Domů     Příroda
Stěhovaví motýli mají delší křídla
21.stoleti 20.5.2010

Stěhování severoamerických motýlů monarchů, je pro obyvatele USA vždy na podzim doslova atraktivní podívanou. Miliony pestrobarevných, oranžovo-černých motýlů se sdružují do milionových hejn a odlétají na tisíce kilometrů dlouhou cestu na jih. Jejich konečnou stanicí je ponejvíce Mexiko, někteří línější jedinci zůstávají už i na jihu Kalifornie.
Stěhování severoamerických motýlů monarchů, je pro obyvatele USA vždy na podzim doslova atraktivní podívanou. Miliony pestrobarevných, oranžovo-černých motýlů se sdružují do milionových hejn a odlétají na tisíce kilometrů dlouhou cestu na jih. Jejich konečnou stanicí je ponejvíce Mexiko, někteří línější jedinci zůstávají už i na jihu Kalifornie.

Tito motýli jsou 7.5 až 10 centimetrů velcí. Jejich letní generace se dožívá až čtyř týdnů, ta přezimující na jihu až osmi měsíců.

Příroda je mocná čarodějka
Motýli monarchové jsou však hojní i na Havaji, v Kostarice, v oblasti jižní Floridy či v Portoriku. Tito jižní bratříčci severoamerických monarchů se ale nemusí na zimu nikam stěhovat. Mají totiž teploučko po celý rok. Vědci se oběma těmto druhům motýlů podívali blíže na zoubek, či spíše na křídla a zjistili, že příroda je opravdu mocná čarodějka. Stěhovavý druh motýlů má totiž delší křídla. To samozřejmě výrazně mění jejich letové vlastnosti a umožňuje jim překonávat tisíce kilometrů při cestě na jih.

Počet motýlů klesá
Moudrá příroda se však nespokojila s úpravou křídel stěhovavých monarchů, ale upravila i jejich tvar a stavbu těla, které dokáže na dlouhý let pobrat více tukových zásob. To jim umožní nejen přežít cestu, ale i pět měsíců přezimování v Mexiku.
Vědci však také varují, že počet stěhujících se motýlů rok od roku klesá a vzhledem ke zhoršujícímu se životnímu prostředí mohou o tento každoroční fenomén Američané jednou přijít.

Motýlům zvoní hrana
V České republice je kriticky ohroženo celých 50% motýlů z celkového počtu 142 druhů, které se u nás vyskytují. Tak už se v přírodě nesetkáte například se žluťáskem barvoměnným, jasoněm červenookým či s bělopáskem hrachorovým. Příčiny jsou známé. Je to především intenzívní hospodaření na půdách, kde byly dříve pastviny, zmizely meze a úhory i kvetoucí louky. Na těch, které zbyly, se provádí předčasné sečení trávy, což má za následek likvidaci celého potomstva motýlů. Další desítky druhů mají na kahánku a brzy si je budeme prohlížet jen na obrázcích.

Související články
Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR našli během letoška čtyřicet nových sladkovodních virů, které napadají vodní mikroorganismy. První, který se jim podařilo izolovat a podrobně popsat, dostal jméno podle jihočeské metropole – Budvirus. Jedná se o takzvaný obří virus, který napadá jednobuněčné vodní řasy skrytěnky. Výzkumníci potvrdili, že tento virus má významnou roli v ekosystému, protože […]
Ostatní Příroda 21.11.2024
Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR společně s portugalskými odborníky odlovili dvě dosud největší ryby, které byly kdy uloveny ve sladkých vodách Portugalska. Jednalo se o sumce velké, z nichž jeden měřil 222 cm a vážil 76,5 kg a druhý měl 228 cm a 91,5 kg. Sumec velký (Silurus glanis) je přitom ve vodách  jižní Evropy […]
Ostatní Příroda 20.11.2024
Když u břehů Mauriciu poprvé přistála evropská loď, námořníci se mohli potrhat smíchy: Jídlo jim tam chodilo samo naproti! Ptáci velcí jako krocani se dali bezelstně ubíjet, neutíkali a svá vejce nechávali ležet na zemi. Tím blbounu nejapnému začaly odtikávat hodiny – o století později už jako druh neexistoval. Nejbližším žijícím příbuzným doda zůstává holub […]
Ostatní Příroda 19.11.2024
Mořští biologové strávili 20 let zkoumáním hlubokomořského tvora, kterého pojmenovali Bathydevius caudactylus, aby nyní potvrdili, že se jedná o zcela nový, dosud neobjevený druh. Mořský plž, obývající hlubiny východního severního Tichého oceánu, připomíná průhlednou kapuci a jako ochranu před predátory využívá bioluminiscenci. Na rozdíl od běžných mořských plžů, kteří žijí na mořském dně případně u […]
Jsou pouhým okem neviditelné, bez chuti a bez zápachu. Nemáte šanci je v jídle postřehnout, přitom jde o vysoce nebezpečné karcinogeny. Z přírody se vymýtit nedají. Jistou naději ale dávají výzkumy biologických metod boje proti plísním, které aflatoxiny tvoří. Počátkem 60. let minulého století postihla britské chovatele drůbeže nečekaná rána. Ve velkém jim hynuly především krůty. Vypadalo to […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz