Lidský imunitní systém je značně pokročilý, vyniká zejména v učení a přizpůsobivosti, díky očkování jsme schopni imunitu ještě více posílit, což nám umožňuje bojovat s řadou nemocí. Přesto existují zvířata, která mají v určitých oblastech efektivnější a odolnější imunitní mechanismy než lidé.

Vědci se zkoumáním jejich imunity nyní podrobně zabývají, neboť věří, že pochopení jejich fungování by mohlo přinést benefity lidstvu a posunout naši obranyschopnost na vyšší level..

Žraloci existují už přibližně 450 milionů let a svůj podíl na této předlouhé existenci má i jejich silný imunitní systém, který je chrání v drsných podmínkách oceánu před nejrůznějšími infekcemi a umožňuje jim i rychlou regeneraci, do značné míry je pak ochraňuje i před rakovinou.

Ačkoliv je imunitní systém žraloků starověký, rozhodně není primitivní. Umožnil těmto predátorům dosáhnout rozměrů, jaké mají, žít dlouho i ovládnout svůj oceánský habitat. „Žraloci se za půl miliardy let evoluce dramaticky nezměnili, nebylo to třeba,“ vysvětluje Mike Criscitiello, profesor na Texas A&M College of Veterinary Medicine & Biomedical Studies.

Žraloci jsou stále stejní, dnes jako kdysi

„Rozšířili se do každého koutu slané vody po celém světě, přitom předkové všech moderních žraloků pocházejí ze žraloka, který vypadá velmi podobně jako dnešní žralok mako (Isurus oxyrinchus),“ dodává.

Tito žraloci, v průměru 3 metry dlouzí, jsou obdivuhodně mrštní. Mají hydrodynamičtější tvar těla než jakýkoliv jiný druh žraloka, což jim umožňuje pohybovat se rychlostí až 70 km/h. Obývají moře mírného a tropického pásu celého světa a živí se spíše menší, rychlou kořistí, takže pro člověka nejsou příliš nebezpeční. Dožít se mohou až 30 let.

Chybí jim kostní dřeň i lymfatické uzliny, celkově je jejich lymfatický systém jednodušší než ten lidský. Jako primární lymfatické orgány jim slouží slezina a brzlík. Nicméně, Helen Dooleyová, docentka mikrobiologie a imunologie na Lékařské fakulty Marylandské univerzity, která se již 20 let zabývá studiem imunity žraloka vouskatého (Ginglymostoma cirratum), nyní spolu se svým postgraduálním studentem Thomasem Hillem učinila převratný objev, když zjistila, že v imunitním systému (nejen) tohoto žraloka sehrává významnou roli i slinivka břišní.

Žraločí imunitní systém se vyvíjel nezávisle na imunitním systému savců a výsledkem této evoluční linie jsou pak unikátními imunoglobuliny IgNAR, které u lidí chybí. Objeveny byly u žraloka bambusového (Chiloscyllium punctatum).

Na rozdíl od běžných protilátek savců, které se skládají ze dvou těžkých a dvou lehkých řetězců, IgNAR tvoří pouze dva těžké řetězce, jsou tedy podobné těm, které mají velbloudovití.

Velmi odolné a velmi malé

Jeho jednoduchá struktura usnadňuje produkci imunoblobulinu IgNAR, který je navíc velmi odolný, a to jak vůči teplotám, tak pH, protože tyto protilátky musí přežít ve žraločí krvi, která má vysoký obsah soli, i enzymatické degradaci.

Patří k nejmenším protilátkám, díky čemuž se jejich variabilní část, nejmenší známá antigen-vazebná doména u obratlovců, může dostat i do míst, kam běžné protilátky nemohou. Probíhá výzkum využití těchto variabilních částí IgNAR pro cílenou terapii, například v oblasti rakoviny nebo virových infekcí.

Dalšími tvory, kteří odolávají řadě nemocí, jež jsou přitom pro lidi smrtelné, jsou netopýři. Ačkoliv jsou doslova rezervoáry patogenů, jejich imunita drží řadu virů pod kontrolou. „Netopýři jsou velmi sociální organismy, které hnízdí pohromadě, což umožňuje šíření virů v jejich populaci,“ uvádí Armin Scheben, vědec působící v Cold Spring Harbour Laboratory.

„Málokdy ale jimi onemocní,“ dodává. Zřejmě za tím stojí fakt, že je netopýr jediný létající savec. Během letu šplhá jeho tělesná teplota na více než 38 °C a jeho srdeční frekvence může přesáhnout i 1 000 tepů za minutu.

Stres z létání jako stimul pro imunitu

„Pro většinu suchozemských savců jsou to signály, které by spustily smrt,“ říká Linfa Wangová, která studuje netopýří viry na lékařské fakultě Duke-NUS v Singapuru. Netopýři s tím ale žijí každý den. Podle Wangové si netopýři vyvinuli speciální imunitní systém právě proto, aby se vyrovnali se stresem z létání.

Jejich těla produkují molekuly, které jiní savci nemají a které jim pomáhají opravovat poškození buněk. Jejich imunitní systém přitom nereaguje přehnaně na infekce, což je nejen chrání před onemocněním mnoha viry, které přenášejí, ale také u nich pomáhá předcházet onemocněním, jako je cukrovka a rakovina.

O dalších odolných zvířatech se více dočtete v časopise 21. století číslo 1/2026, které vyšlo 15. prosince 2026.

Zdroj: ScienceDirect, The Scientist.