Domů     Příroda
Rostliny jsou chytřejší, než si myslíme
21.stoleti 30.6.2010

Kanadští vědci přišli nedávno se zjištěním, že rostliny mají řadu vlastností, dříve připisovaných pouze živočichům. Jednou z nich je i schopnost dobře zvážit, zda má cenu vydávat se nebezpečnou výpravu za potravou. Pochopitelně, že ne „po svých“, ale díky růstu svých kořenů. Kanadští vědci přišli nedávno se zjištěním, že rostliny mají řadu vlastností, dříve připisovaných pouze živočichům. Jednou z nich je i schopnost dobře zvážit, zda má cenu vydávat se nebezpečnou výpravu za potravou. Pochopitelně, že ne „po svých“, ale díky růstu svých kořenů.

Ekolog z University of Alberta v kanadském Edmontonu J.C. Cahill se věnuje velmi zvláštní oblasti výzkumů – inteligenci rostlin. Zde se asi většina vědecky uvažujících lidí zarazí. Rostliny přeci nemají centrální nervovou soustavu, takže o nějaké skutečné inteligenci nemůže být ani řeč! Obavy z nevědeckého způsobu uvažování zde však nejsou na místě: profesor Cahill rozhodně není pavědcem, který by se snažil rostlinám připsat nějaké nadpřirozené schopnosti. Rostliny však podle něj musí řešit stejná dilemata, jako živočichové, nejrůznější prvoci či dokonce bakterie. Tato rozhodování se týkají v první řadě rozhodování o tom, nakolik budou ochotné při svém boji o živiny riskovat. Vezměme si např. takového lva. Ten se také musí rozhodnout, zda se mu vyplatí běžet za antilopou a získat z ní potravu, či zda nebude lepší, když si pohoví ve stínu akácií a nebude riskovat ztrátu drahocenné energie. Rostliny pochopitelně nikam běžet nemohou. Jediné, co jim zbývá, je nechat své kořeny růst směrem, v němž cítí zdroj živin. Prof. Cahill proto připravil řadu pokusů, při nichž sledoval růst kořenů rostlin v květináči pomocí speciální drobné kamery. V prvním pokusu nechal v květináči rostlinu pouze jednu, v druhém do něj zasadil dvě. Zatímco v prvním případě prorůstaly kořeny půdou víceméně rovnoměrně, ve druhém byl kořenový systém dvou rostlin jasně oddělen. „Rostliny si „uvědomily“, že při rovnoměrném rozdělení živin v půdě se jim soupeření s kořeny rostliny druhé prostě nevyplatí. Znamená to tedy, že jsou nějakým způsobem schopné integrovat informace o rozložení potravy i o umístění konkurenta,“ interpretuje své závěry prof. Cahill. Zjistit, jak přesně se jim to daří, je úkolem dalších výzkumů.

Související články
Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR našli během letoška čtyřicet nových sladkovodních virů, které napadají vodní mikroorganismy. První, který se jim podařilo izolovat a podrobně popsat, dostal jméno podle jihočeské metropole – Budvirus. Jedná se o takzvaný obří virus, který napadá jednobuněčné vodní řasy skrytěnky. Výzkumníci potvrdili, že tento virus má významnou roli v ekosystému, protože […]
Ostatní Příroda 21.11.2024
Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR společně s portugalskými odborníky odlovili dvě dosud největší ryby, které byly kdy uloveny ve sladkých vodách Portugalska. Jednalo se o sumce velké, z nichž jeden měřil 222 cm a vážil 76,5 kg a druhý měl 228 cm a 91,5 kg. Sumec velký (Silurus glanis) je přitom ve vodách  jižní Evropy […]
Ostatní Příroda 20.11.2024
Když u břehů Mauriciu poprvé přistála evropská loď, námořníci se mohli potrhat smíchy: Jídlo jim tam chodilo samo naproti! Ptáci velcí jako krocani se dali bezelstně ubíjet, neutíkali a svá vejce nechávali ležet na zemi. Tím blbounu nejapnému začaly odtikávat hodiny – o století později už jako druh neexistoval. Nejbližším žijícím příbuzným doda zůstává holub […]
Ostatní Příroda 19.11.2024
Mořští biologové strávili 20 let zkoumáním hlubokomořského tvora, kterého pojmenovali Bathydevius caudactylus, aby nyní potvrdili, že se jedná o zcela nový, dosud neobjevený druh. Mořský plž, obývající hlubiny východního severního Tichého oceánu, připomíná průhlednou kapuci a jako ochranu před predátory využívá bioluminiscenci. Na rozdíl od běžných mořských plžů, kteří žijí na mořském dně případně u […]
Jsou pouhým okem neviditelné, bez chuti a bez zápachu. Nemáte šanci je v jídle postřehnout, přitom jde o vysoce nebezpečné karcinogeny. Z přírody se vymýtit nedají. Jistou naději ale dávají výzkumy biologických metod boje proti plísním, které aflatoxiny tvoří. Počátkem 60. let minulého století postihla britské chovatele drůbeže nečekaná rána. Ve velkém jim hynuly především krůty. Vypadalo to […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz