Vědci zkoumali vegetaci na ostrově Barro Colorado v Panamě, aby potvrdili škodlivé účinky zásahu bleskem na stromy. Kupodivu zjistili, že jeden, konkrétně silovoň Dipteryx oleifera, k sobě blesky záměrně přitahuje, aby se zbavil svých konkurentů a zejména parazitické liány, aniž by sám byl poškozen!.

Ostrov Barro Colorado se nachází v uměle vytvořeném Gatunském jezeře uprostřed Panamského průplavu. Vznikl, když byly vody řeky Chagres přehrazeny a vytvořily jezero v roce 1913. Když se vody zvedly, pokryly významnou část stávajícího tropického pralesa, ale vrcholky některých kopců zůstaly jako ostrovy uprostřed jezera.

Právě zde vědci zkoumali dopady blesků na stromy a celý les, a to pomocí kamerového pole, dronů a pozemních týmů. Vědci očekávali, že zjistí pouze škodlivé účinky na stromy, ale mýlili se.

Brzy se ukázalo, že Dipteryx oleifera, nazývaný také „almendro“, těžil ze šokové terapie, díky které se zbavil nejen okolo stojících konkurenčních stromů, ale i parazitických lián. V roce 2019 pozorovali odborníci například opravdu silný úder blesku do stromu D. oleifera hustě pokrytého liánami.

„Vypadalo to, jako by vybuchla bomba,“ popisuje výjev lesní ekolog Evan Gora z Cary Institute of Ecosystem Studies v Millbrooku. Zásah poškodil 115 okolních stromů, z nichž polovina do dvou let uhynula. Vedle toho však došlo také k uhynutí liány, která silovoň pokrývala.

Silovoně odolné vůči zásahu bleskem

Oproti tomu napadený strom samotný byl prakticky nepoškozený, stále vysoký a zdravý, jen jeho přímí konkurenti byli odstraněni. Aby potvrdil svoji hypotézu, zdokumentoval Gora se svým týmem osud dalších 93 stromů zasažených bleskem, včetně devíti exemplářů D. oleifera.

I po dvou letech od zásahu bleskem všechny stromy D. oleifera dobře prospívaly. „V ostrém kontrastu s 56% úhynem u ostatních stromů,“ říká Gora. Kromě pár zkroucených listů zůstávají silovoně bleskem nepoškozeny.

Zato parazitickou liánu blesk zabije a co více, spojení mezi ní a větvemi sousedních stromů šíří elektrický proud i na tyto stromy a poškozuje je také. Tím se uvolní prostor, světlo a živiny pro stromy „almendro“.

Při jednom úderku blesku je zasaženo a následně uhyne v průměru asi devět blízko stojících stromů. Růst vedle stromu D. oleifera je tak pro ostatní stromy nebezpečné, jak se zdá, protože tyto k sobě aktivně přitahují blesky.

Mají tendenci růst do větší výšky a mít širší koruny než jejich sousedé, takže jsou o 68 % náchylnější k zásahu bleskem.

14krát větší reprodukční úspěch

Jeden ze zkoumaných D. oleifera byl bleskem zasažen dvakrát během pěti let, typicky k tomu dochází asi pětkrát během 300letého života silovoně. Tato konkurenční výhoda zvyšuje podle vědců reprodukční úspěch „almendra“ až 14krát.

„Úder blesku trvá několik milisekund,“ vysvětluje Gora, „a pak trvá měsíce, než stromy a liány zemřou, takže to není snadno pozorovatelný proces, pokud záměrně nesledujete údery blesku.“.

Vědci si nejsou jisti tím, co vlastně silovoním pomáhá zásahy blesku přežít. Jednou z možností je, že dřevo stromu má nízký elektrický odpor, což mu umožňuje bezpečně vést proud do země bez nadměrného hromadění tepla.

Další hypotéza předpokládá, že struktura koruny stromu přesměrovává elektřinu pryč z kmene a směřuje ji k sousedním stromům. Ať tak či tak, stromy D. oleifera zkrátka „vědí“, jak přežít. Působí jako přirozené bleskosvody, přitahující k sobě blesky, které poškozují jejich konkurenci a škůdce, což zvyšuje jejich konkurenční výhodu v husté džungli.

Zdroj: ScienceNews