Domů     Příroda
Tragédie zaviněné počasím: Jak fatální byly kdysi a jaké jsou dnes?
K nejčastějším a nejničivějším živelním pohromám patří bezesporu povodně.

Měly to být nejšťastnější okamžiky jejich života. Pak se ale romance změnila v horor – když přišla zuřící povodeň. Přívalová vlna zbořila dům se skupinou svatebčanů, jako by to byl domeček z karet. Ve zdevastované budově zahynulo celkem 17 lidí.

Léto je obdobím, kdy mnozí lidé vzhlížejí k nebi v obavách z krupobití, přívalových dešťů či silných bouřek. Spoustu osudů už poznamenaly ničivé povodně či větrné smrště. Z nedávné minulosti můžeme připomenout povodně z let 2024, 2013 či 2010 nebo ničivé tornádo, které se v červnu 2021 prohnalo částí jižní Moravy.

Experti z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR a Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR spolu s odborníky z Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy realizovali výzkum zaměřený na nejhorší katastrofy, které se odehrály od roku 1851 do současnosti a které měly nějakou spojitost s počasím.

Řešili přitom, jak fatální byly takové události kdysi a jak fatální jsou dnes. Studie byla publikována v prestižním časopise Natural Hazards and Earth System Sciences.

13 pohrom s 20 a více oběťmi

Vědci vycházeli z toho, že s ohledem na klimatické změny má počasí stále častěji extrémní podobu. Zajímalo je, zda se tento negativní vývoj projevuje rovněž vyšším počtem obětí, které za různá neštěstí zaplatily cenu nejvyšší. Zaobírali se přitom událostmi, které si vyžádaly nejméně 20 lidských životů.

„Takových tragédií bylo ve sledované historii celkem 13. Co se týče přírodních katastrof, jednoznačně největší počet obětí způsobily v šesti případech povodně, dvakrát zabíjel silný vítr, jednou blesky,“ uvedl v tiskové zprávě Akademie věd ČR meteorolog Miloslav Müller z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, který se na výzkumu podílel.

Nutno nicméně doplnit, že v hledáčku vědců se ocitla i neštěstí, která byla počasím zaviněna nepřímo. Řeč je například o největší letecké katastrofě v české historii, k níž došlo v říjnu 1975. Pojďme ale postupně.

I blesky umějí zabíjet. Během jediného dne usmrtily dokonce 20 lidí.

Když se sype sníh…

První chronologickou zastávku na dané časové ose tvoří rok 1868. Tehdy došlo hned ke dvěma tragédiím s více než 20 oběťmi. Tou první byla srážka vlaků u středočeských Cerhovic. Osudného 10. listopadu, v časných ranních hodinách, vyrazil z Plzně osobní vlak, jehož valnou část „okupovali“ maďarští a slovenští vojáci.

Mířil na Prahu, jeho cestu ovšem komplikovalo husté sněžení. Záplavy vloček se přitom sypaly z nebe i v průběhu noci.

„Ráno v den tragédie zaznamenala stanice Praha-Klementinum rekordních 52,6 mm srážek, což je nejvyšší denní úhrn v zimním půlroce od roku 1804 do současnosti,“ upozornil Müller. U obce Újezd poblíž Cerhovic lokomotiva se skřípěním zabrzdila. Masivní závěje ji prostě nepustily dál.

Jedním z autorů studie je meteorolog Miloslav Müller.

Přiřítil se nákladní vlak

Až do této chvíle se jednalo jen o nepříjemnou lapálii. Záhy se však situace dramaticky změnila. Po stejné koleji se totiž řítil nákladní vlak, jehož strojvedoucí zřejmě vůbec netušil, že kousek před ním stojí osobák.

Hrozivou nehodu, na níž měla svou vinu i notně snížená viditelnost, zaplatily životem více než tři desítky lidí. Nad společný hrob zesnulých vojáků v Cerhovicích byl později umístěn neogotický pomník, který připomíná památku obětí tohoto železničního neštěstí. Na místě stojí dodnes, byť původní hřbitov je již zaniklý.

Vichr se silou orkánu

V témže roce, v prosinci, se odehrála další tragická událost. Ta ovšem nebyla soustředěna do konkrétní oblasti, její geografický rozptyl zahrnoval celé Čechy i Moravu. Den neštěstí se původně mohl zapsat do historie jen jako jeden z nejteplejších v měsíci prosinci. Ostatně v Klementinu naměřili hodnotu 14,5 stupně Celsia.

Jenže pak začala od severozápadu zprudka postupovat studená fronta. V důsledku toho došlo k takzvané mimotropické cykloně čili tlakové níži. Značně velký tlakový gradient, což je pojem týkající se změny tlaku vzduchu na jednotku vzdálenosti, vyústil ve vichr se silou orkánu. Ten si vzal život bezmála 30 nešťastníků z více než 20 obcí.

Více se dočtete v čísle 9/2026

Zdroje informací a fotografie
Související články
Příroda Zajímavosti 17.11.2026
Vyprahlou krajinu spaluje horké slunce. To ale ptáka s chocholkou na hlavě nemůže zastavit. Křižuje oblast a hledá něco k snědku. Nepohybuje se však po nebi, nýbrž po zemi. Když narazí na chřestýše, nezalekne se ho. Místo toho se s ním pustí do tuhého boje. Typickými nelétavými ptáky jsou pštrosi a tučňáci. Ti však ani […]
Příroda 12.11.2026
Každý rok se vydávají na jednu z nejpozoruhodnějších cest v živočišné říši. Motýli monarchové urazí tisíce kilometrů napříč Severní Amerikou, aby se dostali na zimoviště v Mexiku. Jejich putování je plné nástrah a pro vědce představuje dlouhodobou záhadu. Kudy přesně létají? Jak reagují na nepříznivé počasí? A kde během cesty odpočívají? Odpovědi nyní pomáhá hledat […]
Příroda 10.11.2026
Mihule potoční jsou u nás vzácní a kriticky ohrožení živočichové patřící mezi takzvané kruhoústé. Projekt, jehož cílem je mimo jiné vytvořit pro populaci těchto neobvyklých tvorů s úhořovitým tělem jakousi bezpečnou zónu, spustili experti v Chráněné krajinné oblasti Šumava. V blízkosti města Volary se zde ve výšce 750 metrů nad mořem nachází Chlumský rybník. Kořeny […]
Kaloni bývají s netopýry často zaměňováni, případně s nimi takříkajíc házeni do jednoho pytle. Sice také náležejí do řádu letounů, spadají však do jiného podřádu. Podobnosti mezi nimi existují, ostatně i kaloni jsou obratní letci a odpočívají zavěšeni za nohy. Od netopýrů je nicméně odlišuje řada znaků. Ty nejviditelnější se týkají jejich fyzického vzhledu. Oproti […]
Na první pohled připomínají drobná ozubená kola, krajkové brože nebo skleněné květiny. Ve skutečnosti se díváme na rozsivky, jednobuněčné řasy, které si kolem těla stavějí schránky z oxidu křemičitého. Na fotografii Daniela Hana se navíc usadily na povrchu korálových řas. Vznikla tak podivuhodná mikroskopická zahrada, v níž se potkává sklářské umění přírody s mořským životem. […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Proč si muži a ženy zapínají oblečení jinak? Za všechno údajně může ješitný Napoleon!
epochaplus.cz
Proč si muži a ženy zapínají oblečení jinak? Za všechno údajně může ješitný Napoleon!
Vezmete do ruky pánskou košili a knoflíčky má na pravé straně. Sáhnete po dámské halence a najednou je všechno obráceně. Náhoda? Módní rozmar? Nebo snad tajné spiknutí krejčích, kteří chtějí lidstvu komplikovat život? Důvod sahá hluboko do historie a nabízí hned několik překvapivých vysvětlení. Jedno z nich dokonce posílá do hry samotného Napoleona I. Bonaparta!
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
historyplus.cz
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
Pravému křídlu Karlovy armády se podařilo narušit britské linie. Vzbouřenci toho ale nedokážou využít, jejich levé křídlo kvůli bažinatému terénu postupuje jen velmi pomalu. Britové přisunou na ohrožený úsek bojiště posily a vrhnou se do rozhodujícího protiútoku… Vrátit Stuartovce na britský trůn chtěli už v roce 1715, jejich povstání ale skončilo neúspěchem. Znovu to jakobité,
Kam zmizelo bohatství mocných Rožmberků? Knihovnu ukradli Švédové
enigmaplus.cz
Kam zmizelo bohatství mocných Rožmberků? Knihovnu ukradli Švédové
Zlato ukryté ve sklepeních, truhlice plné drahokamů a tajné chodby, které údajně vedou k pohádkovému bohatství. Rožmberkové patří k nejmocnějším a nejmajetnějším českým šlechtickým rodům a jejich záni
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
Hrad v Litoměřicích připravil den plný vánoční inspirace, tradičních řemeslných výrobků, originálních dekorací a drobných dárků pro vaše blízké. Chybět nebudou ani pekařské a cukrářské dobroty, voňavé pochutiny a pestrý doprovodný program. Na své si přijdou také děti, pro které budou připraveny tvořivé dílničky s vánoční tématikou a setkání se živými zvířátky. Můžete se přihlásit
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz