Domů     Historie
Nejstarší makrofosílie mění pohled na evoluci života
21.stoleti 2.7.2010

V Gabonu v západní Africe byly nedávno objeveny fosílie staré podle všeho asi 2,4 miliardy let. To by ještě nebylo nic tak zvláštního, kdyby nebyly velké bezmála jako lidská dlaň. Prakticky vzápětí se rozhořela debata, co vlastně nám objev nejstarších makrofosílií napovídá o dějinách života. V Gabonu v západní Africe byly nedávno objeveny fosílie staré podle všeho asi 2,4 miliardy let. To by ještě nebylo nic tak zvláštního, kdyby nebyly velké bezmála jako lidská dlaň. Prakticky vzápětí se rozhořela debata, co vlastně nám objev nejstarších makrofosílií  napovídá o dějinách života.

Život v období, které paleontologové nazývají složitým názvem paleoproterozoikum (2,5 – 1,6 mld let), se s životem jak jej známe dnes nemůže vůbec měřit. Živé organismy na Zemi sice prokazatelně existovaly, byly však zcela titěrné. Většina z nich byla navíc tvořena pouze jedinou buňkou, navíc jejím jednodušším, prokaryotickým typem. Objev vláknitého organismu Grypania spiralis v roce 1972 na několika místech dnešních Spojených států (Montana, Michigan) však naznačil, že před 2 miliardami let mohly žít na Zemi i mnohobuněčné makroskopické formy života. Čerstvé nálezy z afrického Gabonu  posunují výskyt prvních makroskopických organismů ještě o pár set let  miliónů let dozadu. Vědci se však nedokáží jednoznačně shodnout na tom, jak tyto až 12 cm velké fosílie interpretovat. Někteří je nepovažují za skutečný mnohobuněčný organismus, ale za obrovskou bakteriální kolonii.

Renovovaný paleontolog Philip Donogue z univerzity v britském Bristolu však s touto interpretací nesouhlasí: „Rozhodně se nejedná o bakteriální kolonie, které jen pasivně pokrývají nějaký podklad. Jedná se trojrozměrnou strukturu, což naznačuje skutečnou mnohobuněčnost.“ Na gabonském nálezu je však pozoruhodná ještě jedna věc. Asi před 2,4 miliardami let došlo totiž v dějinách Země ke zlomu, který je známý jako „Velká oxidační událost“. Sinice, tedy bakterie, které dokáží fotosyntetizovat, totiž poprvé vypustily do atmosféry velké množství dříve téměř neznámého prvku – kyslíku. „Gabonské makrofosílie se objevily těsně po této události. Je tedy docela dobře možné, že právě dostatek kyslíku v atmosféře nastartoval úspěšnou evoluci mnohobuněčných organismů,“ spekuluje prof. Donogue. Buď jak buď, obrázky tajemných nálezů ze západní Afriky se jistě brzy stanou běžnou součástí všech učebnic.

 

Související články
Historie Ostatní 22.11.2024
Ve starověké pohřební jámě v Grotte des Pigeons neboli Jeskyni holubů v severovýchodním Maroku objevili vědci semenné bobule chvojníku (Ephedra). Ty obsahují stimulant efedrin, který mohl pozůstalé uvést do stavu euforie s přítomností halucinací. Jedná se o důkaz dávného využívání rostlin jako léčiv či k nastolení transu. Chvojníky jsou bohatě rozvětvené keře připomínající přesličku. První […]
Historie Ostatní 9.11.2024
Archeologové objevili důkazy o raných křesťanských pohřebních zvyklostech ze čtvrtého století díky bazilice uprostřed egyptské pouště, která i přes nánosy dvou tisíciletí zůstala neuvěřitelně zachovaná. V této bazilice odborníci nalezli více než deset hrobů, z nichž značná část překvapivě patřila ženám a dětem. Při typických křesťanských pohřbech ze čtvrtého století byli duchovní jako kněží nebo […]
Historie 8.11.2024
Forenzní patologové zanalyzovali slavnou fresku Michelangela Buonarrotiho s názvem Potopa, která se nachází v Sixtinské kapli. Podle všeho je na ní zachycena mladá žena s příznaky rakoviny prsu. Výsledky svého zkoumání zveřejnili v odborném časopise The Brest. Odhalené ženská ňadra jsou ve výtvarném umění velmi častým motivem, zpravidla v souvislosti s mateřstvím či erotikou. Mohou […]
Architektura Historie 31.10.2024
Ke konci života už byl zcela slepý, přesto stále úspěšně velel husitským vojskům. Jeho muži ho respektovali jako geniálního stratéga, stejně jako nepřítel. Kontroverze budil už za svého života a rozdílné názory přetrvávají po celých 600 let. Přesně tolik uplynulo od jeho smrti. Co o Žižkovi (ne)víme? Jméno Jan Žižka z Trocnova (1360–1424) si většina […]
Historie 29.10.2024
Myši domácí se poprvé objevily zhruba před 500 tisíci lety, a to na indicko-pákistánském subkontinentu nebo íránské náhorní plošině, později se rozdělily do několika poddruhů. K lidským společnostem se připojily asi před 12 000 let a spolu s nimi se šířily po světě. Jak a kdy si podmanily Evropu? Mezi lidmi a myšmi panuje už […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz