Neandertálci jsou dnes považováni za naše nejbližší příbuzné, víme dokonce, že docházelo ke křížení mezi nimi a ranými Homo sapiens. Před 34 000 lety však došlo k jejich vyhynutí. Odborníci se snaží nalézt odpověď na otázku, co za tím stálo.

Možností je mnoho, za některými z nich pak stojí naši předchůdci. Jak velký podíl na vymizení neandertálců měli?.

Dnes už se ví, že neandertálci nebyli tupí násilníci, ale byli Homo sapiens podobnější, než by se mohlo zdát. Proč tedy oni vyhynuli, zatímco potomci Homo sapiens přežili do dnešních dnů? Existuje hned několik teorií, které se to snaží vysvětlit.

Už před 37 000 lety neandertálci opustili Eurasii a v malých izolovaných skupinkách se přesunuli na jih dnešního Španělska. Má se tedy za to, že jejich životy zřejmě narušila erupce Flegrejských polí nacházejících se poblíž italské Neapole.

Mohutná exploze této kaldery před asi 39 280 lety zřejmě narušila potravní řetězce v oblasti Středozemního moře a přispěla k následnému vyhynutí neandertálců, čímž se uvolnila cesta modernímu člověku do Evropy a Asie.

Na základě archeologických důkazů se ovšem ví, že se tyto pravěké formy člověka překrývaly po dobu nejméně 2 600, možná až 7 000 let, až poté došlo k vymření neandertálců. Proto si archeologové dlouho kladli otázku, zda to nebyli právě naši předchůdci, kdo vyhladil své nejbližší příbuzné.

A to buď přímo, prostřednictvím násilí a válčení, nebo nepřímo, skrze přenesené nemoci či boj o zdroje.

Křížení mezi lidmi a neandertálci

„Je zřejmé, že někde lidé přicházeli do již vyprázdněných oblastí v Evropě, kde už zdánlivě žádní neandrtálci nebyli,“ vysvětluje Tom Higham, archeolog z Vídeňské univerzity. „Ale na jiných místech pravděpodobně docházelo k překrývání a křížení předchůdců lidí s neandertálci,“ dodává.

Když byl v roce 2010 sekvenován neandertálský genom, poskytl první empirický důkaz o mezidruhovém křížení mezi neandertálci a předchůdci člověka. Ovšem genetické studie rovněž naznačují, že neandertálské populace měly pravděpodobně obtíže už v době, kdy se s těmi lidskými setkaly.

„Myslíme si, že už víme, co se stalo neandrtálcům, ale je to složité,“ říká Shara Baileyová, biologická antropoložka z New York University, která stála v čele nejnovějšího výzkumu. Cesta k vyhynutí neandertálců, kteří téměř půl milionu let úspěšně obývali klimaticky nepříznivé oblasti Eurasie, u nich zřejmě započala už v okamžiku, kdy se začali dělit do malých izolovaných skupin.

Panovala u nich totiž nižší genetická rozmanitost plynoucí z menší velikosti jejich tlup, čítajících maximálně 20 členů, což mohlo být důvodem jejich zániku.

Menší genetická rozmanitost

V malých komunitách neandertálců, které obsahovaly méně než 20 dospělých, docházelo k většímu příbuzenskému křížení. Omer Gokcumen, evoluční genomik z univerzity v Buffalu, to vysvětluje: „Neandertálci za to možná platili tím, čemu se říká mutační zátěž.“ Měli zřejmě mnoho problematických mutací, které mohly mít negativní vliv na jejich přežití.

„Snížení míry přežití neandertálských dětí o pouhé 1,5 % by mohlo mít za následek vyhynutí populace do 2 000 let,“ uvádí April Nowellová, paleoarcheoložka z University of Victoria v Britské Kolumbii.

Ačkoliv byly nalezeny neandertálské kostry se stopami po násilí, které vedlo k jejich smrti, není na základě toho možné říci, zda smrtící ránu zasadil předchůdce moderního člověka či jiný neandertálec.

Dokud nebude nalezen masový hrob neandertálských obětí zmasakrovaných moderními lidmi, nemůže být násilí ze strany předchůdců člověka považováno za hlavní příčinou vyhynutí neandertálců. Neexistuje ani genetický důkaz, že by nemoci moderních lidí zabily neandertálce, ačkoli sdílíme mnoho genů souvisejících s imunitou.

Rozdílný mozek mění šance na přežití

Existuje však jeden významný rozdíl mezi předchůdci moderního člověka a neandertálci, který se jim rovněž mohl stát osudným. Dle nového výzkumu měli příslušníci Homo sapiens více neuronů v oblastech mozku, které jsou klíčové pro myšlení na vyšší úrovni, a jejich neurony byly více propojené.

Z toho plyne, že byli schopni rychleji myslet. Když se k tomu přičtou větší potíže neandertálců se zpracováním jazyka, je možné, že naši předchůdci měli výhodu v klíčových úkolech vyžadujících myšlení a kooperaci, jako je lov a hledání potravy. Ve větších skupinkách se rovněž snadnější šířily nové myšlenky či postupy.

Sang-Hee Leeová, biologická antropoložka z University of California, Riverside, si myslí, že zkrátka neexistuje jediná zastřešující teorie, která by vysvětlovala vyhynutí neandertálců. „Neandrtálci jako celek neměli soudržný, sdílený osud,“ myslí si.

Naši nejbližší lidští příbuzní zřejmě vymřeli vlivem kombinace více faktorů, zahrnujících izolaci, příbuzenské křížení, omezení vyššího myšlení a konkurenci moderních lidí, jak naznačuje nový výzkum provedený odborníky z New York University, v jehož čele stála Shara Bayleiová.

Více se dočtete v časopise 21. STOLETÍ č. 1/2025, které vyšlo 16. prosince 2024.

Zdroje: Live Science