Domů     Historie
Předkolumbovské kultury vybudovaly v povodí Amazonky rozsáhlá pole pro pěstování kukuřice
Llanos de Moxos

Tradiční pohled archeologů tvrdí, že povodí řeky Amazonky nebylo z hlediska životního prostředí schopné vyživit velkou populaci. Nyní se ukazuje, že je tento názor v rozporu s nálezy uskutečněnými na pláních zvaných Llanos de Moxos, na nichž se nacházejí pozůstatky po velkých předkolumbovských zemědělských společnostech, které zde podle všeho ve velkém pěstovaly kukuřici..

Llanos de Moxos se nachází v dnešní Bolívii, hlavním současným centrem oblasti je město Trinidad. Východně od něj se nachází město Casarabe. Nedávná zkoumání oblasti kolem něj pomocí lidaru ukazují, že mezi lety 500 až 1400 se zde na více než 4000 km2 rozkládala stejnojmenná kultura.

Ačkoliv měli tito lidé přístup k řadě potravin, jako je kukuřice, škrobové hlízy, tykve, arašídy a další, nenašli archeologové žádný důkaz o existencí zemědělských polí pro pěstování těchto plodin.

Dvě sklizně kukuřice za rok

Vědci tudíž spekulovali o tom, jak farmáři této kultury vypěstovali dostatek potravin k udržení značné populace. Nyní se zdá, že našli odpověď. Geoarcheolog Umberto Lombardo z Autonomní univerzity v Barceloně spolu se svými kolegy zveřejnil závěry svého zkoumání oblasti koncem ledna v časopise Nature.

Podle nich lidé z Casarabe vybudovali inovativní, dříve nepoznanou síť odvodňovacích kanálů a rybníků, která jim umožňovala dvě sklizně kukuřice za rok.

Rozsáhlé pěstování této plodiny během deštivých i suchých částí roku podpořilo růst měst kultury Casarabe napříč amazonskými lesy a savanami na území dnešní Bolívie. „Jak populace a s ní i tlaky na životní prostředí rostly, možná hledali příslušníci kultury Casarabe spolehlivější a stabilnější zdroje bílkovin,“ navrhuje Lombardo.

„Do jisté míry jim to mohla nabídnout právě kukuřice,“ dodává. Místo, aby využívali řadu dostupných plodin, raději přeměnili savany v centra produkce kukuřice.

Dostatek kukuřice zajistila síť kanálů a rybníků

Lombardův tým pomocí satelitních snímků i pozemních průzkumů území identifikoval shluky rybníků vytvořených člověkem na dvou místech v savaně. Kanály vyhloubené do země zmapovali odborníci pomocí techniky lidar, což je metoda dálkového měření vzdálenosti na základě výpočtu doby šíření pulsu laserového paprsku odraženého od snímaného objektu.

Zjistili tak, že byly propojené s mnoha rybníky. Ty byly odvodňovány prostřednictvím odvodňovací sítě sestávající ze stále hlubších kanálů.

Vzorky půdy z okrajů odvodňovacích kanálů i rybníků obsahovaly mikroskopické minerální útvary zvané fytolity, které jsou charakteristické právě pro kukuřici. Vědci se domnívají, že k její kultivaci docházelo pravděpodobně právě podél hranic kanálů a kolem okrajů rybníků.

Radiokarbonová data pro semena a listy naznačují, že jeden z rybníků využívali příslušníci kultury Casarabe mezi roky 1250 až 1550. Stáří odvodňovacího systému a dalších rybníků však zůstávají neznámé.

Zdroj: ScienceNews

Foto: WikiCommons by Sam Beebe, Pixabay
Zdroje informací: Science News
Štítky:
Související články
Archeologové studující zvířecí kosti nalezené ve dvou jeskyních v severním Izraeli zjistili, že různé skupiny neandertálců, které je obývaly přibližně ve stejné době, porážely stejná zvířata odlišným způsobem a ke zpracování si vybíraly odlišné části jejich těl. V článku zveřejněném v odborném časopise Frontiers in Evnironmental Archeology informují izraelští vědci o tom, že studovali řezné […]
Historie 16.7.2025
Československo jako samostatný stát bylo v té době velmi mladé. Sotva sedm let uplynulo od jeho vzniku v roce 1918. Ovšem česká identita má mnohem hlubší kořeny. Mnoho z těchto kořenů se skrývá pod Pražským hradem. A tak tehdy před 100 lety začal systematický archeologický výzkum, který trvá do současnosti. Pražský hrad. Tahle dvě vcelku obyčejná slova v sobě […]
Psal se rok 1965 a lidstvo poprvé pohlédlo na tvář cizí planety. Sonda Mariner 4 poslala na Zemi historicky první snímek Marsu zblízka. Co tehdy vědci viděli? A proč to bylo překvapivé i trochu zklamání? Představte si to: červenec 1965, Amerika je ponořená do závodů o vesmír. Po sérii neúspěchů se americká NASA odhodlala poslat […]
Historie 14.7.2025
Je to hotový archeologický poklad. Odborníkům se podařilo objevit tisíce artefaktů, pocházejících z různých časových období. Z dávných sídlišť a pohřebišť. A za pár let? Po stejné zemi, která v sobě jako monumentální schránka uchovala tisíce let historie, budou jezdit proudy aut. Že je Pražský okruh pro tuzemské hlavní město klíčovou silniční tepnou, je neoddiskutovatelné. […]
Hrobka náležela králi jménem Te K’ab Chaak, zakladateli města Caracol, které bylo významným centrem Mayské nížiny během 6. a 7. století. Je to po 40 letech poprvé, kdy byla nalezena identifikovatelná královská hrobka. Caracol byl jedním z největších a nejdůležitějších měst mayského světa s odhadovanou populací přesahující 100 000 obyvatel v době svého největšího rozmachu. […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz