Domů     Příroda
Umožní genetický přepínač vyvinout plodiny, které nebudou potřebovat hnojit?
Pšenice, zdroj: WikiCommons by kallerna

Většina rostlin potřebuje k tomu, aby vzkvétala, přijímat dusík, často obsažený v umělých hnojivech. Jen některé se bez něj obejdou. A právě na ně se zaměřili vědci, aby studovali, zda by se změny, ke kterým u nich došlo, daly adaptovat i na plodiny potřebné k našemu přežití, jako jsou pšenice, kukuřice či rýže..

Pro většinu plodin jsou zdrojem dusíku, který potřebují k růstu, umělá hnojiva. Jen málo rostlin, jako například hrách, jetel či fazole, se bez něj obejdou. Žijí totiž v symbióze se speciálními bakteriemi, které přeměňují dusík ze vzduchu na formu, kterou mohou tyto rostliny využít.

Kasper Røjkjær Andersen a Simona Radutoiuvá, profesoři molekulární biologie na dánské Aarhuské univerzitě, se snažili pochopit, jaké mechanismy jim to umožňují.

Doufají, že by tyto zvláštní schopnosti mohli být jednoho dne přeneseny i na hospodářské plodiny, jako jsou pšenice, ječmen či kukuřice. Díky tomu by se rostliny staly soběstačnými v oblasti dodávky dusíku, a snížila by se tak nutnost dodávat hnojiva, na jejichž výrobu dnes připadají asi 2 % celkové světové spotřeby energie a dochází přitom k uvolňování velkého množství CO2 do ovzduší.

Dánským vědcům se podařilo identifikovat malé změny v receptorech rostlin, které způsobují vypnutí imunitního systému, což rostlinám umožní symbiózu s bakteriemi fixujícími dusík.

Symbiózou za ziskem dusíku

Rostliny používají receptory na povrchu svých buněk k tomu, aby zachytily signály, které „vysílají“ mikroorganismy v půdě. Zatímco některé bakterie vypouštějí chemikálie, kterými signalizují že jsou nepřátelské a rostliny se jim musí bránit, jiné se k nim chovají přátelsky a pomáhají jim zajišťovat výživu.

K takovým patří i speciální bakterie, které si luštěniny zvou do svých kořenů. Tyto bakterie přeměňují dusík ze vzduchu na formu využitelnou pro rostliny, které pak mohou růst bez umělých hnojiv.

Hrách, zdroj: WikiCommons by Chmee2

Vědci zjistili, že za touto schopností stojí dvě aminokyseliny v proteinech obsažených v kořenech rostlin. Tyto proteiny fungují jako „receptory“, které přijímají signály od bakterií. Rozhodují o tom, zda by rostlina měla spustit poplach (imunitní systém), nebo bakterie přivítat (symbióza).

Odborníci v proteinu objevili malou oblast, kterou označili jako Symbiosis Determinant 1, jež funguje jako jakýsi přepínač určující, který zpráva je odeslána do rostlinné buňky.

Dvě aminokyseliny mění vztah rostliny k bakteriím

Změnou pouhých dvou aminokyselin v tomto přepínači by vědci mohli získat receptor, který místo toho, aby spustil imunitní odpověď, zahájí symbiózu s bakteriemi fixujícími dusík. „Ukázali jsme, že dvě malé změny mohou způsobit, že rostliny změní své chování v klíčovém bodě – od odmítání bakterií přejdou ke spolupráci s nimi,“ vysvětluje Radutoiuová.

V laboratoři se jí spolu s Andersenem podařilo modifikovat na tomto principu divokou luštěninu zvanou Lotus japonicus.

Vědci se pokoušejí stejný postup zopakovat i na člověkem šlechtěných plodinách. Pokud se modifikace podaří přenést i na ně, nakonec by mohlo být možné vyšlechtit obiloviny, jako jsou pšenice, kukuřice nebo rýže, se schopností samostatně fixovat dusík bez nutnosti dodatečného hnojení stejně, jako to dnes dělají luštěniny.

„Ale nejdříve musíme najít ty další, esenciální klíče, které se na procesu podílejí,“ říká Radutoiuová a dodává: „I tak je náš objev vzrušující.“.

Zdroj: Phys.org

Foto: WikiCommons
Zdroje informací: Phys.org
Štítky:
Související články
Medicína Příroda 5.2.2026
Chuť na hořké v nás spouští jeden z nejstarších ochranných reflexů. V přírodě totiž hořkost často signalizovala jedovaté látky v rostlinách. Mozek se proto během evoluce naučil, že hořké rovná se potenciálně nebezpečné. I dnes, v době laboratorně testovaných potravin, tento mechanismus funguje téměř automaticky. U většiny lidí vyvolává hořká chuť instinktivní odpor, někdy dokonce […]
Příroda 4.2.2026
V minulosti získávali a dodnes někde získávají lučištníci jed na své šípy z různých zdrojů. Z rostlin, od hadů. Kapitolu samo o sobě představují takzvané šípové žáby. Jde o extrémně jedovaté a přitom malé, i kolem jednoho centimetru měřící jihoamerické pralesničky. Vyznačují se výraznými barvami, jimiž všem predátorům dávají jasně najevo, aby se jim zdaleka […]
Příroda 4.2.2026
Lesní požáry lidé z tuzemska často vnímají jako problematiku, která se týká spíš Austrálie nebo Kalifornie. Ovšem podle expertů se i ve střední Evropě, regionu, kde na tenhle typ pohromy nejsme příliš zvyklí, začnou objevovat častěji. Jak ničivě mohou naši krajinu postihnout, jasně ukázal rok 2022, kdy oheň vzplál v Národním parku České Švýcarsko. Tak […]
Proces fotosyntézy, při níž rostliny za využití slunečního světla získávají důležité živiny, je považován za naprosto klíčový. Jak se však ukázalo, ne každá rostlina ho pro svou existenci potřebuje. Buk z Moravského krasu na Blanensku se obejde i bez něj. Asi metr vysoký strom se vyznačuje tím, že jeho listy jsou bílé, nikoli zelené. Postrádá […]
Historie Příroda 28.1.2026
Mezi nejděsivější tvory druhohorních oceánů patřili bezesporu plazi z řádu Plesiosauria, respektive z podřádu Pliosauroidea. Jeho zástupci se řadili k mohutným, masivním predátorům, kteří mohli směle konkurovat obávaným dinosauřím dravcům. Za zmínku stojí rozhodně monstra z rodu Kronosaurus, jejichž pozůstatky nalezli badatelé v Austrálii a jihoamerické Kolumbii. Tito lovci s názvem odkazujícím na řeckou mytologii, […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz