Domů     Příroda
Blob: Mořská vlna veder, která zahubila milion mořských ptáků
Jan Zelenka 23.12.2024

V letech 2014 až 2016 postihla severovýchodní část Tichého oceánu mořská vlna veder, známá pod přezdívkou „Blob“. Tento jev, způsobený nezvykle teplou vodou, měl devastující dopad na tamní ekosystémy, zejména na populace mořských ptáků.

Během tohoto období vědci odhadují, že přibližně 1 milion alkounů úzkozobých (Uria aalge) zahynulo – což představuje jednu z největších katastrof v oblasti ptačí populace zaznamenanou v moderní historii.

Blob byl poprvé zaznamenán v roce 2014 a zůstával aktivní až do roku 2016. Šlo o rozsáhlou oblast teplé mořské vody, která se rozprostírala od Kalifornie až po Aljašku. Teploty vody v této oblasti byly v průměru o 3 až 6 stupňů Celsia vyšší než obvykle, což mělo zásadní dopad na potravní řetězec.

Zvýšená teplota moře ovlivnila množství planktonu, což vedlo k nedostatku potravy pro ryby. Následkem toho se dravci, jako jsou alkouni obecní, ocitli bez dostatečného množství potravy. Tento jev byl ještě zesílen změnami v rozšíření ryb a jiných mořských organismů, které se přesunuly do chladnějších oblastí.

Masivní úhyn alkounů

V lednu 2016 bylo na plážích od Kalifornie až po Aljašku nalezeno více než 62 000 mrtvých ptáků. Odborníci však odhadují, že celkový počet uhynulých alkounů dosáhl 1 milionu, protože většina těl se pravděpodobně nikdy nedostala na pevninu.

Tento úhyn odpovídal přibližně 10–20 % celkové populace alkounů ve východním Tichém oceánu.

Alkouni obecní jsou závislí na rybách, jako jsou sardinky a sledě, které však v důsledku Blobu nebyly v dostatečném množství dostupné. Ptáci hladověli, což je vedlo k vyčerpání a neschopnosti přežít.

Srovnání běžné kolonie alkounů na Jižním ostrově, který je součástí Semidských ostrovů na Aljašce. Ilustruje vážnou ztrátu populace před (nahoře) a po (dole) vlně mořských veder.

Širší ekologické dopady

Tento masivní úhyn alkounů nebyl ojedinělý případ. Blob měl rovněž vliv na další živočichy včetně tuleňů, lvounů a lososů. Rybářské komunity rovněž zaznamenaly pokles úlovků, což mělo ekonomické důsledky.

Blob zároveň slouží jako varovný příklad pro budoucí klimatické změny. Stoupající teploty moří, způsobené globálním oteplováním, mohou podobné jevy učinit častějšími a intenzivnějšími. Vědci varují, že to může mít katastrofální důsledky nejen pro mořské ekosystémy, ale i pro lidské komunity závislé na rybolovu.

Blob a jeho důsledky zdůrazňují křehkost oceánských ekosystémů tváří v tvář klimatickým změnám. Milion mrtvých alkounů je nejen ekologickou katastrofou, ale i varováním pro budoucnost. Abychom předešli opakování takových událostí, je nezbytné zaměřit se na snižování emisí skleníkových plynů a ochranu mořských ekosystémů.

Tato událost slouží jako memento toho, jak silně může lidská činnost ovlivnit přírodu.

Alkoun úzkozobí
Foto: https://cs.wikipedia.org/wiki/Alkoun_zkozob USFWS
Zdroje informací: https://www.sciencenews.org/article/blob-marine-heat-wave-killed-seabirds
Související články
Příroda 18.4.2026
Zrzavé vlasy mnohdy bývají terčem vtipů i stereotypů, nová genetická studie jim však dává nečekaný punc evoluční výhody. Výzkum publikovaný v časopise Nature ukazuje, že geny spojené s touto barvou vlasů byly v Evropě po dobu posledních zhruba 10 000 let přírodním výběrem systematicky zvýhodňovány. Tým vědců analyzoval DNA téměř 16 000 lidí žijících v […]
Když se mluví o síle a vytrvalosti, lidem na mysli jako první často vyvstane schopnost uzvednout těžší činku či vyběhnutí schodů bez zadýchání. Nejnovější výzkum však naznačuje, že k ničemu z toho nedojde, pokud se jako první nezmění mozek. U myší, které běhaly „na páse“, byla pozorována vyšší aktivita buněk v hypotalamu. Když jim byly […]
Příroda 15.4.2026
Že mezi sebou tlupy šimpanzů učenlivých svádí drsné teritoriální boje, je věc vcelku známá. Podnikají nájezdy, při kterých se neštítí své rivaly zabíjet. Ovšem i v rámci jedné skupiny může dojít k vyhrocené situaci, jejíž vyústění lze označit jako občanskou válku. Něco takového sledovali vědci u tlupy, žijící v národním parku Kibale v Ugandě. Tato […]
Příroda 15.4.2026
CHKO neboli Chráněná krajinná oblast – už z tohoto názvu je jasně patrné, za jakým účelem CHKO vznikají. V České republice jich existuje celá řada. Nově by se k nim měla připojit oblast Krušných Hor. Co si o tom lidé z tuzemska myslí? Vznik nejstarší CHKO, tedy CHKO Český ráj, se datuje do roku 1955. […]
Příroda 13.4.2026
Velemlok čínský je největším obojživelníkem ze všech. Náleží do řádu Urodela, do čeledi velemlokovití. Dobře se s ním mohou seznámit návštěvníci Zoo Praha. V této zoologické zahradě mají tito fascinující tvorové dokonce vlastní pavilon. Velemloci čínští dorůstají skutečně úctyhodných rozměrů. Největší dosud známý exemplář měřil 1,8 metru. Váha takových „cvalíků“ se může pohybovat i kolem […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz