Proč mizí světové lesy? Tady jsou skutečné příčiny odlesňování

Lesy jsou jedním z nejdůležitějších ekosystémů na Zemi. Ukládají uhlík, chrání půdu i vodní zdroje a poskytují domov milionům druhů. Přesto z planety každoročně mizí rozsáhlé lesní plochy. Co za tím skutečně stojí – a které rozšířené představy jsou spíš mýtem?

Co lesy skutečně ohrožuje, kde je situace nejvážnější a jakou roli v tom hraje zemědělství, papír nebo klimatická změna? Tady jsou fakta z New Fact Sheet: What’s Really Causing Deforestation? – Two Sides, pod která se podepsala i Česká unie vydavatelů..

Co vlastně znamená odlesňování

Odlesňování je trvalá přeměna lesa na jiný typ využití půdy, například na zemědělskou půdu, pastviny, sídla nebo infrastrukturu. Nejde tedy o dočasné poškození lesa po bouři, požáru nebo napadení škůdci.

Tyto události mohou lesy poškodit, ale samy o sobě neznamenají, že les přestane existovat. Odlesňování nastává ve chvíli, kdy lesní ekosystém definitivně ustoupí jiné lidské činnosti.

Největší viník: zemědělství

Největší podíl na globálním odlesňování má zemědělství a chov hospodářských zvířat. Podle dostupných dat souvisí se zemědělskou produkcí přibližně 80 % celosvětového úbytku lesů. Lesy se kácí především proto, aby uvolnily místo pastvinám pro dobytek nebo plantážím plodin, jako jsou sója, kakao či palmový olej.

Významnou roli hrají také další lidské aktivity: těžba dřeva, rozvoj infrastruktury nebo dobývání nerostných surovin. Přístup do dříve odlehlých oblastí usnadňují nové silnice a osídlení, což tlak na lesy dále zvyšuje.

Přibližně 80 % globálního odlesňování souvisí se zemědělstvím a chovem dobytka.

Kde lesy mizí nejrychleji

Odlesňování je nejvýraznější ve třech hlavních světových regionech: v povodí Amazonie v Jižní Americe, v oblasti Konga ve střední Africe a v jihovýchodní Asii. V jednotlivých zemích se však důvody kácení liší.

Například v Brazílii vzniká velká část vykácených ploch kvůli pastvinám pro dobytek, zatímco jinde hrají větší roli drobní zemědělci, kteří les přeměňují na pole. Kácení se často soustředí do oblastí poblíž měst, silnic nebo řek, kde je přístup do lesa snazší.

Papír není hlavní příčinou

Častým omylem je představa, že za odlesňování může především výroba papíru. Ve skutečnosti papír většinou pochází z odpovědně obhospodařovaných lesů, plantáží nebo z recyklovaných zdrojů. V Evropě navíc lesy dlouhodobě přibývají a jejich celková rozloha i objem dřeva rostou.

Udržitelné hospodaření pomáhají kontrolovat také mezinárodní certifikační systémy, například FSC nebo PEFC, které sledují původ dřeva od lesa až po konečný výrobek.

V Evropě se lesy dlouhodobě rozšiřují a jsou spravovány podle principů udržitelného lesního hospodaření.

Lesy a změna klimatu

K lidským aktivitám se navíc přidává změna klimatu. Častější požáry, dlouhá období sucha nebo přemnožení škůdců oslabují lesy a zvyšují úmrtnost stromů. Lesní ekosystémy se tak stávají zranitelnějšími a obtížněji se obnovují.

Nová pravidla proti odlesňování

Evropská unie proto připravila nové nařízení o odlesňování (EUDR), které má začít platit od prosince 2026. Jeho cílem je zajistit, aby komodity dovážené na evropský trh – například sója, hovězí maso, palmový olej, kakao, káva, kaučuk nebo dřevo – nepocházely z oblastí, kde došlo k odlesnění nebo degradaci lesů.

Pokud chcete zjistit, jak dobře se v tématu orientujete, vyzkoušejte si náš kvíz o odlesňování, který vychází z faktů uvedených v tomto článku.