Domů     Medicína
Dlouhověkost pod mikroskopem: Tajemství nesmrtelných genů

V srpnu loňského roku svět obletěla zpráva o úmrtí nejstarší ženy světa, Marie Branyas Morerové, která se dožila úctyhodných 117 let. Narodila se ještě před první světovou válkou, přežila španělskou chřipku i covid, a přesto ji ve vysokém věku trápily jen běžné problémy s klouby a ztráta sluchu. .

Na otázku, jaký je její recept na dlouhověkost, odpovídala s úsměvem: „Štěstí a dobré geny.“ A věda jí dává za pravdu.

Mladé buňky ve starém těle? DNA umí zázraky

Vědci zkoumali genetickou výbavu Marie Branyas Morerové a zjistili něco pozoruhodného – její buňky se chovaly, jako by byly o 17 let mladší, než ve skutečnosti byly. Jinými slovy, i když se její tělo blížilo 120, její DNA signalizovala biologický věk spíše okolo 100 let.

Klíčem k tomuto „věčnému mládí“ jsou geny spojené s opravou buněk a ochranou proti stárnutí. Někteří lidé se rodí s genetickými mutacemi, které pomáhají jejich tělu efektivněji bojovat proti poškození DNA, udržovat zdravé cévy nebo regulovat zánětlivé procesy. A právě tyto faktory mohly hrát klíčovou roli v dlouhém životě Morerové.

Zdravé střevo, dlouhý život?

Další překvapivý objev souvisel s její střevní mikroflórou. Vědci zjistili, že složení jejího mikrobiomu se podobalo mikrobiomu kojence. To znamená, že ve svém věku měla ve střevech velké množství prospěšných bakterií, které podporují imunitu, trávení a celkové zdraví.

Morerová přitom nepodstupovala žádné extrémní diety. Řídila se středomořským stravováním, vyhýbala se cigaretám a alkoholu, zato si dopřávala tři jogurty denně. A právě pravidelná konzumace fermentovaných potravin mohla přispět k udržení jejího zdravého mikrobiomu, který jí pomáhal bojovat se záněty a zpomaloval proces stárnutí.

Přežila války, pandemie i staletí

Přestože genetika hraje v dlouhověkosti důležitou roli, vědci se shodují na tom, že životní styl je stejně podstatný. Maria Branyas Morerová žila aktivně – pravidelně chodila na dlouhé procházky, obklopovala se rodinou a přáteli a vyhýbala se stresu.

Přestože k němu neměla daleko…

Dlouhý život Marie Branyas Morerové nebyl bez dramatických událostí. Narodila se v roce 1907 v USA, ale její rodina se v době první světové války vrátila do Španělska. Přežila španělskou občanskou válku, druhou světovou válku, pandemii španělské chřipky v roce 1918 a dokonce se nakazila i covidem.

Přesto její organismus zůstal odolný a její buňky dokázaly vzdorovat času lépe než u většiny lidí.

Je dlouhověkost v našich rukou?

Výzkumy potvrzují, že kombinace genetických predispozic a zdravého životního stylu je klíčem k dlouhému a zdravému životu. I když genetiku neovlivníme, můžeme udělat mnoho pro to, abychom podpořili své tělo v boji proti stárnutí.

Autor: Jiří Lukša

Foto: FOTO: Aggeliki Koutelekou / Unsplash
Zdroje informací: sciencealert.com, sciencedirect.com, livescience.com
Související články
Když Světová zdravotnická organizace v roce 1980 oficiálně vyhlásila eradikaci pravých neštovic, jednalo se o jeden z největších triumfů moderní medicíny. Tento vysoce nakažlivý a smrtící virus, který si během staletí vyžádal stovky milionů obětí, se zdál být navždy poražen. Dnes se však znovu objevují varovné hlasy. Australská epidemioložka a odbornice na biosekuritu, profesorka Raina […]
Kontaktní čočky, za jejichž vynálezem stojí český vědec Otto Wichterle, pomáhají korigovat zrakové vady už od 60. let 20. století. Nyní vědci vyvinuli nových druh čoček, který umožňuje vidění vlnových délek blízkých infračervenému světlu, ty by mohly mimo jiné pomáhat barvoslepým lidem opět vidět barvy. Neurovědci z Čínské univerzity vědy a techniky vytvořili kontaktní čočky […]
Genová terapie je moderní typ léčby, zaměřený na léčení onemocnění způsobených nesprávným fungováním genů. Výhodou je, že se jejím prostřednictvím dá genetické onemocnění zcela vyléčit, na rozdíl od běžné léčby, která léčí pouze příznaky. Nyní se to americkým lékařům povedlo u malého dítěte. Miminko se narodilo s těžkým deficitem CPS1 neboli karbamoylfosfátsyntetázy. Jedná se o […]
Dopamin je neurotransmiter a hormon, který ovlivňuje naši schopnost učení, pohybu, paměti a pozornosti, ale také naši náladu a motivaci. Během výzkumu v 80. letech 20. století došlo k uvolnění dopaminu po jídle či jiné odměně, a tak si vysloužil nálepku hormon štěstí. Nyní ale odborníci říkají: „Dopamin není hormon štěstí, ale hormon touhy po […]
Mnoho lidí se potýká s kardiovaskulárními problémy, přičemž u některých dochází k selhání srdce. Orgánů vhodných k transplantaci není dostatek, nadějí pro čekatele na nové srdce se tak může stát titanové srdce, se kterým strávil 40letý muž v Austrálii celých 100 dní, než mu bylo voperováno srdce od dárce. Titanové srdce obdrželo již pěti pacientům […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz