Domů     Příroda
Vytváření rotace ve vulkanickém oblaku
21.stoleti 17.9.2010

Země pod námi je pouhou tenoučkou pevnou kůrou, která spočívá na nepředstavitelné mase žhavé měkké horniny zvané magma.
Země pod námi je pouhou tenoučkou pevnou kůrou, která spočívá na nepředstavitelné mase žhavé měkké horniny zvané magma.

Horoucí magma je lehčí než okolní hornina, takže stoupá vzhůru. Pokud narazí na slabší místo v zemské kůře, shromažďuje se v mohutné bublině zvané magmatický krb. Jakmile se v něm nahromadí dostatečný tlak, magma vyrazí na povrch a vzniká sopka (vulkán)
Sopky mohou vyvolat lavinu popela a plynů horkých až 700°C, která se valí rychlostí až 200 km /hod. a ničí vše, co jí stojí v cestě.
V průběhu erupce dochází k odplynování magmatu, čímž se uvolňují sopečné plyny, které mohou změnit klimatické podmínky na velkém území. Pro sopky je tedy příznačné, že se z jejich jícnu valí vzhůru k nebesům sopečný oblak (mrak).
Dosud se předpokládalo, že oblaka sopečných plynů a prachu nijak nerotují – pouze stoupají kolmo vzhůru a v horní části se kruhovitě rozšiřují do podoby jakéhosi deštníku. Odborníci z University of Illinois (USA) si ovšem nedávno při pozorování časosběrných snímků erupce filipínské sopky Pinatubo (z roku 1991) povšimli, že okraje mraku se postupně dělí do pětice laloků. Něco podobného pak objevili i na snímcích dalších sopečných výbuchů.
Zjistili, že laloky vznikají kvůli dosud nepozorované rotaci oblaku proti směru hodinových ručiček, která vytváří odstředivou sílu. Rotace zřejmě vzniká v důsledku interakce mezi stoupajícím oblakem a horizontálními větry. Nově pozorovaný jev vědci označili jako vulkanickou mezocyklónu. Předpokládají, že může být hnací silou, která v blízkosti místa erupce vyvolává malá tornáda, vodní smrště nebo tzv. prachové rarášky (čertíky), což jsou víry.

Dva mechanismy vytváření rotace v sopečném mraku
Vědci zatím poznali dva různé mechanismy vytváření rotace ve vulkanickém oblaku. Oblak stoupá vzhůru rychlostí 200 – 600 metrů za sekundu.
1. Větry z okolí sopky mohou působit jako horizontální vírové trubice, které ho naklánějí a natahují. Tento mechanismus se podobá jevům, které můžeme vidět při bouřce.
2. Vířivé spirály a víry ze sopečného prostředí se mohou samy formovat a vytvářet horizontální prstence. To je příčinou, proč se vytvářejí neforemně vyhlížející tvary vulkanických oblaků.

Související články
Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR našli během letoška čtyřicet nových sladkovodních virů, které napadají vodní mikroorganismy. První, který se jim podařilo izolovat a podrobně popsat, dostal jméno podle jihočeské metropole – Budvirus. Jedná se o takzvaný obří virus, který napadá jednobuněčné vodní řasy skrytěnky. Výzkumníci potvrdili, že tento virus má významnou roli v ekosystému, protože […]
Ostatní Příroda 21.11.2024
Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR společně s portugalskými odborníky odlovili dvě dosud největší ryby, které byly kdy uloveny ve sladkých vodách Portugalska. Jednalo se o sumce velké, z nichž jeden měřil 222 cm a vážil 76,5 kg a druhý měl 228 cm a 91,5 kg. Sumec velký (Silurus glanis) je přitom ve vodách  jižní Evropy […]
Ostatní Příroda 20.11.2024
Když u břehů Mauriciu poprvé přistála evropská loď, námořníci se mohli potrhat smíchy: Jídlo jim tam chodilo samo naproti! Ptáci velcí jako krocani se dali bezelstně ubíjet, neutíkali a svá vejce nechávali ležet na zemi. Tím blbounu nejapnému začaly odtikávat hodiny – o století později už jako druh neexistoval. Nejbližším žijícím příbuzným doda zůstává holub […]
Ostatní Příroda 19.11.2024
Mořští biologové strávili 20 let zkoumáním hlubokomořského tvora, kterého pojmenovali Bathydevius caudactylus, aby nyní potvrdili, že se jedná o zcela nový, dosud neobjevený druh. Mořský plž, obývající hlubiny východního severního Tichého oceánu, připomíná průhlednou kapuci a jako ochranu před predátory využívá bioluminiscenci. Na rozdíl od běžných mořských plžů, kteří žijí na mořském dně případně u […]
Jsou pouhým okem neviditelné, bez chuti a bez zápachu. Nemáte šanci je v jídle postřehnout, přitom jde o vysoce nebezpečné karcinogeny. Z přírody se vymýtit nedají. Jistou naději ale dávají výzkumy biologických metod boje proti plísním, které aflatoxiny tvoří. Počátkem 60. let minulého století postihla britské chovatele drůbeže nečekaná rána. Ve velkém jim hynuly především krůty. Vypadalo to […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz