Planeta se otepluje, to je známá věc. V závislosti na tomto oteplování dochází rovněž k proměně ekosystémů. Jak jsou ovlivňována ta která rostlinná společenství, zkoumal mezinárodní tým vědců včetně expertů z Botanického ústavu Akademie věd ČR.
Odborníci se zaměřili na výsledky studií, během nichž byla shromažďována data napříč starým kontinentem, na území rozpínající se od jihu na sever i od západu na východ. Zjistili přitom, že klima se mění rychleji, než jak reagují rostlinná společenství. Vzniká tím pádem takzvané klimatické zpoždění neboli klimatický dluh.
Vědci zároveň vypozorovali, že u třech sledovaných ekosystémů probíhají změny různým tempem. „Ilustruje to naše kvantitativní srovnání: u každého druhu jsme podle jeho rozšíření a map průměrných teplot určili jeho teplotní preference.
Na dlouhodobě sledovaných plochách jsme z těchto údajů sestavili souhrnný ukazatel za celé společenstvo a porovnali stav dříve a dnes. Z rozdílů mezi historickými a současnými daty jsme zjistili, o kolik se změnila indikovaná teplota v jednotlivých typech vegetace.
Ukázalo se, že průměrná změna na horských vrcholech je asi pětkrát větší než v lesích a na loukách — proto říkáme, že tam posun probíhá pětkrát rychleji,“ uvedl Radim Hédl z Botanického ústavu Akademie věd ČR.
Oproti horským oblastem, ze kterých už chladnomilnější druhy nemají kam ustupovat a mizí, tedy louky a lesy reagují pomaleji. Zatímco u lesů lze pozorovat kombinovaný trend, tedy že některé chladnomilnější druhy jsou nahrazovány těmi teplomilnějšími, na loukách dochází zejména k přibývání teplomilnějších druhů.
Výsledky studie se objevily v prestižním časopise Nature.
