)průměrná hustota je nižší než hustota Země, pohybuje se okolo hodnoty 3,3 g/cm3
6.V současné době převažuje v učené komunitě názor o původu Měsíce, který je znám jako „teorie velkého impaktu“. Podle tohoto scénáře Měsíc vznikl tak, že:
a)měsíc byl původně vesmírným tulákem, který byl k Zemi navždy „přivázán“ neviditelným provázkem gravitace
b)dnešní Měsíc byl odtržen od vznikající Země díky obrovské odstředivé síle rotující protoplanety
c)měsíc vznikl z materiálu odtrženého při kolizi budoucí Země s dalším vesmírným tělesem – planetesimálou
7.V historii Měsíce bylo poměrně dlouhé období, kdy překypoval vulkanickou aktivitou. Většina jeho tepla však již byla během tohoto období vyzářena do okolí a dnes je proto Měsíc z geologického hlediska takřka mrtvou planetou. Víme, kdy přesně období nejhorečnatějšího vulkanismu trvalo?
a)v období před 3,7 – 2,5 miliardy let
b)v období před 4,6 – 3,2 miliardy let
c)v období před 1,2 miliardy let až do velmi nedávné současnosti
8.Obíhání Měsíce okolo Země a jejich společné obíhání okolo Slunce způsobuje z hlediska pozorovatele na Zemi řadu různých, více či méně častých jevů. Když Měsíc prochází oblastí zemského stínu, takzvanou umbrou, nastane jedna ze tří následujících situací:
a)částečné zatmění Měsíce
b)úplné zatmění Měsíce
c)úplné zatmění Slunce
9.Kráter South Pole-Aitken je největším kráterem nejen na Měsíci, ale prozatím i největším známým kráterem ve sluneční soustavě. Jak už jeho anglický název napovídá, nalezneme jej v blízkosti jižního pólu. Ze Země jej však spatřit nemůžeme, neboť se nachází na odvrácené straně Měsíce. Dokázali byste odhadnout jeho velikost a hloubku?
a)kráter má 789 km v průměru a hloubku 18 km
b)při šíři 2240 km se kráter hluboký pouhých 13 km
c)kráter měří 1857 km, hluboký je 25 km
10.Odvrácená strana Měsíce nemůže být ze Země nikdy přímo pozorována. K jejímu popsání proto nezbývá nic jiného než použít sondy. Američané provedli první podrobné mapování v rámci programu Lunar Orbiter v průběhu 60. let. První fotografie odvrácené strany však pořídila již sovětská sonda Luna 3. Ve kterém roce se jí to podařilo?
a)1959
b)1958
c)1955
Správné odpovědi:
1c, 2c, 3b, 4c, 5c, 6c, 7a, 8b, 9b, 10a
Vyhodnocení testu:
10–8 správných odpovědí:
Dokážete odpovědět i na obtížnější otázky. Váš zájem o Měsíc a jeho výzkum jde do nezvyklých hloubek.
7–5 správných opovědí:
Ze školy si stále ještě ledacos pamatujete, velký fanoušek vesmíru ale nejspíše nejste.
5–0 správných odpovědí:
Nezbývá vám, než pilně studovat každé číslo 21. STOLETÍ. Odpovědi na podobné otázky v něm totiž na 100 % naleznete.
