Domů     Příroda
Blob: Mořská vlna veder, která zahubila milion mořských ptáků
Jan Zelenka 23.12.2024

V letech 2014 až 2016 postihla severovýchodní část Tichého oceánu mořská vlna veder, známá pod přezdívkou „Blob“. Tento jev, způsobený nezvykle teplou vodou, měl devastující dopad na tamní ekosystémy, zejména na populace mořských ptáků.

Během tohoto období vědci odhadují, že přibližně 1 milion alkounů úzkozobých (Uria aalge) zahynulo – což představuje jednu z největších katastrof v oblasti ptačí populace zaznamenanou v moderní historii.

Blob byl poprvé zaznamenán v roce 2014 a zůstával aktivní až do roku 2016. Šlo o rozsáhlou oblast teplé mořské vody, která se rozprostírala od Kalifornie až po Aljašku. Teploty vody v této oblasti byly v průměru o 3 až 6 stupňů Celsia vyšší než obvykle, což mělo zásadní dopad na potravní řetězec.

Zvýšená teplota moře ovlivnila množství planktonu, což vedlo k nedostatku potravy pro ryby. Následkem toho se dravci, jako jsou alkouni obecní, ocitli bez dostatečného množství potravy. Tento jev byl ještě zesílen změnami v rozšíření ryb a jiných mořských organismů, které se přesunuly do chladnějších oblastí.

Masivní úhyn alkounů

V lednu 2016 bylo na plážích od Kalifornie až po Aljašku nalezeno více než 62 000 mrtvých ptáků. Odborníci však odhadují, že celkový počet uhynulých alkounů dosáhl 1 milionu, protože většina těl se pravděpodobně nikdy nedostala na pevninu.

Tento úhyn odpovídal přibližně 10–20 % celkové populace alkounů ve východním Tichém oceánu.

Alkouni obecní jsou závislí na rybách, jako jsou sardinky a sledě, které však v důsledku Blobu nebyly v dostatečném množství dostupné. Ptáci hladověli, což je vedlo k vyčerpání a neschopnosti přežít.

Srovnání běžné kolonie alkounů na Jižním ostrově, který je součástí Semidských ostrovů na Aljašce. Ilustruje vážnou ztrátu populace před (nahoře) a po (dole) vlně mořských veder.

Širší ekologické dopady

Tento masivní úhyn alkounů nebyl ojedinělý případ. Blob měl rovněž vliv na další živočichy včetně tuleňů, lvounů a lososů. Rybářské komunity rovněž zaznamenaly pokles úlovků, což mělo ekonomické důsledky.

Blob zároveň slouží jako varovný příklad pro budoucí klimatické změny. Stoupající teploty moří, způsobené globálním oteplováním, mohou podobné jevy učinit častějšími a intenzivnějšími. Vědci varují, že to může mít katastrofální důsledky nejen pro mořské ekosystémy, ale i pro lidské komunity závislé na rybolovu.

Blob a jeho důsledky zdůrazňují křehkost oceánských ekosystémů tváří v tvář klimatickým změnám. Milion mrtvých alkounů je nejen ekologickou katastrofou, ale i varováním pro budoucnost. Abychom předešli opakování takových událostí, je nezbytné zaměřit se na snižování emisí skleníkových plynů a ochranu mořských ekosystémů.

Tato událost slouží jako memento toho, jak silně může lidská činnost ovlivnit přírodu.

Alkoun úzkozobí
Foto: https://cs.wikipedia.org/wiki/Alkoun_zkozob USFWS
Zdroje informací: https://www.sciencenews.org/article/blob-marine-heat-wave-killed-seabirds
Související články
Stromy sehrávají důležitou roli při ukládání uhlíku, jehož přebytek v atmosféře ve formě CO2 vede ke změně klimatu. Nejnovější studie však naznačuje, že stromy nemusí být schopny ukládat tolik uhlíku, jak se doufalo. Vědci zjistili, že fotosyntéza totiž ne vždy vede k růstu dřeva, který uhlík váže. Spalováním fosilních paliv, jako je uhlí, ropa či […]
V chladných oblastech Sibiře a severní Kanady se vyskytuje sysel Parryův. Ve zkamenělých výkalech předchůdců těchto syslů, kteří obývali kanadský permafrost, objevili výzkumníci DNA dávných zvířat, včetně dnes již vyhynulých mamutů… „Prohledávání syslích výkalů (neboli koprolitu) se může zdát  ‚méně atraktivní‘ než vykopání mamutího klu,“ domnívá se Tyler Murchie, výzkumník v oboru paleogenomiky na kanadské […]
Když se řekne masožravá rostlina, vybaví si většina lidí právě mucholapku, která jako jediná suchozemská rostlina loví drobné živočichy prudkým pohybem pasti. Jak to ale dělá? Mucholapkou podivnou (Dionaea muscipula) byl fascinován už zakladatel evoluční biologie Charles Darwin (1809–1882). Sklapnutí její pasti bylo totiž tak rychlé, že si myslel, že snad rostlina disponuje svaly. Třetí […]
Výlet do australské přírody může na věci neznalého turistu působit jako idyla: Žádné velké šelmy, možná jen pozor na hady. Jenže také na jedovaté pavouky a štíry a co už tuší málokdo, i na nenápadný keř se srdčitými listy. Stačí letmý dotyk a ozve se pronikavá bolest, která přetrvává i týdny. Nenápadný tento keř není […]
Příroda 10.6.2026
Šelmy medvědovité jsou poměrně známou čeledí. Zdaleka ne tolik známé jsou šelmy medvídkovité. Leckdo vůbec netuší, že k nim patří populární američtí mývalové či nosálové. A ještě nedávno byla mezi nimi jako doma také panda červená. Jedná se o zvíře velikostně srovnatelné právě s mývaly a nosály. Na rozdíl od pand velkých si ty červené […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz