Vitamin D plní v lidském těle mnoho důležitých funkcí, jeho nedostatek je spojován s řadou zdravotních problémů, včetně zvýšeného rizika některých typů rakoviny a autoimunitních nemocí. Ví se, že existuje i souvislost mezi vitaminem D a zdravím srdce.

Nyní se odborníci snažili zjistit, zda jeho suplementace může bránit rozvoji infarktu….

Vitamin D má na tělo velký vliv. Spolu s vápníkem hraje roli v metabolismu kostí, jeho dostatečná hladina je důležitá pro imunitní zdraví i fungování mozkových a svalových buněk. „Souvislost mezi vitaminem D a zdravím srdce je dlouhodobě známá,“ říká B. Keith Ellis, kardiolog z nemocnice Houston Methodist Hospital v Texasu, a poukazuje na řadu studií spojujících nízkou hladin vitamínu D v těle s kardiovaskulárním rizikem.

Vitamin D je pro tělo důležitý

Zřejmě to souvisí s protizánětlivými vlastnostmi vitaminu D, protože některá srdeční onemocnění jsou částečně vyvolána zánětem. Vitamin D také hraje roli při snižování krevního tlaku a regulaci hladiny cukru v krvi, což obojí může přispívat k riziku infarktu.

Je však také možné, že příčinná souvislost je úplně jiná. Vitamin D si tělo vytváří po vystavení slunečnímu záření, nízká či vysoká hladina vitaminu D tak může být jednoduše vedlejším efektem toho, jak je člověk aktivní.

„Hladina vitamínu D se zvyšuje s fyzickou aktivitou venku, takže lidé, kteří jsou venku fyzicky aktivní, mají také nižší riziko srdečních onemocnění,“ říká Rachel Nealeová, výzkumnice z QIMR Berghofer Medical Research Institute v Herstonu v Austrálii.

Pokud tedy observační studie ukazují, že lidé s vysokou hladinou vitamínu D jsou zdravější, nemusí to být podle ní kvůli samotnému vitamínu D, ale kvůli jejich úrovni aktivity. Často je však těžké získat dostatek vitamínu D.

Zdroje vitaminu D

Nachází se v některých potravinách, jako jsou ryby, například losos nebo sardinky, ale protože tyto potraviny netvoří významnou součást jídelníčku většiny lidí, je přidáván také do dalších potravin, jako je mléko nebo obiloviny.

Jeho největším zdrojem je však sluneční záření. V důsledku toho se mohou jeho hladiny v krvi velmi lišit v průběhu roky, zejména lidé na severní polokouli mají často nižší hladinu vitaminu D v zimě. Celosvětově trpí nedostatkem vitaminu D asi miliarda lidí. Řada se ho snaží suplementovat doplňky stravy.

V nejnovější studii s názvem TARGET-D se odborníci snažili zjistit, zda zvyšování hladiny vitaminu D v krvi pomocí doplňků stravy má skutečně vliv na zdraví srdce. Do studie bylo zařazeno 630 pacientů maximálně 30 dní po prodělání infarktu.

U těchto pacientů totiž existuje velmi vysoké riziko vzniku druhého infarktu. Pacienti byli rozděleni do skupin, kterým bylo podáno buď placebo, nebo dávka vitaminu D specificky upravená tak, aby u nich zvýšila cílovou koncentraci na 40 až 80 ng/ml, což je hladina považovaná za optimální pro zdraví srdce.

O 50 % nižší riziko druhého infarktu

Aby bylo dosaženo těchto hladin, musela asi polovina pacientů užívat vyšší než obvyklé dávky vitaminu D, přibližně 5 000 IU denně. (Pro srovnání, doporučené denní množství suplementace vitaminu D je obvykle mezi 800 až 1 000 IU.) „Průměrná doba k dosažení terapeutického prahu trvala asi pět měsíců,“ říká Helen Mayová, výzkumnice z University of Utah a jedna z autorek studie.

Pacienti byli sledováni v průměru čtyři roky. Vzhledem k tomu, že se jednalo o vysoce rizikovou skupinu lidí, bylo v průběhu studie hlášeno celkem 107 závažných srdečních příhod, včetně hospitalizací pro srdeční selhání, infarkt, mrtvici a úmrtí.

Pacienti, kteří užívali doplňky vitamínu D, však zaznamenali 50% snížení rizika druhého infarktu a také celkové snížení rizika závažné srdeční příhody. Tato malá studie tak potvrdila to, co si vědci dlouho mysleli, že vitamin D může skutečně pozitivně ovlivňovat zdraví srdce.

Do budoucna však bude důležité zajistit, aby pacienti měli vyváženou hladinu vitaminu D v krvi, protože jeho nadbytek může být stejně problematický jako jeho nedostatek. Nízké hladiny vitaminu D jsou spojeny s únavou, malátností a bolestmi svalů, zatímco příliš mnoho vitaminu D může vést ke vzniku ledvinových kamenů či nadměrné hladině vápníku v krvi.

Zdroj: National Geographic