Když náš partner v rozhovoru zavrtí hlavou, je nám okamžitě jasné, co tím chce říci. Otáčení hlavy je jednoznačnou známkou nesouhlasu. Primatologové z německého Lipska nedávno přichytili naše blízké příbuzné, šimpanze bonobo, jak užívají prakticky stejné gesto. Podle německých vědců to ukazuje na pradávný původ gest lidských.
Oba druhy afrických šimpanzů, tedy šimpanz učenlivý (Pan troglodytes) i menší šimpanz bonobo (Pan paniscus) jsou podle všeho nejbližšími příbuznými člověka. Není proto divu, že s nimi sdílíme řadu společných rysů. Jedním z nich je i řada gest, kterým přikládáme stejný nebo podobný význam. Zoologové z Institutu pro evoluční antropologii Maxe Plancka se sídlem v nedalekém Lipsku nedávno nafilmovali samici šimpanze bonoba Ulindi, jak se kroucením hlavy snažila zakázat své dceři Luize, aby si hrála s jídlem. „Přesto, že se Ulindi snažila Luizu přimět, aby si přestala hrát s kouskem pórku, Luiza si jí ale nevšimla. Nakonec i tedy Ulindi zavrtěním hlavy jasně naznačila, že jídlo není na hraní,“ popisuje své pozorování mladá vědkyně Christel Schneiderová. Podobná pozorování se německým primatologům podařilo zopakovat ještě 12x. Vědci zdůrazňují, že bonobové mají oproti šimpanzům učenlivým podstatně pestřejší rejstřík komunikačních gest. Je tomu pravděpodobně proto, že na rozdíl od svého sesterského druhu žijí bonobové podstatně mírumilovnějším životním stylem, v němž hraje vzájemná komunikace významnější roli. Otázka, zda je původ gesta u bonobů i u lidí stejný, však zůstává stále otevřená. „V některých kulturách, například v Bulharsku, znamená zavrtění hlavou souhlas,“ dodává Schneiderová.
