Vědkyním z University of Pensylvannia a University of California v Santa Barbaře se podařilo zachytit takříkajíc v přímém přenosu změny na mozku, ke kterým dochází v těhotenství. Scany mozku totiž bezprecedentně pořizovaly i v průběhu těhotenství, a zdá se, že jsou tyto změny trvalé..
Je tak trochu paradoxem, že ačkoliv se některé z nejdramatičtějších hormonálních změn, které ženy zažívají, odehrávají právě během těhotenství, pro neurovědu bylo toto období dlouho jakousi černou skříňkou.
Veškeré studie, které dokazovaly, že se ženský mozek během devíti měsíců těhotenství mění, vycházely pouze ze snímků pořízených prostřednictvím magnetické rezonance před otěhotněním a po porodu. Nová studie, v jejímž čele stála Laura Pritschetová, neurovědkyně z University of Pennsylvania, a podílela se na ní i Emily Jacobsová z University of California v Santa Barbaře, to však mění.
Zkoumání mozku během těhotenství může být obtížné, nebo dokonce nemožné, kvůli rozsáhlým bezpečnostním protokolům. Liz Chrastilová, neurovědkyně z Kalifornské univerzity v Irvine, byla ale ochotná podstoupit scanování svého mozku prostřednictvím magnetické rezonance i během těhotenství, protože ho považovala za bezpečnou metodu, která nijak neohrozí její nenarozené dítě.
Díky tomu mohly být pořízeny snímky jejího mozku každých pár týdnů, a to v období před otěhotněním, v průběhu těhotenství a následně ještě během dvou let po porodu.
O 4 % menší objem šedé hmoty
Po jejich analýze dospěly neurovědkyně k závěru, že šedá hmota snížila v průběhu těhotenství svůj objem o více než čtyři procenta, přičemž tento pokles přetrvával ještě dva roky po porodu. Díky opakovaným scanům mohly vědkyně vidět, že ke snížení objemu začalo docházet už během prvních týdnů těhotenství, poté se objem šedé hmoty stabilizoval v době kolem porodu a přetrvával v nezměněném stavu až do konce trvání studie.
Změny korelovaly s rostoucími koncentracemi dvou ženských pohlavních hormonů, estradiolu a progesteronu. Až 80 % oblastí mozku se zmenšilo, ke změnám přitom docházelo v některých oblastech rychleji než v jiných.
„Snížení objemu šedé hmoty však nemusí být nutně špatné,“ vysvětluje Jacobsová. „Změna by mohla naznačovat ‚jemné vyladění‘ mozkových okruhů, naladění se na miminko,“ dodává. Tento proces připomíná zmenšení šedé hmoty během puberty, kdy mozek odstraňuje přebytečné spoje mezi nervovými buňkami, aby zlepšil efektivitu svého fungování.
Navzdory obecně přijímanému předpokladu, že se lidský mozek přestává vyvíjet ve věku kolem 25 let, se zdá, že hormony řídí velké, dlouhodobé změny v jeho struktuře i v průběhu dospělosti.
Nárůst objemu bílé hmoty
„Tato studie nám přinesla nové poznatky o lidském mozku a jeho neuvěřitelné schopnosti plasticity i v dospělosti,“ komentuje zjištění Jacobsová. Méně očekávané, ale stejně významné pak bylo zjištění, že během těhotenství došlo rovněž k výraznému nárůstu bílé hmoty, která se nachází hlouběji v mozku a je obecně odpovědná za usnadnění komunikace mezi jednotlivými oblastmi mozku.
Ovšem zatímco pokles šedé hmoty byl trvalý, nárůst bílé hmoty byl pouze přechodný. Vrcholu dosáhl ve druhém trimestru těhotenství, aby se v době narození potomka vrátil téměř do normálu. U adolescentů podobné změny znamenaly zlepšení kognitivních schopností.
Zjištění naznačují, že mozek dospělých je schopen podstoupit prodloužené období neuroplasticity, tedy mozkových změn, které mohou podporovat adaptace chování spojené s rodičovstvím. Tým Laury Pritschetové doufá, že tato studie a další výzkum by mohly vrhnout světlo na typické tempo změn šedé a bílé hmoty během těhotenství.
Díky tomu by vědci následně snáze identifikovali abnormality, jež by mohly být příznaky poporodní deprese, která se může rozvinout u 10 až 15 % čerstvých matek. Provázena je panickými atakami. Ještě závažnější je laktační psychóza, postihující 1 až 2 ženy z 1000, její neléčení může vést až k sebevraždě matky nebo usmrcení dítěte.
Více se dočtete v časopise 21. STOLETÍ č. 1/2025, které vyšlo 16. prosince 2024.
