Vědci simulovali situaci, která by mohla vysvětlit, jak čtvrtá planeta přišla ke svým malým měsícům, Phobosu a Deimosu. Tyto měsíce se svým vzhledem i charakteristikami vymykají běžným standardům a právě tato zvláštnost astronomy už léta fascinuje..

Phobos, měřící 27 kilometrů v průměru, a Deimos, který dosahuje pouhých 15 kilometrů, jsou na měsíce nezvykle malé. Navíc nejsou kulaté, ale mají nepravidelný tvar. „Vypadají jako asteroidy, připomínají asteroidy a tvarově připomínají brambory,“ popsal planetární astronom z Univerzity v Readingu James O’Donoghue.

Jedna z teorií proto tvrdí, že Phobos a Deimos jsou asteroidy zachycené gravitačním polem Marsu. Nová studie, publikovaná ve vědeckém časopise Icarus, tuto možnost podporuje, ale přidává k ní překvapivý zvrat.

Na základě simulací vědci navrhují, že Mars mohl kdysi zachytit velký asteroid, jehož blízkost způsobila jeho destrukci a vytvoření prstence, ze kterého se později zformovaly oba měsíce.

Klasická teorie o zachycení asteroidů totiž čelí zásadnímu problému: oběžné dráhy Phobosu a Deimosu jsou až podezřele pravidelné. Oba obíhají Mars po téměř kruhových drahách, přesně zarovnaných s jeho rovníkem.

Pokud by šlo o asteroidy, jejich dráhy by byly mnohem chaotičtější, například eliptické nebo skloněné k rovníku. Právě tato pravidelnost podporuje myšlenku, že měsíce vznikly jiným způsobem, třeba tak jako náš Měsíc, který se s největší pravděpodobností zformoval z trosek po srážce Země s protoplanetou Theia.

Nová simulace naznačuje, že dávný asteroid o hmotnosti podobné planetce Vesta, druhému největšímu tělesu Hlavního pásu, mohl být Marsovou gravitací přitažen natolik blízko, že došlo k jeho roztrhání. Některé fragmenty opustily systém, jiné dopadly na povrch Marsu, kde vytvořily krátery.

Zbytek trosek zůstal na oběžné dráze, kde se postupně srážely a tvořily prstenec zarovnaný s rovníkem Marsu.

Část trosek vzdálenějších od planety se časem začala spojovat a vytvářet tělesa, ze kterých vznikly Phobos a Deimos. Jak vysvětluje Jacob Kegerreis z NASA Ames Research Center: „Sluneční soustava byla kdysi mnohem chaotičtějším místem.“.

Definitivní odpovědi na původ měsíců Marsu by mohla přinést japonská mise Martian Moons eXploration (MMX), která má v příštích letech odebrat vzorek z povrchu Phobosu a přivézt ho na Zemi.

Z chemického složení měsíce vědci zjistí, zda má původ v marsovském materiálu, nebo zda skutečně pochází z asteroidů.

Příběh Phobosu ale ještě není u konce. Tento měsíc se pomalu přibližuje k Marsu a podle odhadů do 50 milionů let buď narazí na povrch planety, nebo jej slapové síly nekompromisně rozsápou a vytvoří nový prstenec kolem Marsu.

Jak poznamenal Dr. O’Donoghue: „Nic netrvá věčně.“.