Domů     Příroda
Velryby jsou pro zlepšení klimatu důležitější než deštné pralesy

Ačkoliv se jako o plicích planety Země hovoří o jihoamerických deštných pralesích, mnohem důležitějším zdrojem kyslíku jsou světové oceány, neboť vyrábějí až 50 % kyslíku, který dýcháme. A navíc pohlcují až 31 % všech emisí oxidu uhličitého, čímž bojují proti změně klimatu. Lví podíl na tom mají obří kytovci neboli velryby..

Nadbytek oxidu uhličitého přispívá ke změně klimatu tím, že zachycuje teplo v atmosféře a zvyšuje globální teploty. Oceán v sobě dokáže vázat uhlík, který se tak nemůže vrátit v podobě oxidu uhličitého do atmosféry.

O uhlíku, zachyceném oceánskými ekosystémy, se hovoří jako o modrém uhlíku. Absorbují jej vodní rostliny, řasy a fytoplankton, ukládá se v tělech živých zvířat a je vázán v hlubokomořských sedimentech.

Velryby ukládají uhlík

Vědci se domnívají, že velryby přispívají ke všem třem těmto mechanismům ukládání uhlíku. V minulosti ho dokázaly ukládat ještě více, než byly jejich populace zdecimovány komerčním rybolovem v 19. století.

Stejně jako stromy v deštném pralese nebo mořské řasy v kelpovém lese, i velryby dokáží po celý svůj dlouhý život efektivně zachycovat a ukládat uhlík přímo ve svých velkých tělech. Jedna velryba za svůj život zachytí v průměru až 33 tun oxidu uhličitého.

Oproti tomu dub, jeden z nejúčinnějších druhů stromů při zachycování uhlíku, během svého 500 let dlouhého života zhruba v sobě zachytí jen asi 12 tun oxidu uhličitého. Velryby se živí krillem, kořistí bohatou na uhlík, a vydechují jen velmi málo oxidu uhličitého.

To jim umožňuje v jejich tělech ukládat více uhlíku než stromy. Když pak velryby uhynou, jejich velká těla klesnou k mořskému dnu, kde je uhlík zachycen a je mu zabráněno v uvolnění se do atmosféry v podobě oxidu uhličitého.

Velrybím trusem ke kyslíku

Mnoho hlubokomořských organismů se vyvinulo tak, že spoléhají na živiny z potápějících se těl velryb. Uhlík z jejich těl je tak vázán po stovky až tisíce let v sedimentech na dnech oceánů a navíc cirkuluje hlubokomořským ekosystémem.

Velryby se potápí pro kořist, ale zároveň se musí vracet k hladině, aby se jakožto savci nadechli. Během toho vylučují velké množství na živiny bohatých výkalů a moči. Tento cyklus se označuje jako velrybí pumpa.

Velryby během něj „pumpují“ živiny, jako je dusík, fosfor a železo, z hlubin oceánu na jeho hladinu.

Tyto živiny stimulují spolu se slunečním světlem kvetení fytoplanktonu, který zachycuje uhlík a uvolňuje kyslík. Celosvětově zachytí fytoplankton každý rok tolik oxidu uhličitého jako čtyři amazonské deštné pralesy a fotosyntézou produkuje polovinu kyslíku, který dýcháme.

Zároveň jsou tyto mikroskopické rostliny potravou dalším mořským druhům. Velryby navíc oceánem migrují na dlouhé vzdálenosti, přes 20 tisíc kilometrů, a podél těchto svých migračních tras vylučují výkaly a moč, čímž stimulují kvetení fytoplanktonu na různých místech. Je proto více než žádoucí populace velryb chránit a obnovovat.

Zdroj: Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA), Phys.org.

Foto: Pixabay
Zdroje informací: NOAA, Phys.org
Štítky:
Související články
Objevy Příroda 25.6.2026
Ve dne téměř nehnutě odpočívá. Po setmění vyráží na několikahodinovou loveckou výpravu. A nad ránem bez zaváhání zamíří zpět na své oblíbené místo. Nový výzkum českých vědců ukazuje, že candát obecný má mnohem lepší orientační schopnosti, než si biologové dosud mysleli. Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR sledovali pohyb candátů v jihočeské nádrži Římov […]
Historie Příroda 24.6.2026
V průběhu času, v souvislosti s vývojem lidských kultur, pronikaly želvy do řady bájí a pověstí. Často tvořily jakýsi stavební kámen jejich mytologie. Někteří původní obyvatelé Severní Ameriky si třeba představovali, že chodí po krunýři monumentálního živočicha obklopeného vodou. Běžně také býval obrněný plaz spojován s vesmírem. Mnozí jej vnímali jako klíčový element, jakýsi pilíř, […]
Příroda 22.6.2026
Orchideje jsou bezesporu vnímány jako překrásné rostliny. Mezi takzvanými pokojovkami patří mezi nejoblíbenější. Ne každý ovšem ví, že jsou zkraje svého života závislé na houbách. Díky tomuto symbiotickému spojení získávají živiny, bez nichž se neobejdou. Tato vazba ovšem nebrání některým z nich, aby se rozšiřovaly ze svých původních lokací. S nadsázkou řečeno invazivní choutky asijských […]
Příroda 18.6.2026
V temných hlubinách oceánu, kam nikdy nepronikne sluneční světlo, našli vědci něco mimořádného. Na dně jihovýchodního Indického oceánu se rozprostírá obrovské „velrybí pohřebiště“ – místo, kde se po miliony let hromadily kostry velryb. A přestože jde na první pohled o říši smrti, ve skutečnosti zde bují překvapivě bohatý život. Mezinárodní tým vědců objevil tuto podmořskou […]
Příroda 17.6.2026
Šakali nepatří k šelmám, které by si lidé se starým kontinentem spojovali. Nicméně zde žijí – a co víc, v posledních dekádách se Evropou šíří. Z oblastí, pro něž byl v minulosti jejich výskyt typický, tedy z Balkánu a Černomoří, pronikají do dalších regionů. V současnosti lze na šakaly obecné narazit v zemích, jako jsou […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz