V americkém Utahu se bagry brzy zakousnou do země a dělníci tam vyhloubí rozsáhlé podzemní prostory. Nevybudují však metro, podzemní urychlovač ani protijaderný kryt. V místních solných jeskyních vyroste poněkud netypické skladiště – skladiště energie.

Právě poblíž Velkého solného jezera se chystá americká společnost Magnum Energy vybudovat rozsáhlý systém katakomb. Ve chvílích, kdy dojde k nadprodukci energie, budou tyto prostory naplněny stlačeným vzduchem. A až bude energie pro změnu nedostatek, stlačený vzduch roztočí turbínu, která na své umístění pod zem teprve čeká.

Šance pro obnovitelné zdroje

Toto zvláštní skladiště bude vybudováno v hloubce 1,6 kilometru. Podzemní zásobníky mají být propojeny s větrnými a slunečními elektrárnami. Skladováním jimi vyrobené energie by se totiž mohl značně zefektivnit jejich výroba. V současnosti podobná zařízení energii ukládají jen obtížně, byť některé projekty, které mají za úkol tento problém vyřešit, už běží. Například Norové skladují větrnou energii tak, že ji přeměňují na vodík.
Tyto technologie jsou však zatím v plenkách. Nemožnost skladovat energii je jedním z faktorů, brzdících rozmach výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Přestane foukat, Slunce zakryje mrak a zásuvka usne. Naopak, pokud je vyrobené energie příliš, v přenosových soustavách to může vyvolat značné problémy.

Lepší než klasická elektrárna

Americká společnost Magnum Energy chce podzemní zásobárnu vystavět do konce letošního roku. „Tato metoda je mnohem efektivnější než konvenční elektrárna,“ optimisticky tvrdí jeden ze šéfů projektu a představitel společnosti Craig Broussard.
O tom, že se nemusí jednat jen o planá slova, je přesvědčen i Paul Denholm z americké Národní laboratoře pro obnovitelnou energii: „Z hlediska skladování velkého množství energie, mnoha megawatthodin, je stlačený vzduch levnější než cokoli jiného. A co si budeme povídat, v současnosti energetický průmysl funguje podobně jako obchod se zmrzlinou, jenže schází mrazicí box.“
V budoucnu by v solných jeskyních měly vyrůst další podzemní zásobárny, to nejen energie, ale i ropy a plynu. V současnosti fungují po celém světě pouhé dvě elektrárny na stlačený vzduch – jedna v americké Alabamě, druhá u našich německých sousedů v Brémách.

Chlouba Utahu

Velké solné jezero je slané jezero ve státě Utah na západě USA. Je pozůstatkem zaniklého pleistocénního sladkovodního jezera Bonneville. Má rozlohu průměrnou 4400 km², ta je však značně kolísavá. Na začátku 20. století jezero téměř vyschlo, od roku 1935 však pomalu roste. Průměrně je hluboké 4,5 až 7,5 m a dosahuje maximální hloubky 13 až 15 m. Leží v nadmořské výšce 1280 m. Na jezeře je celkem 13 ostrovů a je bezodtoké. Ročně se zde vytěží 8000 tun soli.

Produkce energie v roce 2008 ve světě

ropa   32 %
uhlí   28 %
plyn   22 %
obnovitelné zdroje 11 %
jádro   7 %

Nejvyužívanější obnovitelné zdroje v roce 2008

1. vodní energie (velké elektrárny)   860 GW
2. pálení biomasy     250 GW
3. sluneční energie     145 GW
4. větrná energie     121 GW
5. vodní energie (malé elektrárny)   85 GW
6. etanol      67 GW
7. geotermální energie    50 GW