Domů     Příroda
Legendárním „ženám potápěčkám“ z jihokorejského ostrova Čedžu pomáhají geny
WikiCommons

Hypoxie je stav, při kterém se tělu nedostává kyslíku. Ukazuje se však, že se lidský organismus s těmito podmínkami umí vyrovnat, pokud je jim vystaven dlouhodobě. Příkladem jsou národy žijící ve vysokých nadmořských výškách či mořské národy potápějící se do velkých hloubek.

Mezi ty patří i ženy Hänjo z jihokorejského ostrova Čedžu. Jak se jejich těla potápění do chladu desetimetrových hloubek přizpůsobila?.

Tatum Simonson, genetik a fyziolog z Kalifornské univerzity v San Diegu, studuje genetiku a fyziologii lidí, kteří žijí ve vysokohorských oblastech, kde je hladina atmosférického kyslíku nižší než na hladině moře.

Jejich těla se této skutečnosti přizpůsobila, a to zvýšením transportu kyslíku v tepnách a vyšším okysličováním tkání. „Různé zdravotní stavy, včetně srdečních a plicních onemocnění, mohou také uvést tělo do hypoxického stavu,“ dodává Simonson. Pozornosti vědců neunikli ani příslušníci etnika Bajau, kteří žijí v Indonésii.

Přezdívá se jim mořští nomádi, protože naprostou většinu života tráví na moři, na obytných lodích, a živí se prakticky jen rybami a škeblemi. Ty loví z mořských hlubin, jsou schopni se potopit až do hloubky 70 metrů bez použití moderních přístrojů.

Když vědci prozkoumali genom 59 příslušníků etnika Bajau, zjistili, že se liší mutacemi na minimálně 25 místech. Odlišný je u nich například gen PDE10A, který určuje velikost sleziny. Větší slezina pomáhá etniku Bajau stát se lepšími potápěči.

Při ponoru se totiž tělo snaží využít veškerý dostupný kyslík, k čemuž slouží i stlačování sleziny.

Dlouhá tradice žen – potápěček

Melissa Illardová, genetička z University of Utah, se nyní zaměřila na další skupinu, která se pravidelně vyrovnává s hypoxií. Jedná se o hänjo neboli „mořské ženy“, legendární potápěčky z jihokorejského ostrova Čedžu.

Zatímco příslušníci etnika Bajau se potápí do vody, která má teplotu asi 26,7°C, tyto ženy musí zvládnout ponor do vody o teplotě pouhých 12,8 °C, což jim může způsobit podchlazení. Illardovou zajímalo, k jakým genetickým mutacím, které jim pomáhají se s těmito náročnými podmínkami vyrovnat, došlo u těchto žen.

Potápěčská tradice se na ostrově Čedžu datuje už od roku 434 n. l. Zpočátku se jednalo pouze o mužskou práci, ale v 17. století už se hovoří i o ženách-potápěčkách, zřejmě kvůli nedostatku mužů pro tuto práci.

Děvčata začínají s potápěním už v 11 letech věku v plytké vodě, postupně se pak vydávají do větších hloubek. Až po sedmi letech trénování jsou považovány za hänjo. Dech dokáží zadržet až na tři minuty a ponořit se do hloubky přesahující deset metrů, kde jim hrozí nebezpečí v podobě medúz a žraloků.

Menší citlivost na chlad

Dříve tyto ženy využívaly bavlněné „plavky“, které jim v zimě umožňovaly pobývat ve vodě asi hodinu, poté se 3 až 4 hodiny ohřívaly u ohně, aby se následně opět vydaly na lov mušlí, chobotnic, ježovek a dalších mořských tvorů.

V létě mohly lovit až 3 hodiny bez přestávky. S neoprenovou kombinézou mohou nyní zůstat ve vodě po dobu 5 až 6 hodin, a to v zimě i v létě. Loví asi 90 dní v roce a v této praxi pokračují, i když dosáhnou osmdesátky, přičemž některé si nedají pauzu ani během těhotenství.

WikiCommons by karendotcom127 from New York

V rámci studie porovnala Ilardová genetiku 30 ženských potápěček hänjo s genetikou 30 žen z ostrova Čedžu, které se potápění nevěnují, a dále 31 žen z pevninské Jižní Koreje. Ženy z ostrova Čedžu, ať už se potápěly nebo ne, sdílely genetickou výbavu, ta se ovšem výrazně lišila od jejich příbuzných z pevniny.

U žen z Čedžu se lišil gen pro sarkoglykan zeta, protein spojený s citlivostí na chlad. Ten se nachází v hladkých svalech, jako jsou ty zapojené do krevního oběhu, kterým umožňuje pohyb, jenž nejde ovládat vůlí.

Rovněž ovlivňuje bolest z chladu, jakou člověk cítí, když ponoří ruku do ledové vody. To zřejmě vysvětluje toleranci těchto žen ke studené vodě.

Nižší diastolický krevní tlak

Asi třetina žen z Čedžu – potápěček i nepotápěček – nesla genovou variantu kódující protein zvaný receptor Fcγ IIA. Pro srovnání, tuto variantu neslo pouze 7 % žen z pevniny. Tento protein pomáhá regulovat, jak svaly ve výstelce cév reagují na zánět.

Vědci se domnívají, že pokud tato varianta pomáhá omezit zánětlivé účinky v cévách, může snižovat diastolický krevní tlak. Při ponoru se diastolický tlak zvyšuje, ale díky genové variantě receptoru Fcγ IIA byl u žen z Čedžu během ponoru výrazně nižší než u účastnic z pevniny.

Zřejmě má tato mutace chránit obyvatele ostrova před komplikacemi spojenými s hypertenzí vyvolanou potápěním.

Obě tyto genové varianty se vyskytovaly i u nepotápěček, neboť historie potápění je na ostrově tak dlouhá, že i tyto ženy byly potomky potápěčů. Jiné rozdíly pak byly způsobeny spíše tréninkem než genetikou.

Například u jedné z žen klesla tepová frekvence o více než 40 tepů za minutu za pouhých 15 sekund, u jiných ne. „Pochopení způsobů, jakými se různé populace adaptují a aklimatizují na extrémní podmínky, by mohlo potenciálně pomoci nastínit strategie, které by lidem pomohly vyrovnat se s podmínkami, jež by mohla vyvolat změna klimatu,“ myslí si Cara Ocobocková , bioložka a antropoložka z University of Notre Dame, která se na studii nepodílela.

Zdroj: LiveScience

Zdroje informací a fotografie
Související články
Objevy Příroda 20.11.2026
Obrovský pavouk, který vypadá, jako by k nám utekl z tropického pralesa. Ve skutečnosti se s ním můžeme setkat i na jižní Moravě. Slíďák tatarský, kterému se někdy přezdívá tarantule, má rád teplo, sucho a otevřenou krajinu. Přestože jeho vzhled budí respekt, pro člověka nepředstavuje vážné nebezpečí. Když se řekne tarantule, většina lidí si představí […]
Příroda Zajímavosti 17.11.2026
Vyprahlou krajinu spaluje horké slunce. To ale ptáka s chocholkou na hlavě nemůže zastavit. Křižuje oblast a hledá něco k snědku. Nepohybuje se však po nebi, nýbrž po zemi. Když narazí na chřestýše, nezalekne se ho. Místo toho se s ním pustí do tuhého boje. Typickými nelétavými ptáky jsou pštrosi a tučňáci. Ti však ani […]
Příroda 12.11.2026
Každý rok se vydávají na jednu z nejpozoruhodnějších cest v živočišné říši. Motýli monarchové urazí tisíce kilometrů napříč Severní Amerikou, aby se dostali na zimoviště v Mexiku. Jejich putování je plné nástrah a pro vědce představuje dlouhodobou záhadu. Kudy přesně létají? Jak reagují na nepříznivé počasí? A kde během cesty odpočívají? Odpovědi nyní pomáhá hledat […]
Příroda 10.11.2026
Mihule potoční jsou u nás vzácní a kriticky ohrožení živočichové patřící mezi takzvané kruhoústé. Projekt, jehož cílem je mimo jiné vytvořit pro populaci těchto neobvyklých tvorů s úhořovitým tělem jakousi bezpečnou zónu, spustili experti v Chráněné krajinné oblasti Šumava. V blízkosti města Volary se zde ve výšce 750 metrů nad mořem nachází Chlumský rybník. Kořeny […]
Kaloni bývají s netopýry často zaměňováni, případně s nimi takříkajíc házeni do jednoho pytle. Sice také náležejí do řádu letounů, spadají však do jiného podřádu. Podobnosti mezi nimi existují, ostatně i kaloni jsou obratní letci a odpočívají zavěšeni za nohy. Od netopýrů je nicméně odlišuje řada znaků. Ty nejviditelnější se týkají jejich fyzického vzhledu. Oproti […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Legenda Utsuro Bune: Objevilo se v Japonsku první UFO?
enigmaplus.cz
Legenda Utsuro Bune: Objevilo se v Japonsku první UFO?
Málokdo ví, že jedno z prvních podrobně zaznamenaných setkání s cizí bytostí pochází z roku 1803 z Japonska. Z podivného plavidla prý tehdy na pobřeží vystoupila zvláštní žena. Šlo o návštěvu z jiného
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
historyplus.cz
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
Je rozhodnuto! Senetářov na Blanensku bude vystěhován. Němci chtějí v jeho katastru za okupace zřídit vojenskou střelnici. Místní lidé přesto neztrácejí víru, že se sem jednou vrátí. Dají si slib, který se jim po mnoha letech a starostech podaří naplnit!   „Při poslední bohoslužbě v roce 1944 jsme si slíbili, že pokud se někdy vrátíme,
Když ženy nosily kapsy pod sukní: Muži měli kapsy, dámy tajné zavazadlové prostory
epochaplus.cz
Když ženy nosily kapsy pod sukní: Muži měli kapsy, dámy tajné zavazadlové prostory
Představte si, že chcete vyrazit z domu, ale nemáte kam dát klíče, peněženku, kapesník ani mobil. Jenže mobil ještě neexistuje a kabelky také nejsou samozřejmostí. Přesně tak vypadá ženská móda v 17. a 18. století. Dámy tehdy nosí samostatné kapsy uvázané kolem pasu, které si schovávají pod sukní. Někdy jsou tak velké, že do nich
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
Hrad v Litoměřicích připravil den plný vánoční inspirace, tradičních řemeslných výrobků, originálních dekorací a drobných dárků pro vaše blízké. Chybět nebudou ani pekařské a cukrářské dobroty, voňavé pochutiny a pestrý doprovodný program. Na své si přijdou také děti, pro které budou připraveny tvořivé dílničky s vánoční tématikou a setkání se živými zvířátky. Můžete se přihlásit
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz