Jsou to děsivé úkazy. Hurikán i tajfun bere životy, ničí majetek a pustoší. Jediná spolehlivá ochrana před nimi je útěk. Nová zjištění navíc naznačují, že těchto jevů bude přibývat.

Tam, kde je atmosféra, tam je i její proudění. A to dokáže leckdy nabýt až pekelných rozměrů. Například na Neptunu jsou větry schopné překročit i rychlost 2 000 km/h. Tyto extrémně silné větry jsou důsledkem kombinace Neptunovy vnitřní energie a dynamiky jeho atmosféry, která je složena převážně z vodíku, hélia a metanu.

Na Saturnu pak atmosférické proudění dosahuje 1 800 km/h, na Uranu 900 km/h a na Jupiteru 600 km/h.

Země je v tomto ohledu přívětivější, ale i zde se atmosféra dokáže utrhnout ze řetězu. Nejvyšší naměřená rychlost větru na Zemi dosáhla 408 km/h a byla zaznamenána během průchodu tornáda v Oklahomě 3. května 1999. Tento údaj byl zjištěn pomocí dopplerovského radarového systému a zůstává nejvyšší zaznamenanou rychlostí větru na Zemi.

Pokud jde o nejsilnější naměřený vítr mimo tornáda, rekord drží observatoř na vrcholu Mount Washington v USA, kde 12. dubna 1934 byla naměřena rychlost větru 372 km/h. Tento rekordní vítr byl způsoben silnou bouří v této oblasti.

Hurikán, stejně jako tajfun, čili tropické cyklóny, jsou fenoménem, který vzniká nad teplými oceány. Podle NOAA (Národního úřadu pro oceán a atmosféru Spojených států) se teplo z oceánských vod v oblasti tropů a subtropů přenáší do atmosféry, kde vytváří systémy nízkého tlaku.

„V zásadě funguje hurikán jako gigantický parní stroj,“ uvádí meteorolog Christopher Landsea z NOAA. „Potřebuje teplo, aby mohl fungovat, a jakmile toto teplo získá, začíná proces formování bouře.“.

Podle Landseových slov je pro vznik hurikánu nutné, aby teplota oceánu dosahovala alespoň 26,5 °C v hloubce několika desítek metrů. Čím vyšší je teplota, tím větší množství energie se uvolňuje a hurikán získává na intenzitě.

Tento proces je sice dobře známý, ale současné změny v oceánských teplotách mají na dynamiku hurikánů nečekané dopady.

Rok 2023 zaznamenal nové teplotní rekordy v oceánech. Podle výzkumu publikovaného v časopise Science jsou teploty povrchových vod v Atlantském oceánu v průměru o 1 °C vyšší, než bylo obvyklé v předchozích desetiletích.

Tento nárůst teplot není jen statistickým ukazatelem, ale má přímý vliv na sílu a frekvenci tropických bouří. „Vyšší teploty oceánů poskytují hurikánům více energie,“ vysvětluje Kerry Emanuel, klimatolog z Massachusettského technologického institutu (MIT).

„V důsledku toho vidíme, že hurikány jsou silnější a také se chovají jinak, než jsme byli zvyklí.“.

Emanuel dále zdůrazňuje, že jeden z nejzásadnějších vlivů teplejších oceánů je zpomalení hurikánů. „Hurikány se pohybují pomaleji, což znamená, že déle setrvávají nad jednou oblastí a způsobují intenzivnější srážky.“ Tento fenomén mohl být jedním z důvodů, proč hurikán Harvey v roce 2017 způsobil takové škody v Texasu, kdy se bouře pohybovala velmi pomalu a vyvolala rekordní záplavy.

Kromě zpomalení pohybu se mění i další charakteristiky hurikánů. Podle vědců se nyní hurikány častěji tvoří v oblastech, kde je dříve nebylo běžné pozorovat. „Vidíme, že hurikány se pohybují v Atlantském oceánu na sever,“ popisuje klimatolog z Pennsylvánské státní univerzity Michael Mann.

„Tato změna může být důsledkem globálního oteplování, které ovlivňuje atmosférické proudění.“ Hurikány se nyní mohou tvořit blíže k pobřežím, což znamená, že mají méně času na své oslabení, než dosáhnou pevniny. To vede k tomu, že jsou bouře na pevnině silnější a destruktivnější.

Kromě toho výzkumníci zaznamenali, že se mění také sezónnost hurikánů. Dříve byla hurikánová sezóna omezená na několik měsíců v roce, ale nyní se začínají objevovat i mimo tradiční sezónu. V roce 2021 například vznikly tropické bouře ještě před oficiálním začátkem sezóny hurikánů v Atlantiku, což bylo nevídané.

Vědecká studie publikovaná ve Journal of Climate také naznačuje, že teplejší oceány mají vliv na to, jak dlouho hurikány přetrvávají nad pevninou, což může způsobit rozsáhlejší škody v oblastech, kde dříve bouře rychle ustupovaly.

„Delší setrvání bouří nad pevninou je zcela novým fenoménem, který pozorujeme,“ uvádí meteoroložka Jane Smithová z Národního centra pro hurikánový výzkum. „To představuje další riziko pro regiony, které dříve nebyly zasaženy takto silnými a dlouhotrvajícími bouřemi.“.

Rostoucí síla hurikánů a jejich nepředvídatelnost mají také enormní ekonomické a sociální důsledky. Podle Světové banky jsou ekonomické škody způsobené přírodními katastrofami, jako jsou hurikány, tajfuny a tropické cyklóny, v posledních letech na vzestupu.

„Jenom hurikán Katrina, který zasáhl pobřeží Spojených států v roce 2005, způsobil škody přesahující 125 miliard dolarů,“ říká ekonom Robert Muir-Wood z britské společnosti RMS, která se zabývá modelováním přírodních rizik.

„A to byl jen začátek. Hurikány jako Harvey a Maria ukazují, že jsme vstoupili do nové fáze, kdy jsou ekonomické dopady mnohem vyšší.“.

Navíc tyto přírodní katastrofy nezasahují pouze fyzickou infrastrukturu, ale mají také dlouhodobé dopady na komunity, zejména v rozvojových zemích, které nemají dostatečné zdroje na obnovu. Podle Mezinárodního měnového fondu (MMF) mohou země, které jsou často postihovány hurikány, ztratit až 5 % svého HDP ročně v důsledku škod způsobených těmito bouřemi.

„Pokud tyto oblasti nezvýší svou odolnost a nepřizpůsobí svou infrastrukturu, budou hurikány nadále ničit jejich ekonomiku,“ uvádí studie MMF.

Otázkou zůstává, co může lidstvo proti těmto změnám dělat. Podle odborníků je klíčem k ochraně pobřežních oblastí lepší předpověď a včasná evakuace. „Musíme zdokonalit naše predikční modely,“ říká expert na hurikány z Coloradské státní univerzity Philip Klotzbach.

„Teplota oceánu je sice klíčovým faktorem, ale musíme vzít v úvahu i další vlivy, jako jsou změny v atmosférickém proudění a vlhkost vzduchu. To nám umožní lépe předpovídat nejen, kde se hurikán vytvoří, ale také jak silný bude a kam se bude pohybovat.“.

Klotzbach také zdůrazňuje důležitost infrastruktury. „Pokud víme, že hurikány budou silnější a častější, musíme začít přizpůsobovat naše pobřežní města. Silnější zábrany proti povodním, lepší stavební materiály a efektivnější plány evakuace mohou zachránit mnoho životů.“ V tomto ohledu mohou být inspirací některé oblasti v Japonsku, které již přijaly nová opatření v reakci na ničivé tajfuny.

Vzhledem k neustálému růstu teplot oceánů se hurikány budou i nadále měnit. Výzkum, který se dnes provádí, nám pomůže lépe porozumět těmto změnám a možná najít způsoby, jak se jim přizpůsobit. Nicméně podle Kerryho Emanuela je jedna věc jistá:

„Hurikány budou silnější, pomalejší a nebezpečnější. Budou se více přibližovat k pevnině, kde budou mít devastující účinky. A my se musíme připravit.“.

Jak ukazuje vývoj posledních let, hurikány dnes přepisují pravidla, která jsme si o jejich chování mysleli, že jsou pevně daná. Jsou to stroje, které reagují na teplotu oceánů, a pokud se tato teplota zvýší, reagují s rostoucí silou.

Je proto nezbytné, aby vědci, vlády i obyvatelé pobřežních oblastí byli připraveni na tuto novou, nevyzpytatelnou éru tropických cyklón.