Domů     Medicína
Dlouhověkost pod mikroskopem: Tajemství nesmrtelných genů

V srpnu loňského roku svět obletěla zpráva o úmrtí nejstarší ženy světa, Marie Branyas Morerové, která se dožila úctyhodných 117 let. Narodila se ještě před první světovou válkou, přežila španělskou chřipku i covid, a přesto ji ve vysokém věku trápily jen běžné problémy s klouby a ztráta sluchu. .

Na otázku, jaký je její recept na dlouhověkost, odpovídala s úsměvem: „Štěstí a dobré geny.“ A věda jí dává za pravdu.

Mladé buňky ve starém těle? DNA umí zázraky

Vědci zkoumali genetickou výbavu Marie Branyas Morerové a zjistili něco pozoruhodného – její buňky se chovaly, jako by byly o 17 let mladší, než ve skutečnosti byly. Jinými slovy, i když se její tělo blížilo 120, její DNA signalizovala biologický věk spíše okolo 100 let.

Klíčem k tomuto „věčnému mládí“ jsou geny spojené s opravou buněk a ochranou proti stárnutí. Někteří lidé se rodí s genetickými mutacemi, které pomáhají jejich tělu efektivněji bojovat proti poškození DNA, udržovat zdravé cévy nebo regulovat zánětlivé procesy. A právě tyto faktory mohly hrát klíčovou roli v dlouhém životě Morerové.

Zdravé střevo, dlouhý život?

Další překvapivý objev souvisel s její střevní mikroflórou. Vědci zjistili, že složení jejího mikrobiomu se podobalo mikrobiomu kojence. To znamená, že ve svém věku měla ve střevech velké množství prospěšných bakterií, které podporují imunitu, trávení a celkové zdraví.

Morerová přitom nepodstupovala žádné extrémní diety. Řídila se středomořským stravováním, vyhýbala se cigaretám a alkoholu, zato si dopřávala tři jogurty denně. A právě pravidelná konzumace fermentovaných potravin mohla přispět k udržení jejího zdravého mikrobiomu, který jí pomáhal bojovat se záněty a zpomaloval proces stárnutí.

Přežila války, pandemie i staletí

Přestože genetika hraje v dlouhověkosti důležitou roli, vědci se shodují na tom, že životní styl je stejně podstatný. Maria Branyas Morerová žila aktivně – pravidelně chodila na dlouhé procházky, obklopovala se rodinou a přáteli a vyhýbala se stresu.

Přestože k němu neměla daleko…

Dlouhý život Marie Branyas Morerové nebyl bez dramatických událostí. Narodila se v roce 1907 v USA, ale její rodina se v době první světové války vrátila do Španělska. Přežila španělskou občanskou válku, druhou světovou válku, pandemii španělské chřipky v roce 1918 a dokonce se nakazila i covidem.

Přesto její organismus zůstal odolný a její buňky dokázaly vzdorovat času lépe než u většiny lidí.

Je dlouhověkost v našich rukou?

Výzkumy potvrzují, že kombinace genetických predispozic a zdravého životního stylu je klíčem k dlouhému a zdravému životu. I když genetiku neovlivníme, můžeme udělat mnoho pro to, abychom podpořili své tělo v boji proti stárnutí.

Autor: Jiří Lukša

Foto: FOTO: Aggeliki Koutelekou / Unsplash
Zdroje informací: sciencealert.com, sciencedirect.com, livescience.com
Související články
Vytvořit lék proti virovým infekcím je nesnadný úkol, zejména z toho důvodu, že viry často mutují. Nyní se však odborníci zaměřili na cukry zvané glykany, které by mohly být překvapivě Achillovou patou virů. Pokud se to prokáže, otevírá se cesta k širokospektrálnímu antivirotiku… Viry stojí za řadou nákaz, které jsou pro lidstvo smrtící. Vedle SARS-CoV-2, […]
Ke zmírnění třesu, který doprovází Parkinsonovu chorobu, je využívána hluboká mozková stimulace, která však vyžaduje vysoce invazivní zákrok. Ultrazvuk zase není vhodný k dostatečně přesnému zacílení léčby. Nyní však do hry vstupuje ultrazvuková helma, jejíž použití je neinvazivní, zato přesnější než u ultrazvuku. A pomoci by mohla i s jinými neduhy… Při léčbě Parkinsona je […]
Dna je zánětlivé onemocnění kloubů, které vzniká kvůli nadbytku kyseliny močové v těle. Ta se ve formě krystalků ukládá v blízkosti kloubů, nejčastěji přitom postihuje palce na nohou, a způsobuje bolestivý zánět. Vědci nyní zjistili, že naši předkové disponovali genem, který kyselinu močovou uměl rozkládat, ovšem v průběhu evoluce ho ztratili. Jeho obnova pomocí metody […]
Medicína 4.9.2025
Když se člověk řízne, rána se obvykle zacelí a na místě zůstane jizva. Na kůži jde o více či méně estetický problém, pokud se však jizvy objeví na plicích, mohou zabíjet. Zjizvená, tj. fibrotická tkáň totiž neumožňuje průchod kyslíku. Některou z forem plicní fibrózy v Česku trpí tisíce lidí a každý rok jich dalších přibližně 150 přibude. […]
Medicína Objevy 3.9.2025
Často propíraným tématem poslední doby je léčba kmenovými buňkami. Jedná se o nediferencované buňky, které je možné získat třeba z tukové tkáně a které mají hojivé schopnosti, jichž lze za určitých okolností úspěšně využívat Jak velký potenciál mají, dokazují aktuální výsledky práce vědců z Masarykovy univerzity v Brně. Kmenové buňky se vyznačují takzvanou autokrinní funkcí, […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz